Noviny
Koho (ne)volit
Květnových voleb do parlamentu se tento rok zúčastním poprvé a volit budu jednoznačně pravici. Jednak proto, že populismus, který předvádí sociální demokraté a jim podobné strany, podle mě nemá obdoby a jednak proto, že je mi program pravicových stran zaměřený na podporu podnikatelů a řešení státního dluhu sympatičtější.
Kde chtějí sociální demokraté získat miliardy na třinácté důchody, proplácení prvních tří dnů nemocenské a výhodné půjčky novomanželům? Údajně z hospodářského růstu, ze zahraničních investic, z ušetřených peněz ze snížení korupce a zavedením tzv. „milionářské daně“. Teoreticky by to možná fungovat mohlo, ale to by ti, kteří kážou vodu, nesměli pít víno.
Netvrdím, že všichni zástupci sociální demokracie mají příjem vyšší než 1,2 milionu korun ročně (to je hranice, od které by bohatí po zavedení milionářské daně odváděli z každé další vydělané koruny 38% státu), ale i ti, co ho nemají, hojně využívají poslaneckých benefitů. Což v praxi znamená, že ve finále ukrojí ze státního rozpočtu mnohdy i více než 1,2 miliony korun. Jak by se v tomto případě zacházelo s nimi? Zruší si pan Paroubek současně se zavedením daně pro bohaté svoje benefity? Domnívám se, že to je vysoce nepravděpodobné, a proto udělám všechno, co můj hlas zmůže, aby se sociální demokraté nedostali k moci.
Andreas Miskos