ONYCHOLOGIE – nauka o kopytě
Význam – zvětšuje výkonnost koně, zabraňuje opotřebování rohoviny, předchází
vznikům onemocnění pohybového aparátu, pomáhá při léčení některých chorob končetin ( laminityda, překluzování, strouhání atd )
popis kopyta celkově:
1) korunka (škára 12-18mm silná)
2) rohové party
3) rohový střel vazivový a chrupavka
4) střední rýha střelková
5) hrot rohového střelu
6) postraní brázda rohového střelu
7) rohový střel
8) rohové rozpěrky
9) tělo chodidla
10)větve rohového chodidla
11) bílá čára
12)
13) nosný okraj
14) patková část stěny
15) postraní stěna
16) přední stěna
17)nártní stěna
18)kost nadprstní
19)kost spěnková
20)kost korunková
21)kost kopytní
22)kost střelková
23)kosti sezamské
24)kloub spěnkový
25)kloub korunkový
26)kloub kopytní
27)šlacha společného
natahovače prstu
28) šlacha postranního
natahovače prstu
29) mezikostní střední sval
(závěsný vaz spěnky)
30) šlacha hlubokého ohýbače prstu
31) šlacha povrchového ohýbače
prstu
32) dvě tepny prstní které
se rozvětvují ….
33) nervy- silně zásobené krom
rohoviny ta je bez nervů
CHODIDLO - je konkávně vyklenuté a velmi stabilní. Správně tvarované chodidle se
nedotýká země. Takzvaná "bílá čára", která chodidlo obkružuje, označuje místo, kde začíná vlastní stěna kopyta. Chodidlo je asi 1cm tlustá deska, u zdravého pravidelného kopyta je směrem dovnitř nahoru vyklenutá a tvoří mělkou misku.
STŘELKA- Ve výši patky je kopytní stěna kopyta ohnuta dovnitř. Tam začíná střelka s
rohovým střelem. Když kůň došlápne svou nohou na zem, má střelka kontakt se zemí. Nárazová vlna, která vzniká dopadem koňské nohy na zem, je částečně zachycena pružností střelky. Také při hmatových vjemech koně hraje střelka důležitou roli. Díky ní může kůň cítit půdu, na kterou postaví nohu, a terén, po kterém právě jde.. má houbovitou konzistenci a minimalizuje možnost skluzu, zvyšuje jistotu chodu. Je šipovitého tvaru, s různě hlubokou střední střelovou rýhou a je rozdělena na dně větve, které jsou postraními rovněž různě hlubokými rýhami oddělené od chodidlové rohoviny. Střel je přesným otiskem vazivového střelu a zajišťuje mechaniku zadní části kopyta při pravidelném styku se zemí.
STĚNA KOPYTA - Stěna kopyta se skládá z nártní stěny, postranních stěn, patkových
částí stěn a rohových patek A přechází do kopytní plochy chodidla kde tvoří rozpěrky. Odpovídá lidským prstům na rukou a na nohou. Kůň tedy vlastně běhá po nehtech! Vnitřek kopytní stěny se skládá z navzájem prokládaných vrstviček, které jsou spojeny s kostí kopytní. Tím je kopyto pevně drženo na svém místě.stěna v přední části je v poměru k podložce v úhlu asi 50°u předních , a 55°u zadních kopyt
BÍLÁ ČÁRA – Ta je hraničí mezí stěnou a rohového chodidla,rohovina je zde měkčí a
lehce drobivé konzistence. V praktickém podkování představuje čáru, po kterou
lze zarážet podkováky
KORUNKA - To je vypouklý lem, proužek kůže nad kopytní stěnou, který obkružuje
kopyto v místě, kde rohovina přechází v srst. Vylučuje cosi na způsob laku, který
chrání rohovinu před přílišnou vlhkostí a před vysušením. Často se na ni nanášejí dodatečně i umělé laky, aby byla rohovina chráněna ještě lépe. Pod korunkovým okrajem je vidět hrubší žlábek (otisk korunkového valu) do něhož směrem dolů jsou patrné rohové rourky. Vnitřní rohové lístky, probíhající svislým směrem po celém vnitřním obvodu vpočtu několika set,na chodidlovém okraji tvoří bílou čáru
BARVA KOPYTA -Odpovídá zpravidla barvě srsti koně. Má-li kůň bílou srst, je bílé i
kopyto. Když je kůň tmavé barvy, je kopyto černé. Strakoši nebo koně, kteří mají bílé znaky na nohou, mají kopyta zbarvena různě. U některých koní existují dokonce i černobíle rýhovaná kopyta. Bílá rohovina je měkčí a není tak odolná, černé kopyto je tvrdší.
POVRCH KOPYTA – rohovina kopyta je tvořena proteinem KERATIN. Buňky jsou
soustředěny v pruzích vedoucích vertikálně kopytní stěnou. Zdravé kopyto má
na pohmat, jemný povrch bez podélných rýh …
KOPYTO ROSTE - Kopyto naroste o 8-10 mm.za měsíc. Proto trvá asi osm až
deset měsíců, než se kopyto úplně obnoví. Kopytní stěna je chráněna tenoučkou
vrstvou, polevem kopyta, které nepropouští vodu. Stěnou kopyta neprobíhají
žádné nervy, ale uvnitř jsou nervy hustě prorostlé a proto každé poranění je
bolestivé!! Kovář tedy může zatlouci do kopytní stěny hřebíky a kůň necítí
žádnou bolest. Krevní obech má velký vliv na tvorbu kopyta, proto kopyto při
poranění silně krvácí. Čím víc se kůň pohybuje tím se tvoří kvalitnější kopyto
KREVNÍ OBĚH V KOPYTĚ = do kopyta krev přivádí dvě prstní tepny-artérie, probíhají
po stranách šlachy hlubokého ohýbače prstu. Rozdvojují se na žíly-vény a potom
na vlásečnice-kapiláry. Škára kopytní je nejvíc zásobená krví. Kopyto při
poranění silně krvácí!!!
Pravidelná péče o kopyta:spočívá v denní prohlídce, a to před práci a po práci. A
v odstranění nečistot a cizích našlápnutých předmětů, provedení kontroly podkování.Po práci je vhodné kopyta dobře umýt vodou nechat oschnout a namazat prostředkem vhodným pro daného koně s přihlédnutím na kvalitu rohoviny. Použitím vhodné vazelínou nebo speciálním mazáním Prostředky na kopyta se vyrábějí z různými přísadami. Mazání s dehtem pro kopyta s přílišnou vlhkostí - měkká,postižená hnilobou, a nebo opačně při vysychání rohoviny - kopyta tvrdá, drolivá, atd. váš kovář vám doporučí vhodné mazání na kopyta,nebo vám řekne co potřebuje kůň za doplněk pro zlepšení stavu rohoviny ( kerabol, bomin H). poškozené nebo nemocné kopyto je potřeba včas ošetřit a léčit !!
OBNOVA PODKOVÁNÍ – podkova zabraňuje pravidelnému opotřebení kopytní
rohoviny, proto je nutné pravidelné obměnění podkov a s tím i spojené strouhání ( odstranění přerostlé rohoviny) a vytvarování nepravidelnosti kopyta.. Prodlužování kopyta při pravidelném růstu se mění funkce jeho kloubů a vazů, podkova se stává kratší a vyšší, x úhel netvoří požadovaných 55°. Obměna podkování závisí na věku,nepravidelnosti a nemocech kopyt,pracovním využití, ročním období a rychlosti růstu rohoviny
Podkování se opakuje jednou za 6-8 týdnů. Tato doba by se měla dodržovat !! na toto téma je přihlédnuto ve vyhláškách a vládních nařízeních !!!
PRAVIDELNÉ KOPYTO – Při pohledu ze strany svírá přední strana se zemí úhel
50° u předních , a 55°u zadních kopyt. Při pohledu zezadu a zepředu svírá postraní a vnitřní stěna se zemí v nejširším místě úhel asi 80°. Patkové hrany probíhají rovnoběžně s přední stranou rohového kopyta, na předních a zadních kopytech jsou kratší o 2/3 respektive ½ výšky přední strany kopyta. Korunkový okraj je o 1/5 kratší než chodidlový. Chodidlová plocha je mírně vyklenutá nahoru a dovnitř – tvoří nosný okraj: u stojícího koně ji rovnoměrně zatěžován .
Nemoci kopyt :
Doupě = štěrbina v rohovém pouzdru – příčina bývá v poranění korunkového okraje,
defekt je různě hluboký a probíhá vodorovně z korunkou: růstem kopyta se posunuje směrem k nosnému okraji a tím často dojde k samo vyléčení. Podkovaní se má provést až po speciální úpravě kopytní stěny – nekrvavém obnažení doupěte, zrašplováním stěny s případným pod korunkovým řezem. Podkovat dle pracovních podmínek koně.
Prevence: zbránění poranění korunky kopyta, a podpoření zdravého růstu kopyta
Nášlap = vniknutí ostrého předmětu do kopyta ( sklo, hřebík, ostrý kámen, atd)
Zakování = je nepřímé nebo přímé. Léčba – vytáhnout podkovák, nakapat desinfekci
do otvoru po podkováku, přikládat studený obklad 2-4 dny, přeočkovat tetanovým sérem. Před a po kování koně předvést zda nekulhá.
Rohový sloupek = kuželovité, lištovité nebo válcovité zduření – zbytnění, val na
vnitřní straně rohovinového pouzdra ve svislém směru E. Vzniká poraněním na korunce,tlakem na škáru kopytní může způsobovat kulhání. Ošetření – rohový sloupek, pokud je zjistitelný,je možno řezem kopytní stěny odstranit, nebo stěnu v míst zeslabit, případně zhotovit dva postraní řezy, někdy však zákrok není nutný. Podkování podle obecných zásad.
Rozštěp = prasklina která se táhne od nosného okraje ke korunce, a to jakkoli
vysoko.porucha celistvosti rohové stěny. Její hloubka a šířka jsou důležité k posouzení stavu a postupu následující léčby. Praskliny které se táhnou od nos.okraje ke korunce ñ nejsou tak nebezpečné jak v obráceném poradí
( korunka okrajò). Praskliny v korunce mohou vyvolat tvorbu rohového sloupku, který je později provázen kulháním. V případě hlubokých prasklin až do kopytní škáry, se muže objevit infekce která je špatně léčitelná v těžkých případech může dojít až k zutí kopyta prognóza je nepříznivá. Léčba v rozmezí 6-12měsicu s intenzivním podílem podkováře a veterináře. U lehkých případů stačí kolmý zářez rašplí , zářez musí být hlubší než prasklina. středem přední stěny probíhající rozštěp se označuje jako půlicí. Ošetření a podkovaní je podobné jako u doupěte. Dříve používané skoby nebo destičky dnes nahradila konzervativní onychologická a nebo radikální chirurgická léčba. Pro uklidnění pohybu rozštěpu se používají vhodné uvolňující řezy, případná radikální ablace (výškrab) pukliny rozštěpu. Podkováme jako vždy dle koně, lze použít zámkovou podkovu. Kůň by mněl setrvat v pracovním klidu
Rozsedlina = vodorovná prasklina ó na přední straně jsou lépe léčitelné než
v oblasti patky a bocích kopyta. Při léčbě prasklin se dá použít speciální tmel
na kopyta – zabrání proniknutí nečistot a kamínků do vnitřní části kopyta.
Zánět škáry kopytní =velmi často se vyskytující onemocnění kopyta. Aseptický
(nehnisavý) zánět má příčinu v otlačení škáry kopytní, zejména u kopyt
plochých, dále po přílišné úpravě chodidla zeslabením chodidlové plochy,
otřesy, vadným podkováním a podkovou, nepřímým zakováním kopyta.
Aseptický zánět Š.K. - může být způsoben i nadměrnou výživou nebo
jednorázovým překrmováním jadrným krmivem. Onemocnění je doprovázeno
různým stupněm kulhání,kopyto bývá různě temperované, bez narušení celkového stavu. V chronickém stavu jsou na kopytě zjistitelné krvavé skvrnky – tzv. kuří oka různého červeného nebo hnědého zbarvení. Ošetření a léčba spočívá v odstranění příčin, které defekt způsobili.
Septický zánět Š.K. - (hnisavý) může vzniknout ze zánětu aseptického nebo
většinou poraněním kopyta a infikováním škáry kopytní (většinou chodidlové)
často je sepse způsobená zakováním, nášlapem nebo jiným poraněním
s následnou infekcí do Š.K. příznakem je vyšší kulhání,kopyto bývá různě
temperované. Postupně se na korunce objeví výtok sekretu nebo hnisu, může
být i celkově narušený zdravotní stav koně projevující se horečkou. Podle
stupně poškození kopytních orgánů se zánět
projevuje jako - povrchovýs menším stupněm kulhání a s výtokem šedavého
hnisu
- hlubokýs vyšším stupněm kulhání a s výtokem žlutého hnisu.
Je nutné podání celkovým i lokálním ATB (antibiotikum) otevření a vyčištění postiženého místa a následné zavření tmelem, vyčištění se provádí obden.
Volná kopytní stěna = kopyto je duté, bolestivé. Vzniká vydrolením bílé čáry téměř
až ke korunce vzniká uvolnění stěny rohové od škáry kopytní, k tomuto dochází nejčastěji vlivem zánětu škáry kopytní který vzniká – zakování, úder do kopyta, otlačení atd…Kopytní stěna je nepevná snadno vylomitelná, méně funkční. Nejčastěji vzniká volná stěna u schvácení kopyt (laminitis)
léčba : orašplování, pokud to není možné tak vycpat dutinu koudelí a dřevitým deklem nebo kopytním voskem,tmelem. Vyplnění dutiny lze provést při omezeném využití koně k práci, nemá však valného výsledku. Okovat zámkovou podkovou nebo pantoflicí, v některých případech koně ponecháme naboso. Ablace(výškrab) rozsáhlejší části stěny (stěna nepřiroste), po radikálním zákroku nelze koně využívat do doby než kopyto doroste.
Drsná stěna = příčina porucha celkového zdravotního stavu, v pracovních
podmínkách a využití, krmení a v dlouhodobých vlivech na kounku. Při běžné úpravě kopyta je třeba ošetřit rašplí nerovnosti stěny. Podkování dle využití koně. Odstranit příčinu a pravidelně ošetřovat kopytním mazáním.
Hniloba rohového střelu = Onemocnění které se projevuje rozkladem rohoviny
střelu.Objeví se mazlavá, páchnoucí, těstovitá hmota. Onemocnění pokračuje
do šířky i hloubky. Vyskytuje se na všech končetinách, i jednotlivě. Někteří
koně mají sklon k hnilobě. Nejrozšířenější příčina je špatná hygiena a
ošetřování kopyt. (stání ve špatně čištěných stájích, neprovádění kopytního
čištění, dědičná dispozice, krmení,karence nutných látek.
léčba – odstranění odpadající rohoviny, v některých případech těžce postiženého kopyty se provádí radikální chirurgický zákrok. Vydesinfikovat (obvazem s desinfekcí protáhnout rýhu střelovou) vhodná dezinfekce: skalice modrá: přepálená, kopytní dehet, Pipdanin – formalín, kubatol. Očištěné místo potřeme a do rýhy vtlačíme smotek obvazu,ošetřujeme jednou za dva dny. Toto onemocnění Je špatně léčitelné a často trvá i několik týdnů.
Rakovina kopyt = onemocnění vážné často neléčitelné prognóza nepříznivá.
Nejedná se o karcinom ( klasická rakovina) jedná se o Onemocnění
specifický zánět škáry kopytní rakovinou se nazývá pro dlouhotrvající léčbu!!!
Začíná v podstatě stejně jako hniloba R.S. – projevuje-se zachvácením střelu
Houbovitým útvarem květákového tvaru, rozpadající se a často zapáchající
tkání. většinou nebolestivý projev. Vzniká též z neléčené hniloby rohového
střelu. Nemoc se vyskytuje u některých plemen a barev koní, v jistých
lokalitách a je často dědičná.
léčba – operace - úplné odstranění patologické (napadená) tkáně.a následné ošetření tlakovými prostředky za použití Krycí podkovy, pravidelné a nákladné podávaní léku.
Zkostnatělé chrupavky kopytní =vlivem různých traumat, nepřirozeného pohybu
v patkové části, vadného podkování(krátké a úzké podkovy), nadměrné nebo rychlé práce na tvrdé zemi dochází k zánětu chrupavek a následně k osifikaci (zkostnatění). Takto změněné chrupavky jsou v patkách zevně hmatné, chůze je bolestivá, protože chrupavky tlačí na okolní tkáně. Chirurgická radikální léčba ablací či extirpací nemá požadované výsledky, neurektomie není vhodná. Podkování zámkovou podkovou za použití uvolňovacích řezů. Použití koně v pokročilém stádiu nemoci je problematické.
porucha jakosti a tvorby rohoviny = problémy v celém organismu koně,
podmíněnou špatnou výživou, dědičnou dispozicí,plemennou příslušností, pracovním využitím, ustájením a podobně.
Tvrdá a lámavá – podkovat lehkou podkovou za použití slabších podkováků,
přibytími výše.použijeme mazání s vavřínovým olejem, a směsí různých bylin, bez přidaného dehtu !!
Měkké a drolivé – odstranění příčin vlhnutí kopyt (zajistíme koni suchou
podestýlku ….) ale pravidelně koni omýváme kopyta vodou, necháme je oschnout a namažeme speciálně určeným mazáním většinou s dehtem.
Nepravidelná kopyta, Nepravidelný chod
a jejich NÁPRAVA :
Sbíhavé kopyto – pomyslná přímka vedená středem střední střelové rýhy rozdělí
v tom případě kopyto na dvě nestejně velké poloviny. Vnitřní polovina je větší,
postraní úhel vnitřní stěny je menší než 80°, na opačné polovině je úhel větší
než 80°-85°. Praktický význam pro podkování je ten, že na vnější polovině
kopyta je větší zatížení. Podkovářskou úpravou nelze tuto vadu srovnat do
pravidelnosti, změny lze pozorovat i na kopytní kosti !!
úprava – vnitřní – větší polovinu kopyta více upravit, zúžit v místě rozšíření,
podkova má být jednoduchá pantoflice s případně upravenou spodní plochou,
posunutým nízkým hmatcem či plátkem. Podle stupně zbíhavosti kopyta se
zhotoví s vnějším rozšířením ramene nebo případně s ramenem vytočeným :
na této straně se zhotoví postraní čapka, rozšířené rameno rozloží zatížení,
postraní čapka zabrání posunu podkovy směrem dovnitř.
Rozbíhavé kopyto – vnější polovina kopyta je větší, postraní úhel je menší než 80°,
je ostřejší: úhel vnitřní stěny je větší než 80°, stěna v patkové části je často podložená šikmo do středu kopyta, větší zatížení je na vnitřní polovině kopyta. Podkovářskou úpravou nelze tuto vadu srovnat do pravidelnosti, změny lze pozorovat i na kopytní kosti !!
úprava – úpravu je třeba provést tehdy, když kůň celým svým nosným okrajem stojí na zemi : více se upraví rohovina vnější větší poloviny zrašplováním se vhodně a patřičně zúží. Použije se podkova s rozšířeným ramenem na vnitřní polovině kopyta, s čapkou. V těchto případech je nutné zvážit stupeň rozšíření ramene podkovy, nebezpečí a možnost strouhaní. V tomto případě se vnitřní horní hrana podkovy se v místě přesahovámí ramene zapiluje.
Křivé kopyto – je vyšším stupněm nepravidelnosti kopyta sbíhavého a rozbíhavého.
Jedna strana je vydutá, opačná bývá vmáčknutá směrem dovnitř kopyta.
Příčinou bývá nedostatečná péče o kopyta u mladých koní.
Úprava – použije se podkova obdobná jako u rozbíhavého kopyta, případě
podle tvaru a stupně křivosti. Kopyto má být stejnoměrně zatížené.
Ostroúhlé kopyto – vyskytuje se převážně u chladnokrevných koní. Úhel přední
stěny je menší než 50° , je ostřejší, patkové hrany většinou neprobíhají rovnoběžně s přední částí kopyta a jsou nižší, často podsunuté. Rohové chodidlo (méně vyklenuté dovnitř) je plošší, až ploché, rohový střel je více vyvinutý, kopyto je celkově delší v přední části. Větší zatížení je v patkové části ( šlacha hlubokého ohýbače).
Úprava – přední část kopyta se maximálně zkrátí, nízké patky se dosti šetří,
výběr podkovy se řídí podle použití koně, pracovního zatížení, ročního období, zdravotního stavu kopyta a stupně ostrosti. Vyhovuje širší pantoflice, většinou co nejdelší, podkovu je třeba usadit co nejdále dozadu, přední čapku zapustit , zapálit do přední stěny. Lze použít i podkovu zámkovou.ostroúhlé kopyto může mít i jinou nepravidelnost, může být ploché či široké
Tupoúhlé kopyto – přední strana kopyta je strmější, svírá se zemí úhel větší než
55°, patkové hrany jsou téměř rovnoběžné s přední stěnou, podstatně vyšší jsou patky, poměr korunkového okraje k chodidlovému je menší, kopyto je často tzv. špalíčkové. Větší zatížení je v přední části kopyta, kopyto je v předu kratší, více jsou namáhány klouby prstu. Střel je poněkud menší a je uložen mezi rozpěrkami. Změny lze pozorovat i na přední stěně kopytní kosti jejím zkrácením. Toto kopyto ortopedickým okováním nelze změnit v pravidelné
úprava– minimálně se upraví rohovina v přední části kopyta, lehce se upraví v patkové části. Podkova má být základní – jednoduchá pantoflice, lehká slabší s nízkým plátkem a ozuby.podkova má být dle možnosti kratší, připevněná lehce dopředu )přesahuje nosný okraj). Nepravidelnosti se vyskytují např. medvědí kopyto. Tupoúhlé kopyto se vyskytuje většinou u lehčích koní
Diagonální kopyto – je to v podstatě nepravidelnost kopyta sbíhavého a
rozbíhavého. Vznikne většinou nepravidelnou nebo neodbornou úpravou
kopyt mladých koní.
Úprava – vychází z popsaných nepravidelností kopyt s ohledem na stupeň a
tvar odchylky
Medvědí kopyto – osa prstu probíhá vodorovněji, přední stěna kopyta je strmá, silně
dopředu vypouklá, patky jsou vysoké, chodidlo vyduté dovnitř, střel je mohutný. Je to méně často se vyskytující kopyto. Takový kůň je těžce
pracovně využitelný.
Těsná kopyta – jsou kopyta, jejichž vzdálenost patkových stran je menší než 1 pětina obvodu nosného okraje. V některých případech jsou patkové hrany k sobě téměř přiloženy. Rozlišujeme :
v patkách – s posunutou patkou
Korunkách – stěna po obvodu je vmáčklá a tvoří prohlubeň stěny
nosný okraj - obvod nosného okraje a korunky je stejný,kopyto připomíná válec.
Příčina těsného kopyta se uvádí nefunkčnost rohového střelu, zakrnění, pokud střel nemá kontakt se zemí, neodborné a vadné podkování, úzká podkova, přílišná úprava rohoviny, vadná rohovina, dědičné vlivy
Úzká kopyta – se vyskytují převážně na předních končetinách u koní při podkovaní s ozuby, vlivem dlouhého stání a při práci v suchém a tvrdém terénu.
Úprava – pohyb pouze ne měkké půdě aby střel měl pravidelnou funkci, toho lze pouze docílit pokud kůň není podkován, nebo použitím vhodné zámkové podkovy. Efektní výsledek slibují uvolňovací řezy, je však třeba aby byli hluboko v kopytní stěně. Po zákroku je nutné nechat koně několik dní v klidu !! vhodné je použití mazání pro zvýšení pružnosti kopytní stěny. Dříve používané podkovy tzv. těsnivky jsou dnes spíše muzeálními exponáty.
Plochá a Plná kopyta – chodidlo bývá většinou slabé, proto je třeba ho upravovat
opatrně, často se vyskytuje drobivá bíla čára. Pravidelným znakem jsou ostroúhlá a široká kopyta většinou u chladnokrevných plemen. Příčinami jsou plemenná dispozice, dědičnost, vliv výživy, neodborný odchov hříbat ( v mokré půdě), nedostatečná úprava neodborně upravený střel,
Plochá –jeho chodidlová plocha je vodorovná ) není vyklenutá dovnitř kopyta)
Úprava – odstraní se jen odpadající rohovina chodidla, přední část kopytní stěny se zkrátí podle potřeby. Použije se pantoflice. Patřičně široká zejména v přední části chodidla aby chránilo chodidlo a nosný okraj.
Plná – chodidlová plocha je vyklenutá směrem ven
Úprava – široká pantoflice s ramenem, horní plocha je speciálně upravená, šikmo skovaná do středu podkovy ( vnitřní hrany by mohli tlačit do vydutého kopyta v chodidle). Podkova je opatřena hmatcem a ozuby k omezení styku kopyta se zemí.
Překlubní kopyta – je to do určité míry deformované kopyto s prohnutou téměř svislou přední stranou, nápadně vysokými patkami, v přední části kopyta se paprskovitě zbíhají prstence. Kopyto je téměř válcovitého tvaru – je podmíněno překluzováním.
Úprava – veterinární zákrok speciální ortopedie !!!
Nepravidelné chody : Podkovářství
Strouhání – chod, ve kterém končetina v pohybu zraňuje sousedící končetinu v podpěře. Končetiny jsou zraňovány po celém prstu až po spěnkový kloub. Často vznikají rány, které jsou těžce hojitelné a způsobují chronické defekty. Příčinou je vadná stavba těla, nepravidelný postoj, vadné úpravy a podkování kopyta, práce v nepříznivém terénu a dále v současném zdravotním stavu a následcích nemoci. Je nutné používaní chráničů končetin.
Úprava - radikální ortopedický zákrok se speciální úpravou kopyta,korekcí nepravidelného kopyta (sbíhavého) se zúží vnitřní stěna, nosný okraj upraveného kopyta je lehce zakulacen
Přední strouhavka – podkova speciálně upravená, na přechodu přední v postraní části je vnitřní hrana je šikmo skosená pod podkovu a zapilována, chodidlový okraj mírně přesahuje přes podkovu, v upravené části chodidla se nezarážejí podkováky ( nýty by zraňovali)
Zadní strouhavka – použije se při strouhaní zadní části podkovy – ramenem : rameno podkovy je směrem dozadu zúženo, na vnitřní straně je šikmo skoseno na spodní plochu podkovy, tudíž je oproti horní užší, podkova je lehce posunuta pod kopyto, nosný okraj lehce přesahuje podkovu, vnitřní rameno nemůže být osazeno ozubem, výšku vyrovná zvýšené vykované rameno :na zevním rameni je potřeba zhotovit čapku která zabrání posunu dovnitř.v případě potřeby je možno takto okovat obě končetiny
Stíhání - nepravidelný chod při kterém zadní končetiny které poškozují a zraňují stejnostranné přední končetiny. Poranění vzniká na přední končetině ve spěnkové oblasti (může dojít ke strhnutí podkovy ale může se objevit i na šlachách (vysoká rychlost). Příčiny.: krátké tělo, ostroúhlé zadní kopyta, nepravidelné postoje: podsunutí předních končetin, šavlovitý postoj zadních končetin. Vadné podkování
Úprava – po běžné úpravě rohoviny se co nejvíce podle možností zkrátí nosný okraj přední části kopyta, ostré hrany kopyta se zaoblí
Přední stíhavka – jednoduchá pantoflice u níž se zapilují zadní okraje šikmo dopředu pod podkovu. Použije se na přední kopyto. Nízké zadní ozuby se usadí mírně dopředu.
Zadní stihavka – má v přední části podkovy zkovanou hranu spodní plochy šikmo na spodní hranu podkovy- tím je spodní strana menší než horní. Podkova má zhotoveny dvě boční čapky a v případě nízký hmatec posunutý l ehce dozadu. Zaoblený přední nosný okraj kopyta se přesune mírně přes podkovu – podkova se posune mírně dozadu
Ploužení – chod v terénu při němž je končetina, která je méně pohyblivá v kmihu, vlečena dopředu. Vyskytuje se většinou u starších koní po různých obrnách. Další používaní koně j nesnadné
Úprava – podkovaní standardní pro daného koně, se zesílenou a velkou přední čapkou.
Vytáčení – chod, ve kterém se kopyto ve fázi podpěru při dopadu na zem vytočí patkami směrem ven. Převážně se vyskytuje u starých tažných koní.
Úprava – podkování pantofloví v předu s nízkým plátkem vzadu bez ozubu, případně s velmi nízkými ozuby.
Klopýtání – nepravidelný chod, kdy končetina není předvedená vysoko, zachytí přední části o zem. Vyskytuje se většinou u starých koní, koní po úrazu a obrně. Kůň je těžce pracovně využitelný.
Úprava – lze okovat lehkou podkovou