Jak to začalo
1. 9. 2008
Tak já stručně popíšu, jak se přihodilo, že Bollinku vlastníme. Po labradorovi jsem toužila už hodně let, ale vzhledem k tomu, že jsme měli doma už dva psy (Lucinku a Ritu), tak jsem na něj ani nepomyslela. Říkala jsem si, že až jednou Rita zemře, tak pak si snad labíka pořídím. Rita už měla problémy se stářím a s klouby. Jenže v roce 2006 sme si za zvláštních okolností (nebudu se rozepisovat, ale dodnes jsem ráda, že Sendy skončila u nás) ponechali malé štěně belgičáka, Sendynku. Děti mě ukecaly, že Rita už moc let nebude a budeme mít náhradu, aby se nám pak tolik nestýskalo a kdesi cosi....ukecaly mě. Jenže tím moje naděje na labradora zmizela v dáli. Dva velké psy přeci nemůžeme mít :-)))Ritunka ještě žila dva roky než odešla do psího nebíčka. A já brzy zjistila, že Sendy se na dvorku stýská, protože doteď tam měla parťačku. Lucka je většinu dne doma na křesle. A tak jsem předhodila návrh na pořízení labíka. Naštěstí všichni souhlasili, včetně mužíčka :-))))) Se starší dcerou jsme začali pročítat a obtelefonovávat inzeráty. Jenže když už jsme se rozhodli, chtěli jsme pejska hned. Žádné dlouhé čekání. Dcera chtěla hnědého, já radši světlého.....nesehnali jsme ani jednoho, ...nakonec nám došlo, že na barvě nezáleží. Hlavně ať je to labrador :-)))) Podařilo se nám najít CHS od Šimonova mlýna, sice daleko od nás, ale s černou volnou fenkou :-))) Po čilé mailové korespondenci jsme si předběžně dle fotek vybrali Bollinku. Když jsme pro ni jeli, měli jsme na výběr ze 3 volných fenek, ale stejně to Bollča vyhrála. Byli jsme domluveni, že jsme si ji mohli hned vlakem odvézt domů. Cesta byla dlouhá, ale Bollča naprosto vzorná. Nic neprovedla, nekňourala, byla fakt zlatá. A je dodnes. Díky úžasné Evě Šimonovské, která nám se štěňátky stále pomáhá a každý měsíc nám pořádá výcvikové setkání, cestujeme do Brna často a Bollinka je skvělý vlakový cestovatel. V Kralupech zalehne pod sedačku, v Praze milostivě přejdem na jiné nádraží a pak zase spí až do Brna :-) , o cestě zpět ani nemluvím, to je tak vyčerpaná, že spí i při chůzi :-))
A tímto chci i Evě poděkovat za vše, co pro nás stále dělá a že se stará, abysme měli skvělé psí společníky .
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář