Pozor na jógu!!!

Proč to varování? No, prostě když se člověk podívá za sebe, koukne na ty poslední roky svého života a srovná si ty roky předjógové a jógové - výjde mu jednoznačně, že asi žije už v jiném životě, v dalším vtělení. A tak mne po delší době nějak přepadla můza, asi abych varoval, upozornil na tuto skutečnost možné nové adepty jógy, prostě člověka uvažujícího - že by začal, zkusil tu jógu.. aby si tento krok ve svém životě dobře rozmyslel. Může mu totiž změnit život naruby, a to úplně, od základů.

Samozřejmě tento proces je cesta. a to cesta dlouhá, a individuální. Ale určité zákonitosti se tam shodují, funguje to podle určitých pravidel.. Akorát jde o rychlost dosažené cesty, ta je individuální - to, kam se jeden aspirant dostane třeba za rok může trvat druhému klidně desítky let, třeba s přestávkami.. ale v podstatě jdeme po stejné stezce - že by evoluce?

Člověk prostě potká, vyzkouší jógu. Pohnutky jsou různé, např. bolesti zad, nemoci všeho druhu, nespavost, nebo třeba jen rozvod. A mnoho dalších znamení, že to chce změnu, že tak to dál nejde. Někdo se zase snaží po dlouhé roky  ""všemu utéci během nebo ujeti na kole", čímž si jednostraností pohybu  postupně zničí nohy či  vytvoří hrb na zádech, ale nakonec stejně příjde na to, že neuteče, neujede. Další zase projdou aerobikem, zumbou, neřízeným poskakováním všeho druhu, důchodcovskou jógou..atd. atd.

. A teď to příjde - člověk vyzkouší  pravou jógu a buďto ihned skončí, nebo ho to schlamstne a jede v tom vlaku - pomaleji nebo třeba expres - prostě jede a nejde vystoupit, jen zpomalovaz nebo zrychlovat!

Říká se, že až je žák připraven, potká svého učitele. Dle jeho úrovně potká toho, ¨kdo mu má něco dáti, něčemu ho přiučiti. A tak adept jógy postupně objevuje různé druhy pohybu, poznává se postupně se svým tělem - svaly, vazy, klouby... , učí se vlastně všechno od začátku - správně dýchat, stát, chodit, sedět, jíst, chovat se, myslet... člověk začne pomalinku /nebo někdo i rychle/  prostě otevírat oči. A to ve všech oblastech svého života. Příklady?  Jednoho dne třeba ucítí ten krunýř, který ho často jakoby drží pohromadě, tu zatuhlost, nepohyblivost .. a pak si uvědomí, že v tomhle omezujícím krunýři vlastně nehcce být a žít. Ale jak se ho zbavit?  Aha- cvičením pozic jógových. A tak postupně adept přijímá informaci, že cvičit se má 6krát týdně, no minimálně 4krát  A tak dříve nebo později si člověk přidává, postupně cvičí, praktikuje více a více. Hlavně s výsledky se zvyšují cíle, chuť jít dál, tedy vlastně zpět k mládí. Vzpomíná jak se mohl, uměl pohybovat v mládí, v dětství, a postupně přichází na to, že to bylo vlastně nejlepší - ta ladnost uvolněnost, pohoda.  - a tak člověk maká - když málo, postup je pomalý, když příliž, až moc , příjdou zranění, únava - tělo si řekne o přestávku - "trestná lavice" - aha, nyní rozvoj mého těla musí dohnat duchovní praxe - člověk tedy začne se vzdělávati v oboru slušného chování - Jama, Nijama - to naše jógové desatero, jak se chovati - proč? No v konečném důsledku se nám vše vrací, čili je to pro nás výhodné. Přinejmenším budeme žíti ve větším klidu, tělo i duše přestane tuhnout. I to  ale může býti  "nebezpečné" . Člověk čte, studuje, provádí duchovní praxi, mění svoji povahu, zpočátku v dobré víře chce změnit svět, pak příjde na to, že to nejde a tak zase maká na sobě, už nelpí na dobru za každou cenu, ale postupně hledá vyváženost, vyvažuje... Může se stát, že se ale zbavuje zla, špatností, neslušnosti ve svém okolí, a to klidně i v jeho rodině. Dobrovolně se rozejde se sourozencem jen kvůli tomu, že legálně okrádá slabší spoluobčany -  důchodce na předváděcích akcích -prodejem předražených kastrolů pomocí psychologické manipulace, ukončí třeba partnerský vztah jen kvůli obrovské  sobeckosti, nepřizpůsobivosti a nechuti se měniti k lepšímu - třeba nevyvolávat hádky před dětmi... takových příkladů by bylo na celý článek, že? Podstatné je to, že nám "hrozí  totální  .inventura" lidí nás obklopujících. Člověku nějak postupně více a více vyhovuje prožívati život v klidu, míru a pohodě - aby nezatuhl   také třeba. Né, už nechce řešit problémy problémových lidí. A tak se jich zbavuje a přichází o ně. ..To samé může hrozit v oblasti práce -- no stojí mi tohle za to? Za co vlastně? - Několik let této dřiny vyměním za tohle auto? Za kus plechu který za pár let zestárne a je jen na obtíž - já si zničím záda, zrak... Kašlu na auto... nechám ho dojet a pak budu jezdit vláčkem. Člověk začne postupně rozlišovat, co vlastně opravdu potřebuje a co mu není prospěšné. Asi nepořebuje např. to auto když bydlí ve středu města a vše má nadosah, a třeba také nepotřebuje 2-3auta různých barviček a typů, i když musí dojíždět. Peníze nevydané za rozmary může naopak vydat za např. masáže, dovolenou, potraviny... vše v kvalitě. A i tady  může hrozit to "nebezpečí" - přestaneme postupně snít o těch autech a dalších blbostech, usínáme normálně bez světských tužeb,  a třeba si projíždíme v duchu tu jógovou sestavu a prožíváme alespoň v duchu ty libé , slastné pocity prožívajíc při cvičení jógy. A jak to ten můj učitel dělá, jak dlouho to musel trénovat - já to chci také tak moci , jéé, to bude paráda. To nás postupně zajímá víc a víc. Řešíme co jíst a čeho se vyvarovat - jaké potraviny stahují naše tkáně a co nás naopak uvolňuje, zajímáme se o naše orgány jako o naše milence, jak je vyčistit, omladit, hýčkat.  Neustále v sobě ladíme santóšu - spokojenost - chceme se čímdálvíce stýkati s podobně "postiženými lidmi", řešíme tyto záležitosti a tam to, co bylo - nás jaksi přestává zajímat.  S despektem, lhostejností , smutkem nebo ve srandě se díváme na kuřáky, lháře, podvodníčky, násilníky, alkoholiky či pijany, mistry grilovaček, workoholiky, kariéristy, politiky typu rozkrádačky, korupčníky..,  a mnoho dalších - prostě většinu . Připadne nám stupidní jít do politiky, sedět tam dlouhé hodiny až roky, tuhnout tam, a brát a pak jít na 10let zase sedět a zase tuhnout . Připadne nám hloupé jezdit autem rychle, vybourat se.... A tak jezdíme jako - prostě pomalu, do politiky prostě nevstoupíme atd. těch příkladů by bylo milión.Život máme naruby, žijeme jinak než většina. Jóga je prý pro vyvolené! Vždy to tak prý bylo, tisíce let dozadu. Jakmile tě chytne , nepustí ! Jako tygří tlama!

Člověk začne všude sebou tahat jógovou podložku, ať jede kam jede. Ať se může aspoň trošku protáhnout - ať je mu dobře.  Plno knih, svoje jídlo a pití, tepláky a triko..

  Když je "na tresné lavici" , už se nemůže dočkat až bude moci opět praktikovat. Postupně se naučil i cvičit doma sám, ale rád se setkává se svými soukmenovci v té jeho cvičebně, vyhledává svého jógového učitele, postupně přijímá jeho rady a doporučení, je za ně vděčný.Ví, že ten jeho učitel si tím už prošel, zná tu správnou cestu a může mu pomoci.Je schopen za ním jet třeba do Tramtárie..

 Za vším vidí jógu - Madonna také cvičí pravidelně Ashtangu? No jo, já jsem si říkal jak je v kondici... Sting, Matt Damon, Nicholas Cage a vlastně půlka amerického showbyznysu jede na józe. A druhá půlka na kokainu..., prý. 

Není ta jóga taky tak trošku droga? Nevím, mohu jen sdělit své vlastní zkušenosti. Je to cesta, možná na celý život.  Přeměna, předělání těla trvá mnoho let, dle intenzity,  a bolí to. To samé i přeměna naší povahy, ztenčení našich povahových tendencí, motivačních činitelů, vyčištění naší duše... Není to o tom si vzít prášek a je to. Je to pravý opak - snažení a neustálá práce až dřina. Neustále překonávat lenost, pohodlnost. Jde to ztuha a pomalinku. Můžeme dobrovolně  přijít o naše blízké, můžeme si přivodit různá zranění neopatrným nebo příliš ambiciózním  přístupem ke cvičení, můžeme se dobrovolně vzdát našich oblíbených stravovacích návyků. a jiných požitků, omezujících závislostí, pro nás nepřínosných. Zcela určitě postupně příjdeme o silné emoční výkyvy nahoru a dolů - jsme prostě více nad věcí, tak nějak v klidu, trošku nezúčastnění. Koukáme více lidem do očí, více v nich čteme. Přestáváme býti hlučnými, nedupeme jako sloni. Smysly jsou citlivější, celkově jsme vnímavější. Ale už nepatříme tam do toho života. Jsme jinde...

Jen jsem chtěl upozornit na změny životní - při praktikování jógy. Co nám hrozí a jestli o takové změny vůbec stojíme.

Tento článek jsem napsal asi během hodinky, z patra - omlouvám se tímto za slohovou nedokonalost...

Mirek Petr 15.října 2012