Rakovina
Rakovina - zhroucení vnitřního řádu.
Chybné naprogramování.
Rakovina je vždy výsledkem silné, nezpracované konfliktní události ve vnitřní nebo vnější izolaci.
Rakovina vzniká, když se sejdou tři následující skutečnosti a je překročen individuální práh jejich zvládnutelnosti.
1.Omezení celkového fyzického nebo psychického stavu.
2.Akutní nezvládnutelný konfliktní zážitek.
3.Skutečná nebo jen pociťovaná vnitřní nebo vnější izolace.
Místo vzniku rakoviny odpovídá ,,řeči příznaků". Průběh rakoviny přesně kopíruje průběh zpracování konfliktu. Když se vyvolaný konflikt nezpracuje a naopak člověka přemůže, vzniká rakovina během jediného dne.
Pokud se konflikt vyřeší, karcinom usne, popřípadě zmizí, nezpůsobuje obtíže a je neškodný, dokud není znovu aktivován stejným nebo podobným konfliktem.
Při rakovině je typický ,,chronický-emocionální stres". Pocit rezignace, nedostatečnosti, neschopnosti vyjádřit své pocity a potřeby. Jde o druh ,,trvalého zkratu". Blokáda spojená se sklonem lpět na nenávisti, promíjet neschopnost, a sice vědomě nebo podvědomě.
Nedostatek pocitu vlastní hodnoty a intenzivní sebelítost. Člověk si připadá odmítaný, nemilovaný a nežádoucí. Má chronický strach, že bude opuštěný. Odsunuje vlastní nároky do pozadí.
Pokouší se získat nebo udržet si lásku druhého ,,poslušným" přizpůsobivým chováním.
Stres - disharmonické vedení energií.
Nároky okolí, rodiny, práce nebo náboženství nelze uvést do souladu s vlastními nároky, tvrdě na sebe narážejí. Úniková reakce se nikdy neuskutečni. Permanentní kritický stav. Důsledkem jsou konflikty a frustrace, vegetativní poruchy a ochromení vlastní obranyschopnosti. Fyziologicky trvale aktivizovaná obranná nebo akční pohotovost,neustále směřující do prázdna.
Člověk se musí koncentrovat na to, co právě dělá. Stanovit si priority. Zavést myšlenkovou disciplínu, řád do vnitřního zmatku. Nedokáže se mít rád a připadá si nemilovaný okolím.
příklad : Žaludeční nemoci - člověk se musí naučit zpracovávat své ,,dojmy"
Žaludek musí zpracovávat ,,první dojem" z materiálního světa. Nemocný je nucen uvědomovat si své city a uvědoměle zpracovávat konflikty. Nejčastější poruchou je překyselení.
Jsem ,,zakyslý" říká žaludek svou řečí, když se člověk projevuje agresivně. V tom případě vylučuje příliš mnoho kyseliny. Člověk pociťuje nedostatek duševního bezpečí, které je třeba k vyjádření agresí.
Často si nevěří ze strachu před ztrátou lásky. Trvalá agresivita vede k žaludečním vředům. Agrese, jichž se člověk nezbaví se obracejí proti němu samému.
Nemocný nesnáší kritiku, raději se vyhýbá konfliktu, ale povědomí o něm mu leží v žaludku.