Standa Kachna s pomocí kontrarozvědky zjistil, proč bude reprezentaci koučovat předseda svazu. Ten na neoficiální schůzce s Kachnou prozradil : „ Když Karel, pro mě překvapivě a nepochopitelně, odmítnul nabídku trénovat nároďák, věnoval jsem veškeré úsilí dotáhnout do úspěšného konce jednání s Jirkou H.. Několikrát jsem se mu snažil dovolat, pak to zkoušela i sekretářka ze skrytého čísla, ale po Jirkovi jako by se slehla zem, u něj v baráku o něm taky nikdo nevěděl. Poslal jsem mu SMSku, ať mi zavolá. A nic.“
Nezvěstný kandidát na trenéra nároďáku, to je sólokapr hodný Standy Kachny.
Je to spiknutí bývalého vedení svazu, aby odvrátilo pozornost médií od policejního vyšetřování hospodaření jedné z dceřinných firem? Invaze mimozemských civilizací? Nebo Jirku na brněnské přehradě spolknul „monster-sumec“? Kdo ví......?
Nitky zapeklitého případu začal Kachna rozplétat v jednom horském penzionu v rakouských Alpách.V pracovně majitele penzionu visí fotografie Jirky H., jak trénuje benjamínky na pražském Barrandově. "Mám Jirku rád, je to fajn člověk a pohodář. Koukám na tu fotku vždycky, když mám slabou chvilku“ říká. Na přímou otázku ohledně jeho případného spojení se záhadným zmizením rázně odpovídá:„Do toho mě netahejte, Jirka je můj velice dobrý přítel a navíc český fotbal už jde mimo mě. Mám za sebou deset velice úspěšných let ve fotbalovém vedení na klubové i svazové úrovni a nyní se hodlám věnovat realitám. Jenom trochu sponzoruju místní klub v rakouském župním přeboru. Chtějí postoupit, tak si myslím že i moje zkušenosti z fotbalové politiky se jim budou hodit.“ Nedaleko penzionu se dokončuje stavba pěti tréninkových hřišť ( 3 s přírodní trávou a 2 UMT 8. generace ) „Doufám, že se Jirka brzy objeví a s Ivanem si konečně plácnou. Už jsem mu několikrát nabízel, aby ke mně s Motorletem přijel na soustředění, s reprezentací už určitě přijede, ta má přeci jen větší finanční možnosti než Motorlet. Už jsem jim předjednal přátelák s místním FC“, naznačuje, že přece jen dění v českém fotbalu sleduje.
Rakousko tedy Kachnu zavedlo do slepé uličky a beznadějně dopadlo i vyšetřování v trenérských kruzích, kde o tajném jednání Ivana s Jirkou H. nikdo ani netušil. „Je zvláštní, že mi o tom jednání Jirka ani neřekl, známe se už řadu let. Když mám nějaký trenérský oříšek, vždycky ho s Jirkou konzultuju. Na oplátku mu pomáhám s vizáží a šatníkem“, prozradil jeden z nich v v restauraci Nóblhóch a dodal:. „Doufám že se brzy objeví, už ho sháním několik dní, potřeboval bych helfnout s motivací manšaftu“. V zápětí si lusknutím prstů objednal další tatarák a tři panáky panenského oleje.
Kachnovy kontakty v kontrarozvědce zpočátku světlo do případu také nepřinesly, ale jak už bývá u Standy zvykem, při návštěvě ústředí (po Svobodné Evropě nejstřeženější budovy v České republice) se „cvičně“ podíval do odpadkového koše v kantýně. Na dně našel umaštěnou depeši z africké pobočky, že jsou v Káhiře na stopě velice podezřelého Evropana, který se nápadně snaží být nenápadný a žádají další instrukce. STOPA! Podle popisu by to mohl být on. Na Kachnův dotěrný dotaz, jak se tahle tajná depeše dostala do koše kantýnská odsekla:“ V rozpočtu prej máme díry, máme šetřit. Tak buřty a tlačenku balim do depeší z Afriky. Zeptejte se hajzlbáby, co dělá s těma z Asie!!“. To by mohlo být zajímavé téma na další reportáž, přemítal Kachna během cesty na letiště.
V Egyptě se Kachna z počátku jen rozkoukával, ale za několik dní na okraji Sahary narazil na onoho Evropana, kterého i přes jeho veškerou snahu nešlo přehlédnout, přeci jen ještě nemá ten správný "posed". Byl to Jirka.H., zapíral, ale po chvilce se rozpovídal: „Byli jsme tu s rodinou na dovolené, moc se nám tu líbilo a proto jsem ani na chvilku neváhal, když přišla nabídka převzít místní Mahammet United - jako hlavní trenér a sportovní ředitel“ Je na něm vidět,že je s dosavadním angažmá spokojený, čelo svraští jen když přijde řeč na sponzory.“Máme jen dva, jeden prodává velbloudy a druhý vyrábí sárí. Je to děs. Na velbloudech všude příjíždíme pozdě a v těch hadrech se vůbec nedá hrát! Ale od příští sezony by to mělo být lepší, pokud postoupíme do Ligy mistrů, což je na dobré cestě, mají o nás zájem všichni ti, kteří sponzorují naši reprezentaci. Jenom nechtějí být nijak spojováni s alkoholem a prostitucí, ale to by v Egyptě neměl být problém.“
Na závěr pokorně přiznává: „Já vím, Ivan je asi zklamaný, že jsem se mu neozval, ale mám ve smlouvě klauzuli o karanténě. Zdejší fotbalové prostředí je totiž poměrně zdravé, proto v následujících 6 měsících nesmím přímo kontaktovat nikoho u nás, abych sem náhodou něco nezatáhnul. Vyřiďte mu prosím, že se mu moc omlouvám.“ poprosil Kachnu a ukončil rozhovor s tím, že už musí vyrazit na trénink. Dává si časovou rezervu - jeho velbloud má omezovač rychlosti na 5 km/h, což mu při předbíhání některých rychlejších karavan dělá potíže. "Omezovač jsem si nechal namotovat minulý týden, můj minulý velbloud ho neměl. Hodně jsem pospíchal na zápas, dost jsem to hnal a velbloud, který se pochopitelně chladí jen proudem vzduchu, zmrznul. Škoda, přirostl mi k srdci" vysvětlil Kachnovi při nasedání na svého nového velblouda.
Po návratu do Prahy Kachna Jirkovu situaci i omluvu tlumočil na svazu. Ivan byl evidentně rozladěný, ale nakonec se s celou situací smířil a konstatoval : „Než to dát někomu jinému než Jirkovi, to radši postup do Jihoafrické republiky vybojuju sám“.