Jaký je rozdíl mezi důsledností a trestem?
Jaký je rozdíl mezi důsledností a trestem?
Jaká je ta správná výchova? Kdo je dobrým rodičem? Má převládat ve výchově dětí autoritativní nebo liberální přístup?
Jak řešit některé výchovné problémy? Seriál o rodičovství a výchově přinese mnoho zajímavých myšlenek a užitečných tipů...
Jaký je tedy rozdíl mezi důsledností a trestem?
V předchozím díle seriálu jsme se zabývali důvody, proč nepoužívat jako výchovný prostředek fyzické tresty, zda jsou tresty z dlouhodobého hlediska vůbec účinné a čím je tedy nahradit. Rodičovská důslednost by měla být základem jejich výchovy, mantinely jsou pro děti totiž zcela stěžejní. Svým způsobem si o ně i říkají, nejsou-li pevně stanoveny rodiči. Dochází k tomu například v situaci, kdy malé vzdorovité dítě zkouší, kam až může zajít. Jakoby říkalo: „Mami, kaž mi, co ještě mohu a co už ne.“
Co s sebou nese trest?
Tresty ve výchově s sebou samozřejmě nesou další důsledky. Jako nástroj vede dítě spíše k povrchnímu vnímání jeho prohřešků. Trestu se dítě bojí, proto se bude snažit spíše příště lépe své chyby maskovat, než se skutečně zamýšlet nad tím, jaké následky mají a proč dělá něco špatně. Mnohdy tak směřuje hrozba trestu spíše ke snaze se přizpůsobit přání rodiče a zalíbit se mu ze strachu před trestem. Odpadne-li možnost rodiče dítě potrestat (například proto, že se o něčem nedozví), pak dítě ve svém závadném chování pokračuje.
Chování závislé na trestu či pochvale
Jednání dítěte je tak trestem podmíněno, hlavní motivací, proč určitou věc nedělat, je strach z trestu. Vzorec chování dítěte je tak de facto závislý na přítomnosti rodiče, který trest vykoná. Brání tak pochopení, v čem si dítě samo škodí. Úkolem výchovy je totiž především vychovat dobré, slušné a citlivé jednice, až v druhé řadě pak vlastní klid rodičů, kteří vyžadují plnění určitých věcí.
Trestání dítěte nevytváří dobrý pocit ani u rodiče
Tresty bohužel negativně ovlivňují vztah dítěte a rodiče, vztah může být poznamenán pocity viny. Pedele poradce v oblasti komunikace a rodinného poradenství Jana-Uwe Rogge, který přes dvacet let vede kurzy pro rodiče a vychovatele, vytváří u dítěte pocit „jsem špatný“ a u rodičů pocit „špatně vychovávám“. V obou případech jde o narušení,které se promítá do rolí dítěte i rodiče. Dalším negativním aspektem je tendence dětí fantazírovat o pomstě rodičům za jejich tresty.
Důslednost sleduje spíše samotné jednání než sankci
Důsledné chování rodiče, který vyžaduje plnění povinností dítěte, se oproti trestu soustředí ne tak na sankci, ale spíše na samotné jednání, které bylo špatné a je třeba jej příště napravit. Základem pro rodičovskou důslednost je stanovení důsledků jednání dítěte v daném případě předem. Dítě musí vědět, co se stane, překročí-li určitou hranici. Nejde o vinu a trest, ale o jednání a jeho následek.
Dítě může být rovnám partnerem dohody
Důslednost vychází spíše ze vzájemných dohod mezi rodiči a dětmi a respektování se navzájem. Neponižuje, ale stanoví jasné hranice. Je výrazem konstruktivní dohody o tom, jak by mělo jednání vypadat, ne destruktivního sporu o tom, jak jednání vypadalo a jaké tresty budou následovat. Rodič uplatňující důslednost by měl zůstat při trvání na svých požadavcích nekompromisní, ale také klidný.
Klidný hlas dává dítěti najevo, že to myslíme vážně
Není to snadné, ale zvyšuje to pravděpodobnost, že dítě si své chování uvědomí. Je-li něco pronášeno vážným a klidným hlasem, půjde zřejmě o legitimní požadvek, ne výkyv nálady mého rodiče, který se teď právě rozčílil. Hlas bez emocí tak dodává situaci na vážnosti. Abyste toto pravidlo byli schopní dodržet, je dobré i předem podobnou situaci přehrát a představit si své vlastní chování.
Zdroj: Mádrová, Eva, Zkuste být dítětem Matějček Zdeněk, Co, kdy a jak ve výchově dětí Matějček Zdeněk, Co děti nejvíce potřebují Biddulph, Steve, Tajemství výchovy šťastných dětí Stiefenhofer, Martin, Výchova dítěte – 220 rad pro rodiče Rogge, Jan-Uwe, Dětské strachy a úzkosti Rogge, Jan-Uwe, Děti potřebují hranice Rogge, Jan-Uwe, Rodiče určují hranice Shapiro, L.E., Emoční inteligence dítěte a její rozvoj
Komentáře
Přehled komentářů
Děkuji,zrovna nyní vychovávám dceru,která má 14 let,moc mi Váš článek bodl. Díky Vlasta Šanteková
Poděkování
(Vlasta Šanteková, 23. 2. 2009 15:42)