Introit: Žalm 25,14-15

P 178

Modlitba
Milý Pane Bože, u tebe je pramen života, když ty jsi nám světlem, spatřujeme a přijímáme světlo. To kdysi zpíval žalmista, po něm další lidé a my se k tomu připojujeme. I my tak vyznáváme, aby nezapadlo to důležité, že ti jsi světlo, které díky Ježíši Kristu nic neuhasí. Díky Tobě věříme a žijeme v důvěře i ve tmě, ve chvílích nejistoty, díky Tobě víme, kde hledat světlo, kdo může otočit vypínačem, nahodit pojistky, kdo má jističe našeho života pod kontrolou, kdo je zdrojem energie. Pane Bože, tvá záře nás nechce spálit, naopak. Tvé světlo je životodárné. Jen my máme občas strach, že osvětlí to, co chceme ponechat ve tmě. Ano, chceme tě vpustit k sobě jako světlo, jako pramen života. Když ty jsi nám světlem, sami jím také jsme. Děkujeme za to. Amen    
Vyznání
Postní doba je ve společenství církve přijímána jako čas zpytování svědomí, přemýšlení nad mocí hříchu, očišťování srdce a vztahu ke vzkříšenému Kristu.
Vyznáváme, Pane, že moc hříchu je nad naše síly, sami se z něj nevymaníme. Je v nás mnoho stínů. Ředíme svou víru v myšlenkách i skutcích, zrazujeme tě tím, čeho jsme se dopustili, i tím, co jsme neudělali, a přitom mohli. Vyznáváme svou polovičatost a vlažnost. Prosíme, smiluj se, odpusť nám, co jsme pokazili. Prosíme, rozfoukej svým Duchem naši víru, abychom nesli hřejivé i nakažlivé teplo a světlo víry.
Všichni, kdo se připojujeme k tomuto vyznání, zvolejme: Pane, smiluj se / Kriste, smiluj se. Amen

1.čtení: 2Moj 3,1-8.13-15

P ze Svítá 136 Kam v soudu den

Kázání: Lukáš 13,1-9

Sestry a bratři,
když Bůh zjevil proroku Mojžíšovi své jméno: JSEM, KTERÝ JSEM, změnil tím celý svět. Žádný jiný Bůh nemá jméno tak hluboké a tajemné, bytostně zasahující podstatu všeho stvoření.
Abychom si přiblížili význam tohoto jména, máme tu jeden příběh:
Židé si velmi zakládali na tom, že jsou vyvoleným národem. Proto je pohoršil jeden jejich učenec, který nerozlišoval mezi židy a pohany. Všechny nazýval Božími dětmi a s nevěřícími jednal jako s nejlepšími přáteli.
Přišli k němu a ptali se: „Proč nazýváš Božími dětmi i pohany a nevěřící, když neuctívají jediného pravého Boha?“
On jim odpověděl: „Proč bych je nenazýval Božími dětmi, když všichni nesou Jeho jméno?“
Židé se rozzlobili ještě víc: „Co to povídáš! Ukaž nám jediného pohana, který nese Boží jméno!“
Učenec se usmál a říká: „To vy mi ukažte jedinou bytost, která ho nenese. Vždyť každý, koho se zeptáte: „Kdo jsi?“ vám odpoví: „Já jsem ten a ten, syn toho a toho.“ A ono: JÁ JSEM je (přece) Boží podpis na každém člověku. Skutečnost, že člověk žije, je znamením Dárce života.  Proto si (všichni) zaslouží úctu a lásku hodnou toho, komu patří.“
Jako autor našeho světa se podepsal pod každým svým dílem jednoduše a geniálně: existuješ a tak se budeš jmenovat po mně, poneseš mé jméno: JSEM.
Kdykoli si uvědomíš sám sebe, svůj život a vyslovíš „já jsem“, vzpomeneš si i na mne - svého tvůrce a Otce.
Jako dává obrazu cenu podpis malíře, je tvojí hodnotou, že o sobě můžeš prohlásit já JSEM. Bůh mě chce, dal mi možnost BÝT a to je mimořádné.
Od chvíle, kdy v těle maminky započal zázrak života, JSEM. Nepatrný, na počátku jen pár buněk, ale už podepsaný samotným Bohem – JSEM.
Není to mimořádné a nádherné? Když si to uvědomíme, máme důvod k radosti, vděčnosti a lásce. JSEM a mohu milovat toho, který mi to umožnil.
A nejsem sám. JSOU tu další úžasné bytosti, se kterými mám společný základ, se kterými tvořím rodinu. Jsou tu věci, které mi Tvůrce svěřil, abych s nimi hospodařil. Se vším a se všemi mám společný základ – JEHO jako toho, kdo mě stvořil.
A skrze NĚHO to může společně dohromady fungovat. Stačí ho následovat, aby JEHO – Boží úžasné dílo pokračovalo v mém každodenním životě.
JSEM KTERÝ JSEM je totiž umělec, který své dílo nejen stvořil, ale stále ho tvoří. Se svým dílem spolupracuje. Působí v přítomnosti, jak také naznačuje jeho jméno. Jako jeho dílo jsme živý organismus a bez ohledu na věk se stále vyvíjíme.
Bůh říká: JSEM tu teď s tebou a pro tebe, člověče. Nikdy jsem tě ani na chvíli neopustil a mohu ti dát všechno, co potřebuješ k pravému štěstí a k naplnění. Teď a tady.
Ty tady JSI, já tady JSEM, jsme tu spolu, jen si to uvědom, že patříme k sobě. Já tě znám jménem už od matčina lůna a teď i ty začínáš poznávat mé jméno, které se z nějakého záhadného důvodu ze světa vytratilo.
Místo jména JSEM KTERÝ JSEM se objevil titul: PÁN. V dobré víře, v dobrém smyslu, nicméně vlivem toho začaly problémy a nedorozumění.
Začali jsme říkat a představovat si: On (Bůh) je pán a my jsme služebníci. On je nahoře a my jsme dole. On poroučí a my posloucháme. A bylo po lásce, po spolupráci, po společenství, po rodině.
Rozšířila se nepravdivá zpráva: „Jestli nebudeš pána poslouchat, skončíš v pekle! A druhá k tomu: Jestli nebudeš poslouchat, pánbůh tě potrestá!“
Ale Bůh k nám nachází cestu a pošramocený vztah napravuje. Říká: JÁ, KTERÝ JSEM, stojím přece stále na tvojí straně. Jsi můj chlapec, jsi moje děvčátko, miluji tě jako táta a máma milují své dítě. Záleží mi na tobě, jako umělci záleží na jeho nejcennějším díle. Nestydím se za tebe, už od početí neseš můj podpis, mé jméno. JSI a já tu JSEM s tebou a pro tebe. Tomu se říká láska. Ať spíš nebo bdíš, miluji tě, JSEM tu s tebou a jsem tu pro tebe a jak to pochopíš, máš nakročeno k nebeské radosti.
Bratři a sestry, je to tak jednoduché a nádherné. Jarní příroda je toho dobrou ilustrací. Tak, jako roste malá sněženka nebo později kvete jabloň nebo třešeň a na podzim přináší plody, stejně každý člověk, každý z nás je povolán k tomu, aby rostl ve víře, v poznání Ježíše Krista jako toho, KDO JE se mnou. Abychom rostli ne tolik v poznání, ale ve vztahu. Aby Bůh žil se mnou a já s Bohem.
Tuto nádhernou věc vyjadřuje i druhé čtení z Lukášova evangelia – podobenství o fíkovníku. Fíkovník je živý organismus, jako každý z nás. Už tři roky se na něm neurodil ani jeden plod, a tak není divu, že majitel s ním ztrácí trpělivost – nic z něj není, jen tu překáží a vysává z půdy živiny pro ostatní stromy. Ale vinař (Bůh) má s fíkovým stromem soucit. Dejme mu ještě šanci, já si s ním dám ještě práci, okopám ho a pohnojím a za rok se uvidí.
To podobenství je o mně, o nás; dostáváme od Pána Boha ještě šanci stát se „dobrým stromem, který nese dobré ovoce“. A to jen díky tomu, že budeme jako strom pevně zasazení do země, do Boží půdy. To je ono spojení mezi Bohem a mnou. Není to tak vždy, víme, že ovoce se někdy nedostavuje, to životodárné propojení je někde narušené. Bůh ale dává milost, dává ještě čas. Bůh nám dává další šanci. Má s námi trpělivost, je „dlouho - shovívající“. Kdyby s námi Bůh jednal podle našeho ovoce, asi bychom nedopadli dobře. Dává nám příležitost – a především nepřestává nám dávat svou lásku. Jenže…
Nepřestává také od nás něco očekávat. Podobenství nekončí u konstatování, že se to díky milosti pána vinice nějak změní. Jenže ono se samo nic nezmění. Bůh sám od sebe nic nedopustí. Tomu se říká fatalismus v křesťanském balení a tento přístup je Bohu vzdálený.
Je tady důležitá zmínka: „Pane, fíkovník okopám a pohnojím.“ Tedy budu něco dělat. Určitě Bůh chce, abychom s Ním žili, v něm zakořenili, abychom se modlili, zároveň, abychom udělali potřebné konkrétní kroky. Je to podobné jako v případě našeho zdraví. Když nás bolí záda, nevyřeší to jen správný lék, ale především to, že budeme cvičit. Nehledejme zázračné léky. Stůjme v Bohu, KTERÝ JE, je se mnou a já v Něm, přijímejme jeho slovo, jeho lásku a milost a Bůh nám dá víc, než si teď dokážeme představit. Amen
Modlitba / AVV

P 406

Ohlášky

P 693

Přímluvy (Pane, smiluj se)
Je to veliká a krásná věc, když spolu, jeden vedle druhého, spojeni v Duchu svatém, stojíme před Tebou, od Tebe přijímáme a společně prosíme:
Vytvoř z nás lidi hledající, kteří se ptají na Tebe. Prosíme o odvahu se zbavit všeho, co nás od tebe odvádí. (Pane…)
Prosíme, ať naše děti i my dospělí přijímáme Ježíše Krista jako svého nejlepšího Přítele, učitele a pastýře. (Pane…)
Prosíme, ať naše křesťanství není jen pojmenováním, ale živým vztahem s Kristem, spoluutvářením našeho sboru a dosvědčováním víry v celém životě. (Pane…)
Prosíme, ať je nám nedělní shromáždění v kostele zdrojem klidu a síly pro celý pracovní týden. (Pane…)
Prosíme za celý sbor, za schůzi staršovstva, za připravované výroční shromáždění s volbou staršovstva, ať nás provází tvá milost i radost. (Pane…)
Bože, prosíme, ať se tu příští neděli zase sejdeme k načerpání vody evangelia, a neseme ji všude, kde chybí. (Pane…)
Otče náš…

Poslání: Ef 5,1-7

Požehnání
Pokoj Boží přichází, jeho světlo svítí před námi a předchází nás krok za krokem, aby neslo slovo Božího pokoje všem lidem. Ať nás to světlo osvítí a zaplaví ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého. Amen

P 636