Fríský kůň
Historie
Historie Fríské koně popisuje již římský historik Tacitus ( cca 55-120nl), ale v jeho očích, stejně jako v očích většiny Římanů to byl kůň nevzhledný, nicméně uznávaný jako nepostradatelný pomocník zejména v hospodářství. V té době se však jen velmi málo podobal dnešnímu typu fríského koně. Byl menšího vzrůstu , hrubších rysů a řadil se mezi chladnokrevníky.
V období středověku se tito koně stávají oblíbenými zejména pro rytíře. Unesli totiž značnou zátěž – rytíře v plné zbroji, později i koně měli svá brnění, jejiž váha často dosahovala i 100 kg. I při takové zátěži se koně dobře ovládali a byli dostatečně obratní. Takový kůň byl také obvyklým a vítaným darem na královských dvorech.
Během osmdesátileté války ( 1568-1648 ) a po odchodu Španělů z Holandska zůstali v Nizozemí temperamentní španělští koně, kteří byli kříženi s frískými koňmi a frís byl rázem rychlejší, obratnější a ušlechtilejší. Vynikal v tahu, ale i pod sedlem. Své vlastnosti pak předával i koním oldenburským, anglickým, norským a v neposlední řadě jeho krev koluje i v krvi starokladrubských vraníků.
S nástupem 19.stojetí začala obliba fríského koně upadat a přednost byla dávána lehčím temperamentním koním. Chovatelé se sice snažili vyšlechtit lehčí typ fríse, ale ten již neměl požadované vlastnosti v tahu. Před 1. svět. válkou toto plemeno téměř zaniklo. Naštěstí několik holandských chovatelů si uvědomilo význam svého národního plemene,v roce 1879 založili plemennou knihu „Friesch Paarden Stamboek“(v roce 1913 bylo k dispozici několik málo klisen a pouze 3 hřebci!) . Kříženci a jiní koně než černí byli vedeni odděleně – do té doby nebyl frís pouze černé barvy, ale chovali se i jiné barevné variace. V roce 1954 udělila královna Juliana chovatelskému spolku titul „královský“. Další podpory se tito koně dočkali od královny Beatrix, která je využívá při různých ceremoniích.
Dnes se již nemusíme obávat o zánik tohoto plemene , hlavní plemenná kniha je v Drachtenu, kde se každý rok konají mj. i výkonostní zkoušky hřebců a výběr nového plemenného hřebce je vždy velkou událostí. Nyní se rodí cca 5000 hříbat ročně, 27.000 koní je registrovaných. Polovina z nich je v Holandsku a druhá polovina v jiných zemích (USA, Německo, Rakousko, Španělsko, ČR , sev. Afrika apod.).
Popis
Barva: pouze černá (povoleny jsou jen jednotlivé bílé chlupy, nikdy nesmí jít o ucelený bílý odznak, nesmí být odznaky na nohách)
Výška v kohoutku: 150-160 cm
Dospívají poněkud později, až mezi 4.-5. rokem. Hlava je dlouhá s jemnými rysy, inteligentním výrazem a vyjadřuje veselou, ochotnou, milou povahu plemene. Uši jsou krátké. Krk je elegantně klenutý zvýrazněný dlouhou hustou vlající hřívou. Trup má silný a hluboký odpovídající robustní konstrukci. Mohutné plece s kohoutkem jsou ideálně přizpůsobené pro práci v zápřeži (Frísové jsou silní, ale ne tak masivní jako těžká plemena). Linie krku a hřbetu dělá z fríse ideálního kočárového koně. Záď je charakteristicky skloněná a někdy poněkud nízká, ocas je velmi bohatý a nízko nasazen. Nohy jsou krátké, silné s dobře utvářenými kvalitními kostmi.Typickým znakem plemene jsou rousy na spodní části holení a na spěnkách. Kopyta jsou nižší tmavé rohoviny a nenáchylné k chorobám.
Fríský kůň se v současnosti chová ve třech liniích: Barokní - nejméně chovaný typ Střední - univerzální - nejrozšířenější, vhodný pod sedlo i do zápřahu Moderní - jedná se o "lehčího" fríse, velmi ušlechtilý a vhodný více pod sedlo, bývá vyšší v kohoutku a využíván pro drezurní ježdění.
Využití
Frís je schopen tahat těžké náklady ve skromných podmínkách, aniž by pozbyl kondici nebo svou ochotu.Používá se také k práci na venkově a nyní je oblíbeným kočárovým koněm.
V dnešních dobách se však fríský kůň používá i jako drezurní kůň, kde je díky své eleganci a temperamentu velice dobrý. Využití nalezne i v parkuru, ale jen v nižších stupních obtížnosti. Dávno už ovšem pominuly doby, kdy měl výsadní postavení v pohřebnictví.
Zajímavosti
Fríští koně jsou z různých důvodu náchylní na defekty a choroby kloubů.Příčinou může být i to, že v Holandsku mnozí chovatelé pouští koně do výběhu pouze v noci, aby koním nezesvětlovala od slunce hříva a srst, což může mít vliv i na problematiku kloubů. Roentgen v NL stojí cca 500 EUR, mnozí, kteří tam koně kupují pro obchod, nedají kvůli takto vysoké ceně roentgenové vyšetření udělat. Pokud nákup kvalitního koně plánujete, doporučujeme do takového vyšetření investovat. Vzhledem k celkové ceně je tato částka minimální a předejdete si zbytečnému zklamání.
Podle holandských pravidel by měla jména hříbátek narozených v roce 2008 začínat písmeny A,B,C. Např. minulí rok 2007 to byli W, X, Y, pro rok 2006 to byla písmena T, U, V. U nás tento systém není žádnou vyjímkou, byl používán ještě v období světových válek. Nyní se v ČR dávají jména začínající písmenem jednoho z rodičů.
* FPS, byla založena před 126 lety.
* Fríská plemenná kniha má registrovaných 9.000 členů z celého světa
* zapsaných je 40.000 fríských koní
* z celkového počtu je zhruba 25% chováno v zahraničí
V roce 2005 se narodilo 6.000 hříbat.
Největší fríský kůň měřil v kohoutku 1,78 m
kolem roku 1700 bylo jen 50 % vraníků, v roce 1879 ještě 10% jiných barev a v roce 1928 byla do plemenné knihy zapsána ještě i hnědá klisna
Náhledy fotografií ze složky Fríský koník
Cauky
(Martishrek, 24. 1. 2009 0:26)