Dělníci dostali miliony za práci na školních pozemcích (3.číslo)
4. 5. 2009
Dělníci dostali miliony za práci na školních pozemcích
Paní profesorka Bímová přichystala pro studenty na zdejší škole malé překvapení ve formě odpočinkového placu pro kola. Zaměstnáno bylo několik dělníků, kteří pilně pracovali za plného provozu.
Některé žáky udivovalo, že se před nimi dělníci nestydí a někteří se s nimi dali i do hovoru. „Jsou to docela příjemní pánové,“ prohlásil jeden student z druhého ročníku. „Vtipálci. To se musí nechat. Sice mi nechtěli říct, co zde dělají, ale chápu to. Když překvapení, tak překvapení.“ odpověděla na naše otázky studentka ze sexty.
Tito pánové si však tuto práci nevybrali jen tak. Nepracovali by tu, kdyby neslyšeli o pokladu, který je tu údajně schován. O tom však nikdo neměl ani ponětí. Jaké však bylo překvapení, když jednoho dne dělníci náhle odjeli s malou bedničkou ukrytou pod bundou a dva dny o nich nikdo nic neslyšel. „Přišlo mi to divné, protože stojany stále ještě nebyly hotové,“ svěřovala se profesorka Bímová. „Trochu jsem se bála, abych nemusela shánět jiné dělníky.“ Jaké však bylo její překvapení, když všechny pány zahlédla v televizi, kde je prohlašovali za objevitele století. „Koukala jsem na to jako na zjevení. Říkali, že u školy našli bedničku s keltským náhrdelníkem, který tu Bójové zakopali na sklonku halštatské doby. Nevěděla jsem, že byli i zde.“ Každopádně za tento objev muži obdrželi šek na jeden milion pět set tisíc korun od Národního muzea.
Na rozestavěnou plochu již nepřišli, ale poslali za sebe náhradníky, a proto tu dnes stojí krásné odpočívadlo pro kola. Pan ředitel školy Tomek prohlásil: „Když jsem sem nastupoval, tak jsem nečekal, že bude toto gymnázium něčím výjimečné. Asi jsem se mýlil. Škoda však, že jsem tu bedýnku nenašel já. Alespoň bych peníze mohl použít na další rozvoj gymnázia. Nebudu mít však šanci. Nemám čas se hrabat v hlíně pod školou.“ uculoval se.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář