Geologická stavba území
,,Kraj náš jako součást velikého celku země prodělal od vzniku první kůry zemské řadu proměn, bouřlivých a obrovských převratů,celý geologický vývoj, který stále ještě není ukončen. Dnem i nocí klidně a volně působí tu různé síly, aniž bychom kolem sebe pozorovaly změny. Jednotlivé vrstvy zemské, které v okolí na mnoha místech jsou obnaženy a leží pěkně na sobě, připomínají nám listy v knize: zkameněliny, zbytky zvířat a otisky rostlin na břidlici jsou články dějů, které vyprávějí o osudech naší krajiny.“ (V. Hataj: Chotěšov, 1993)
Dnešní povrch území je zvlněný, jeho geologická stavba je dosti pestrá. Jsou zde zastoupeny horniny mnoha geologických období: proterozoické břidlice, prekambrické spility, granitoidy variského horstva – masiv Černých vrchů, karbonské kaoliny a kaolinické arkozy v okolí Chlumčan a Dnešic, uhlí u Mantova, třetihorní jíly u Nové Vsi. Geologickým substrátem větší části území jsou proterozoické břidlice (stáří asi 700milionů let). Většinou však nevystupují na povrch, jsou překryty usazeninami třetihorními ( jíly, písky ) a čtvrtohorními ( sprašové hlíny, vrstva ornice).
Stodský masív buduje krajinnou dominantu Křížový vrch a Černé vrchy.Vznik tohoto masivu souvisí s variským vrásněním (přibližně před 400 miliony let). Při něm vzniklo po celé Evropě řada masívů z hornin podobných žule (granitoidů). Největším z nich je právě Český masív.
Plzeňská kamenouhelná pánev sahá od Plas, Kaznějova, Třemošné přes Plzeň k Dobřanům a k Chotěšovu. Celková plocha pánve je asi 450 km čtverečných. Uhelná ložiska se nacházejí na místech, kde bývaly bažiny. Pravěké stromy padaly svojí vahou do bahen močálů a vytvářely mocné vrstvy. Zapadaly hloub a hloub, až byly překryty naneseným kalem. Pomalu tlely v bahně, ažvzniklo uhlí. Souvrství permokarbonu je tvořeno 4 vrstvami. Dvě tato pásma jsou šedá – uhlonosná, dvě červená – bez uhlí.