Nežádoucí účinky pití kávy
27. 1. 2009
Jak bylo uvedeno v předchozím článku, nadměrné pití kávy není zcela bez rizika. Pití kávy zvyšuje systolický i diastolický krevní tlak, nicméně jen mírně. Je zajímavé, že v jedné studii byl prokázán stejný vztah k riziku vyššího krevního tlaku i pro pití Coca-Coly. Káva však také zvyšuje hladiny nepříznivě působícího LDL cholesterolu, ačkoli tento jev nebyl pozorován pro pití filtrované kávy. Udává se, že za zvyšování LDL cholesterolu mohou výše popisované diterpeny chránící před rozvojem rakoviny jater. Takto to většinou v přírodě chodí. To, co působí na jednu stranu ochranně, může způsobovat na stranu druhou i problémy. Kromě nepříznivého účinku na krevní tuky zvyšuje pití kávy i hladiny tzv. homocysteinu, aminokyseliny podílející se nepříznivě na vzniku aterosklerózy.
Ovšem ačkoli pití kávy zhoršuje tyto rizikové faktory pro nemoci srdce a cév, většina studií neprokázala škodlivý vztah pití kávy na rozvoj kardiovaskulárních onemocnění, ačkoli nelze vyloučit okamžitě ovlivnění funkcí kardiovaskulárního aparátu po požití kávy. Podle jedné studie bylo významně zvýšeno riziko vzniku akutního srdečního infarktu během jedné hodiny po vypití šálku kávy.
Kromě uvedených diterpenů by se měl na potenciálně škodlivých účincích podílet i kofein. Ten je však přítomen i v čaji a pití čaje nezpůsobuje prakticky žádná rizika. Podle dostupných dat se uvádí, že denní spotřeba kofeinu do 400 mg/den nevede ke k riziku kardiovaskulárních nemocí. Výjimku tvoří vyšší příjem kofeinu u těhotných žen, u kterých může kofein zvyšovat riziko potratů a dále u dětí, kde je určité nebezpečí ovlivnění vývoje centrálního nervového systému.
Co by však mělo ještě zaznít, hovořím-li o pití čaje a kávy, je fakt, že oba nápoje si velmi často ochucujeme. Čaj i kávu sladíme, do kávy přidáváme mléko nebo smetanu. To může hrát velkou roli v celkovém energetickém příjmu i příjmu tuků, pokud tyto nápoje konzumujeme ve velké míře