Adopce
23. 1. 2009
Pocházím ze čtryř dětí.navíc jsme bydleli v bytě 3+1,ale dost jsme se tam i s rodiči mačkali.máma dělala v hospodě,otec taxikář,takže jsme museli žít dost skromně.hodně věcí jsme si nemohla dovolit a ve škole jsem kvůli toho i dost trpěla.v šesnácti ale nastal v mém životě hrozný obrat..náhodou jsem zjistila,že jsem adoptovaná!bylo to děsné.rozhodla jsem se vypátrat své rodiče.máma plakala,ať to nedělám a dokonce klečela předemnou,otec to zkoušel křikem.....nechtěli mi to dovolit.ale j áse rozhodla jednat.navíc sourozenci hned chtěli znát pravdu taky.ale adoptovaná jsem byla jen já. jednoho dne jsem se sebrala a odešla hledat.měsíc jsem se rodičům doma neukázala,dokud jsem nepobrala informace a nenašla mou pravou mámu a tátu.k mému zděšení jsem se dopátrala k tetě-sestře nevlastního otce.sotva otevřela dveře a uviděla mě,vtáhla mě dovnitř,rozbrečela se a začala mě obímat.:,,promiň holčičko!vaši mi volali,mají o tebe obrovský strach!mrzí mě,že ses to dozvěděla takhle...ale muž,s nímž tě mám,mě nechal samotnou a já neměla nic a nikoho.neuživila bych nás a brácha s manželkou nemohli mít miminko,nešlo jim to,tak jsme to něják dohodli se všema institucema a tak."vysvětlije. no a co lucka s danem?"ptám se na její děti.,,však vis strejda má super práci.už to šlo.no a dokonce pakmohli mít děti i vaši.já jsem sice tvoje máma,která tě porodila,ale podle papírů tě nevychovávám a namám na tebe právo!".tete-máma,mě dost překvapila.ani v osmnácti mi nedovolí jít k nim.přitom mají velký dům a plno peněz.a nesmím ji brát jako mámu.domluvili si to s našima-nikdy pro mě nebude máma ona,ale máma,která mě vychovala.prostě mě odmítá.musí.aby neporušila slib,který dala bratrovi a jeho ženě.klidně se vzdá dítěte.zavolala domů,že jsem u ní a další den mě odvezla.ale prozradila mi jméno mého otce,takže jsem zase pátrala.
dopátrala jsem se k jednomu právníkovi,co má vilu.manželku,co vypadá jako modelka a nemá děti.můj otec.ale odmítl mě,že jsem omyl a on semnou nechce mít nic společného,ať vypadnu a neotravuju mu život.
a tak jsem pořád u adoptivních rodičů.ale hned v osmnácti vypadnu pěkně daleko od všech těch lidí,protože mi všichni hooodně moc ublížili.a nikdy je nechci vidět.budu úplně jiná máma!a nikdy své dítě nenechám jen tak na holičkách!
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář