Hříbě filuta
12. 2. 2010
Bylo to asi v roce 1955.Moji dva bratři pracovali v TKZS zde řečeno JZD.Jeden jako traktorista druhý jako jeho pomocník.Tehdy to bylo dobré zaměstnání jelikož dostávali oba naturálie a to bylo v té době pro celou rodinu dobré.Každý podzim oba dostali dohromady kolik toho dost a to dva pytle nejlepší mouky pak malý soudek jablečné marmelády,asi 30l slunečnicového oleje,soudek ovčího sýra,asi 15l červeného vína.A tak maminka měla na dlouhou dobu základní potraviny které nemusela kupovat.Tatínek pracoval v Dobrudži v nejúrodnejší části mezi Rumunskem a Bulharskem a tak takový ten respekt mužského elementu v rodině zastával můj nejstarší bratr a dělal to dobře.Já a sestra jsme měli rozdělené
úkoly tak aby maminka neměla všecko v domácnosti na svých bedrech.A tak sestra měla na starost žehlení kalhot a košil a já jako malá jsem měla na starosti čištění bot a ty musely být čisté a naleštěné tak aby až se vrátí, viděl zda je vše v pořádku.Když přišli z práce tak se umyli a navečeřeli, oblékli a šli ven.Když však měli výplatu tak si nás zavolali a museli jsme se obléknout a jít s nimi do města kde nám něco hezkého koupili a dali nějaké peníze na kino a na nějaký ten mls.A jelikož nás maminka vychovávala ve víře, tak jsme si nesměli nadávat a být na sebe hrubí.Vše fungovalo velice dobře a maminka byla spokojená.Náš bráška nejenže zastal našeho tatínka v jeho nepřítomnosti ale také nás uměl pobavit .Rádi s mladším bráškou chodili do kina na Chaplina a pak
když se vrátili tak nám o tom vyprávěli a předváděli jeho tak groteskní chůzi.A aby
tomu dal šmrnc mezi vyprávěním bral z talířku mladšího brášky kousek po kousku sýra který měli k večeři připravený na stole a bráška si toho nevšiml v zápalu vyprávění.Já už,už jsem chtěla ho na to upozornit ale starší bráška mi ukazoval abych byla zticha.Až když zasedli ke stolu tak si toho mladší bráška všiml a ptal se maninky kde že má sýr já zase chtěla něco říct ale zase pohledem mi bylo naznačeno abych mlčela.Až pak si všimnul že na vedlejším talířku je jaksi větší porce sýra tak mu to bylo jasné dostal svou porci zpátky a povečeřeli v poklidu.Ráno šli do práce a maminka jim slíbyla že jim po mne pošle oběd v ten den jídelna nevařila a tak jsem s košíkem jídla musela podél pobřeží řeky až na konec města kde měli pracovat oba na poli.Našla jsem je jídlo jim předala počkala až se naobědvají a jelikož tam byl jetel dala jsem si do košíku náruč jetele pro belgického králika kterého jsme doma měli a to byl můj miláček.Uměl dávat i pusinky.Když vyrostl tak měl 13kg.Pak jsem vzala nádobí a šla zpět domů.U jednoho z domků jsem viděla před zahrádkou větší hříbě které stálo a koukalo na mě s takovým šibalským kukučem jako kdyby říkala tak co budeme si hrát?Jenže já měla z něj veliký strach protože bylo pro mě moc veliké.Snažila jsem se projít tak abych nevzbudila velkou pozornost,ale jaksi to dobře nešlo jeho chřípí se rozšířilo chytilo vůni jetele a tak se pomalu pustilo za vůní která ho zřejmě popoháněla.Mě zase popoháněl strach, proč za mnou jde já zrychlila ono také já začala běžet a ono také.Nakonec mě došlo že chce můj jetel tak jsem mu hodila hrst a utíkala dál.Kupodivu mu to asi stačilo a o další pronásledování se již nepokusilo.Ale nikdy na to nezapomenu.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář