Mnohovesmír

Tento základní rozhovor byl uskutečněn v roce 2006 s následnými dvěma doplňky z roku 2007, ke kterým se ještě dostaneme později. Rozhovor byl uskutečněn s fyzikem, který si přeje na svou žádost zůstat v anonymitě („Henry Deacon“) je pseudonym. Vzhledem k tomu, že tato písemná verze je zpracování původní video reportáže museli jsme některé detaily vynechat, tak aby identita tohoto člověka zůstala nedotčená. Jméno Henry je pravé i detaily jeho zaměstnání se nám nakonec podařilo ověřit. Osobně jsme se s ním setkali hned několikrát. Zpočátku byl pochopitelně trochu nervózní, ale měl zájem s námi hovořit. V rozhovoru někdy odpověděl mlčením, tichým významným pohledem nebo záhadným úsměvem. Musíme však říci, že po celou dobu byl neuvěřitelně klidný. Do této písemné verze jsme nakonec vložili ještě několik doplňků, které vyplynuly z následné vzájemné e-mailové korespondence. Jeden z velmi závažných faktů tohoto materiálu spočívá v tom, že Henry potvrzuje zcela klíčová svědectví vědce dr. Dana Burische. Z mnoho a mnoha důvodů lze konstatovat, že tento rozhovor je extrémně důležitý pro pochopení událostí, které mohou být spojené s blízkou budoucností.

Kerry Cassidy: Povězte nám na úvod něco málo o sobě – tedy tolik, kolik můžete?

Henry Deacon: Jsem zaměstnancem jedné ze tří dopisních agentur (hraje s námi malou slovní hru a to do okamžiku než zjistíme profil skutečné agentury pro kterou pracuje, což pak potvrdí). Přijímám samozřejmě jisté riziko tím, že tu s vámi hovořím, ačkoliv se samozřejmě nechystám zveřejnit žádnou informaci, alespoň si to myslím, která by kolidovala s bezpečností státu. Doposud jsem byl zapojen do mnoha a mnoha projektů, ve kterých hráli důležitou roli různé agentury.

Pokud bych měl  v tom o čem hovořím, skočit do větší hloubky, jsem přesvědčen o tom, že jsem měl možnost nahlédnout do míst, které jsou všem až na pár jedinců zatím zapovězené. Snad vám mohu říci, že mám vzpomínky na příchod z jiné planety, které se mísí s mým klasickým dětstvím. Samozřejmě, že je to velmi podivné a těžké vysvětlit, ale je to tak. Nechci být arogantní, ale musím říci, že jsem nikdy neměl problémy zcela intuitivně pochopit komplexní vědecké informace anebo porozumět složitým systémům bez toho aniž bych měl k dispozici nějaké zavádějící nástroje. Jsem obeznámen s velmi klíčovými skutečnostmi, které se týkají vědeckého světa, ale i jiných oblastí. Nyní vám mohu sdělit pouze tolik, více zatím nemohu říci.

Kerry: Můžete nám dát nějaká vodítka k tomu, abychom pochopili, pro jakou agenturu pracujete?

Henry: Určitě ne směrem k veřejnosti. Nemohu si to prostě dovolit.

Kerry: Jaké informace si myslíte, že jsou v současné době nejdůležitější pro tento svět?

Henry: Jejda toho je tolik, že nevím kde hned začít. Věděl jsem o událostech souvisejících s „9/11“ dva roky před tím, než nastaly. Nikoliv ve specifických podmínkách, ale spíše v těch obecných. Vím, že je plánována válka mezi USA a Čínou. Ve hře jsou ovšem i další geopolitické akce, o kterých však nemám k dispozici žádné podrobnosti.

Kerry: Vy skutečně máte za to, že USA a Čína plánují válku?

Henry: Pentagon začal s plánováním již v roce 1998. V tomto ohledu je třeba pochopit, že jde o vzájemně plánovaný válečný konflikt. V podstatě jde o společnou operaci USA a Číny. Většina válek v naší historii byla tímto způsobem naplánována. Asi byste chtěli slyšet něco jiného, ale tak to prostě je. Kdysi jsem slyšel od jednoho člověka, který sloužil v jednotce obsluhující rakety, které měly být rozmístěné v rámci testování v Pacifiku a Dálném Východě. Rakety byly na místa zaslány v kvalitně zapečetěných nádobách. Byly doslova hermeticky zapečetěné. Po testech byly ty samé nádoby opět zapečetěné poslány stejnou cestou zpět, ale již prázdné. Tedy pravděpodobně prázdné. Jenže tomu tak nebylo. Jeden z vojáků se nechtěně dostal do situace kdy po odpečetění nádoby, tato byla plná pytli bílého prášku.

Kerry: Kokain?

Henry: Udělejte si sama vlastní závěry. Osobně pochybuji o tom, že to byl cukr. Pochopte, že mnoho důležitých faktů prostě nemohu tímto způsobem sdělit. Ale přemýšlejte. Jde o naprosto geniální logistický kanál a totálně bezpečný způsob jak překonat bezpečnostní opatření, celní úřady, mezinárodní hranice, přístavy a všechny ty další kontroly. Jde o dokonalou cestu stejně tak jako cesta skrze diplomatická zavazadla, která prochází mezi konzuláty. Takto to funguje stále.

Kerry: Nazval byste se fyzikem?

Henry: Díky některým mým specializacím lze říci, že ano. Jsem fyzik. Mojí specialitou jsou „systémy“. „Livermore“ je dobré místo. Jsou tam samí profesionálové.

Kerry: Co můžete říci o aktuálním stavu fyziky ve vojenském průmyslovém komplexu.

Henry: (Úsměv). Je neporovnatelně dál, než se tváří tzv. „oficiální fyzika“ a než si veřejnost může vůbec představit. Zde existují projekty, které jsou často mnohem dál než i ta nejbujnější fantazie.

Kerry: Můžete nám dát nějaký příklad?

Henry: (Dlouhá pauza). V prostředí „Livermore“ existuje projekt, jenž se nazývá „Shiva Nova“ a který používá poměrně velké množství obří laserové technologie. Jde skutečně o obrovské lasery s kapacitou mnoha terawattů energie. Všechny jsou soustředěné do jednoho malého bodu. Tento stav vytváří fúzní reakci, která kopíruje určité podmínky důležité pro testování jaderných zbraní. Jde v podstatě o atomový test, ale v laboratorních podmínkách, kde se v jednom malém bodu kumuluje neuvěřitelné množství energie.

Problém spočívá v tom, že všechny tyto vysokoenergetické akce vytváří trhliny v látce, kterou nazýváme „časoprostor“. Vizuální efekty těchto trhlin byly pozorovány již hned na začátku během nukleárního výbuchu v Hirošimě a Nagasaki, ale je to poměrně dobře vidět i na starých dokumentárních vojenských záběrech, kde jsou zaznamenány testovací výbuchy atomových hlavic. Takže problém spočívá v tom, že díky těmto trhlinám v časoprostoru (a je jedno jak velké jsou) se sem dostanou věci, které tu samozřejmě být nemají.

Kerry: Jaké věci máte na mysli?

Henry: Moment. K tomu se dostanu. O jevech spojených s těmito věcmi se na internetu velmi často hovoří. Mohu vám říci, že všechny tyto podivné věci vytvořily velké problémy.

Kerry: O jaké problémy jde?

Henry: (Odmlka) Problém je jejich přítomnost. Jiným problémem je situace kdy vytváříte trhliny v prostoročasu, v podstatě si hrajete s časem, aniž vůbec chápete, co to obnáší. Byli učiněné pokusy to nějak zafixovat, ale všechny v samém důsledku skončili komplikovaným překryvem časových smyček. Někteří E.T. se nám v tom snaží pomoci, ale také je dost těch, kteří nás v tom spíše chtějí nechat „vykoupat“ (a je čemu se divit?). Když předpovídáme budoucnost, můžeme mluvit o řetězci alternativních pravděpodobných verzí budoucnosti. Jde extrémně komplexní a vysoce kvalifikovanou záležitost. Prostě se noříme stále více a více do větší hloubky entropie. Počínaje projektem „Manhattan“ jsme otevřeli „Pandořinu skřínku“ a bohužel jak se ukazuje, nejsme v současné době schopni řešit důsledky z toho vyplvající.

Kerry: Problematika alternativních budoucností….. To se velmi přibližuje tvrzení dr. Burische.

Henry: (Potřese hlavou). Neznám nikoho takového.

Kerry: Pošleme Vám všechny rozhovory, které jsme s dr. Burischem natočili. V podobném duchu hovoří i tzv. „Pan X.“ Viděl jste anebo četl tyto rozhovory?

Henry:  Ne. O čem hovoří?

Kerry: „Pan X.“ je archivář, který měl po dobu šestnácti měsíců příležitost pracovat s tajnými dokumenty, filmy, fotografiemi a artefakty v polovině osmdesátých let 20.stol, tedy v době, kdy pracoval na zvláštním projektu pod ministerstvem obrany. Ve svých materiálech hovoří o tom, že hlavním důvodem proč se o nás E.T. zajímají bylo použití nukleárních bomb.

(Na tomto místě bych měl poznamenat, že je to již několik měsíců co osoba vystupující pod pseudonymem „Pan X. nebo také „Commander X“ zemřela. Připomínám, že tento úvodní rozhovor byl uskutečněn v roce 2006. Pozn. J.CH.).

Henry: V podstatě má pravdu. Faktem je, že jeden nebo dva typy E.T. jsou skutečně velmi znepokojeni existencemi našich jaderných zbraní, ale zdaleka ne všichni.

Kerry: Dobře. Co jiného nám můžete povědět o časových liniích?

Henry: To, že je absolutně nevyřešená záležitost. Základní riziko spočívá v tom, že vždy ve chvíli, kdy se to snažíme opravit – problém jen zhoršíme.

Kerry: Jsou mimozemské inteligence, o kterých hovoříte schopni cestovat v čase? Dr. Dan Burisch říká, že ano?

Henry: Ano, jsou toho schopni.

Kerry: Víte o tom, že existoval „Projekt Montauk“?

Henry: Ten vytvořil obrovský problém a bezmála 40 let stále narůstá. Já nevím nic bližšího o Al Bielekovi. Některé jeho informace jsou hodně podezřelé, ale věřím, že něco podobného co popisuje, se skutečně stalo. „Experiment Philadelphia“ byl také skutečností. Dr. John Neumann se toho všeho osobně účastnil.

Kerry: Tesla a Einstein?

Henry: To nevím. Ale Neuman…. (kývá hlavou).

Kerry: Takže byl „Projekt Montauk“ skutečnost?

Henry: Jistě. To byl skutečný chaos. Oni prostě rozštěpili čas. Asi bych měl upozornit na to, že se všechny tyto věci také týkají „Projektu Rainbow“, „Stargates“. Ovšem část informací o Montauk, které jsou dostupné na internetu, se jeví jako vyloženě nedůvěryhodné. Viděl jsem několik fotografií, na kterých bylo údajné technické vybavení. Jenže to nebyla technologie. To bylo haraburdí.

Kerry: Já jsem vždy měla problém s ideou těchto tzv. „portálů času“ a to z toho důvodu, že mi není jasné, proč by měly setrvávat v planetárním poli a proč se nepohybují volně v prostoru. Pakliže byl portál vytvořen v prostoročasu proč je svázán s jedním konkrétním místem? Chci tím říci, že všechno je v pohybu. Ve věčném pohybu. Můžete mi to nějak vysvětlit?

Henry: To nemohu, ale chápu, co máte na mysli. Faktem je, že portály zůstávají v přesně stanovených lokacích ve vazbě na naší planetě. Zřejmě v tom hrají určitou roli specifické vlivy gravitační energie. Vím, že jeden z těchto portálů spojuje Zemi s Marsem. Jde o stabilní spojení. Lidstvo má na Marsu několik základen již od počátku šedesátých let 20.stol.

Kerry: Počkejte. Tím chcete říci, že jsme již dávno prozkoumali Mars?

Henry: Jistě. Dávno. Viděla jste někdy film který pojednává o tzv. „Alternative Three“ („Třetí Alternativě“)?

Kerry: Ano.

Henry: V tom snímku je mnoho pravdivého. Video z přistání na Marsu není vtip.

Kerry: Co byste mohl jako fyzik pracující na těchto projekt říci dalšího?

Henry: Dobře. Potíž je v tom, že nemáte hlubší vzdělání v tomto oboru. V současné době víme, že dvě části v různých částech vesmíru bez ohledu na vzdálenost mohou mezi sebou komunikovat současně v nekonečně krátkém čase, pak pojem vzdálenost jaksi postrádá smysl. V současné době se pracuje na komunikační technologii, která vychází z výše uvedeného principu. Jsme na dobré cestě, a pakliže se nám to podaří (a já věřím, že ano) budeme schopni v okamžitém čase komunikovat na ohromné vzdálenosti. Mechanismus této komunikace má ještě jedno velké plus.

V současné době nevíme o technologii, která by byla schopná tuto formu komunikace odposlouchávat anebo jakkoliv rušit. Proč? Protože tento typ komunikace není založen na klasické signální přenosové cestě. Navíc podstata tohoto fenoménu je geniálně jednoduchá. Tady ani tak nezáleží na technologii jako na přesném pochopení hlubší podstaty přirozeného přenosu dat v makrokosmických a mikrokosmických systémech.

Kerry: Pracovali jste ještě na jiných projektech kromě komunikace?

Henry: (Odmlka). Ano.

Kerry: Můžete ještě něco říci k tématům časových portálů?

Henry: (Odmlka). Ještě bych měl asi dodat, že se mi jeví jako hodně podezřelé informace uváděné webovými stránkami „Serpo“. Velmi pochybuji o tom, že jejich cesta trvala devět měsíců. Ty informace jsou tam podle mého velmi, velmi nepřesné. Otázkou je proč.

Kerry: To znamená, že tedy existuje prakticky okamžitý způsob cestování?

Henry: Skutečně si nemyslím, že by cestovali způsobem, tak jak popisují na stránkách Serpo. Možná, že existují ještě další způsoby (programy) cestování. Ale pro cestování na velké vzdálenosti je skutečně nejefektivnější použít portály. Jiné způsoby se jeví jako nedostatečné.

Kerry: Myslíte si, že použili systém „Stargates“?

Henry: Není to vyloučené. Také jsem velmi nepochybách, že šlo v jejich případech o hvězdný systém Zeta Reticuli. Spíše mne napadá systém Alpha Centauri. Myslím, že jste se o tomto systému již někde ve svých rozhovorech zmiňovali.

Kerry: Máte nějaký důvod k tomu, proč toto říkáte?

Henry: O.K. „Zeta1“ a „Zeta 2“ jsou od sebe velmi, skutečně velmi daleko. Naproti tomu Alpha Centauri a Proxima Centauri jsou si vzájemně velmi blízké. Navíc „Alpha Centauri“ má podobnou sluneční soustavu té naší, pouze je starší. Planety jsou ve velmi stabilních drahách. V tomto systému jsou tři obydlené planety. Druhá, třetí a čtvrtá. Ne počkejte, myslím, že pátá. Ano, třetí a pátá.

Kerry: To je ohromující….. vy mluvíte v absolutně konkrétních termínech? Na tyto informace jste narazili během vaší práce?

Henry: To jsou v jistých kruzích poměrně známé informace. Dostat se tam není složité. Systém je vzdálen méně jak 5 světelných let. Jsou to v podstatě dveře, které se nachází hned vedle. Lidé tam žijící jsou stejně tak humanoidního charakteru jako my na Zemi. Lidský design je ve Vesmíru velmi běžný.

Ano. Toto je známé. To je poměrně jednoduché dostat se tam, méně než pět světelných roků pryč, a to je, vy znáte, to je pravé vedlejší dveře k nám. The… people… tam být velmi lidský jako. Oni jsou ne Grays, oni jsou jako my. Lidský tvar je velmi běžný na světě.

Kerry: Je jedna z planet pouštního charakteru? Viděla jsem na fotografii pouštní krajinu s dvěma zapadajícími slunci. To mě skutečně nadchlo. (viz. článek na websajtu Serpo).

Henry: Ano, je pouštního charakteru.

Kerry: Tak to je senzační. Jste obeznámen s projektem „Looking Glass“?

Henry: Popravdě mi není tento název zcela neznámý.

Kerry: Jde o určitý druh technologie, o které nám vyprávěl dr. Dan Burisch s tím, že lze s touto technologií zkoumat paralelní alternativy budoucnosti. Znáte tuto technologii?

Henry: Ano. Ovšem tato technologie nebyla vyvinutá námi. Dostali jsme se k ní prostřednictvím létajícího tělesa, které jsme získali. Přímo jsem na tomto projektu nepracoval.

Kerry: Zaslechli jsme, že se údajně v Los Alamos nachází technologie umělé „Stargate“. Víte o tom něco?

Henry: (Dlouhý pohled bez odpovědi s nepatrným úsměvem).

Kerry: Můžete nám říci pár informací o Los Alamos?

Henry: Existuje websajt základny Los Alamos. Tam hledejte pod heslem „gravity shielding“ a podobné věci. Všechno tam máte k dispozici. (websajt Los Alamos: http://lanl.arxiv.org) Budete si muset vystačit s tím, co tam najdete, ale vězte, že toho není málo.

Kerry: Co nám můžete říci o přítomnosti E.T. v prostředí naší planety?

Henry: Podívejte se na film „Wavelength“. Jeho děj je postaven na absolutně pravdivém příběhu. Viděli jste ho? Vychází z velmi záhadného incidentu, ke kterému došlo nedaleko Hunter Ligett. Jde skutečně o horkou záležitost. (Výzva pro čtenáře pokusit se ho sehnat….. pozn. J.CH.).

Kerry: Kde se nachází Hunter Liggett?

Henry: Zhruba 90 mil jihovýchodně od Montereya v Kalifornii. Jedno z mých primárních stanovišť v této době bylo ve Fort Ord. Pracoval jsem tam na počátku sedmdesátých let minulého století, když jsem byl v armádě a pracoval jsem pod velením „CDCEC“ (Combat Developments Command Experimentation Command), které se specializovalo na vývoj experimentální vojenské technologie. Myslím, že celou řadu objektivních informací si můžete vyhledat v internetové síti.

      Prováděli jsme testování různých druhů zařízení, které jsme často používali přímo v terénu. Nosili jsme ochranné brýle proti záři laserového paprsku. Často nám kontrolovali oční sítnice. Prostě nebyla to žádná sranda. Pamatuji si, že dokonce i dobytek, který se pásl na polích kolem, měl připevněnou speciální ochranu očí.

      Jednoho dne během testování se stala velmi zvláštní věc. Skutečně z ničeho nic se v cvičné oblasti objevil diskovitý letoun a poměrně velmi nízko se vznášel nad zemí. Obdrželi jsme rozkaz po něm střílet.

Kerry: Vy jste sestřelili disk?

Henry: (Potřásl hlavou). To bychom zřejmě nikdy nedokázali. Měli jsme k dispozici všechny možné různé experimentální zbraňové systémy. Disk nakonec sám o sobě přistál. Viděl jsem několik malých, velmi přátelsky se chovajících humanoidních bytostí s malýma očima bez vlasů. Osobně jsem nikdy nic takového neviděl a pochybuje, že jejich vyobrazení bude kolovat někde na internetu.

Kerry: To je neuvěřitelné. Nikdy jsem o podobném incidentu neslyšela?

Henry: Většina očitých svědků skončila podobně jako ve Vietnamu, mnoho z nich bylo posléze zabito. Je možné, že jsem nyní již jediný žijící svědek. Nevím. Zbytek příběhu si můžete shlédnout ve výše uvedeném filmu „Vlnová délka“, který byl uvolněn někdy na počátku osmdesátých let 20.stol. Paradoxem je, že jsem nikdy o tomto filmu neslyšel, až po mnoha letech jsem čirou náhodou na něho narazil v Arizoně. Jen jsem si sám pro sebe řekl. No toto? (Smích).

Nejdříve jsem očekával, že půjde o klasickou sci-fi, takovou tu lehkou zábavu, během které si otevřete jedno, dvě piva. Ovšem hned na začátku jsem jen otevřel ústa a němě zíral na to, co jsem viděl. Hned začátek filmu zcela jasně a kompletně popisuje celý incident, tak jak se opravdu odehrál. V podstatě i zbytek filmu se velmi věrohodně přibližuje skutečnosti.

Opravdu si ten film najděte. Popisuje absolutně pravdivé skutečnosti. Byl jsem ohromen, když jsem toto zjistil. Osoba, která napsala scénář, tam musela osobně být nebo byla s někým takovým v přímém spojení. Ale opravdu nemám ponětí, o koho by mohlo jít.

Mám u sebe originální fotografii této cizí inteligence. Jednou jsem jí ukázal velmi nadané ženě, která pracovala jako mikrobiolog v jedné z agentur. Ta fotografie jí neuvěřitelným způsobem polekala. Ani jsem tomu nemohl uvěřit. Nechtěla o ničem takovém hovořit a ani se tímto tématem jakkoliv zabývat. To mne utvrdilo v názoru, že veřejnost, ba ani vědci nejsou stále ještě v současné době připraveni na tyto informace. Přitom ta osoba byla velmi, velmi inteligentní. Přesto jí fotografie totálně vyděsila.

Kerry: Máte tuto fotografii stále u sebe. Můžete nám jí ukázat?

Henry: Ano, ale ne přímo zde. Nenosím takové věci denně sebou. Kdybych věděl, že se rozhovor stočí i tímto směrem určitě bych jí sebou vzal. Ale víte co. Zkusím nějak pořídit její kopii a zašlu vám to.

Kerry: Můžete nám tedy alespoň popsat co na ní je vidět?

Henry: Byla to malá bytost s tmavou pokožkou. Měla malé laskavé černé oči. Byla jediným přeživším tvorem tohoto incidentu. Zemřel velmi brzy. Pochopili jsme, že měl na sobě oblek, který zároveň sloužil jako regenerační medicínský nástroj. Ten oděv byla ale evidentně poškozen. Měl u sebe nějaké zařízení v podobě jakéhosi dálkového ovládání. To mu bylo ovšem odebráno.

Kerry: Takže nepřežil tento konflikt?

Henry: (krátká odmlka). Ne.

Kerry: Byl to cestovatel v čase?

Henry: Vy víte vše, že?

Kerry: Ne, ale vy nám to určitě vysvětlíte. Je to tak?

Henry: Chtěl bych především říci, že všechny tyto věci kolem jsou neuvěřitelně komplikované. Je to velmi složité a je vcelku možné, že žádná osoba nemá k dispozici kompletní informace. Jedna agentura neví, co ví jiné agentury a tak je všechno neuvěřitelně rozškatulkováno. Chci tím říci, že jsou kolem nás projekty financované miliardami dolarů, o kterých ale nevíme skoro nic. Jsem vědec a vědci mívají velmi často svázané možnosti svobodně komunikovat. Ve skutečnosti nemohou komunikovat vůbec. Ale skutečně existují tucty a tucty pro laickou veřejnost velmi exotických projektů. Kolem nás existuje mnoho různých E.T. Události jsou vzájemně ovlivňované množstvím časových smyček ve kterých se nachází časové smyčky dalšího řádu. Člověk by musel mít IQ 190 aby si to všechno dokázal představit a pochopit.