Stužkovací večírek
To byl jednou čtvrtek... Vše začalo v 19.30
Mysleli jsme si, že se na stužkováku rozdělíme nejméně do pěti skupin a budeme řešit různé problémy, dohádáme se jako obvykle a celkově to bude propadák, avšak opak byl pravdou. Všichni dorazili se skvělou sváteční náladou a většina si vzala do kapsy (či kabelky) nějakou tu flašku na zahřátí (sem tam i domácí výroby..:D). Po příchodu prvních členů se udělala výzdoba - v restauraci Montána v Brně-Kohoutovicích. Až dorazili všichni spolužáci a učitelé (těch dorazilo bohužel jen 6, ale nám to vůbec nevadilo) začal náš program. Jedna moje prostořeká spolužačka (Evka) sepsala působivý proslov, kde byly vtipné narážky na naše milé učitele. Simča napsala pohádku (o našem třídnim učiteli) kterou nakonec taky přečetla Eva. Po historickém proslovu třídního učitele se pasovalo do stavu maturantského a rozdaly se stužky s nápisem, který bych tu raději snad ani nepsala..:D Někteří si dali nějakou tu specialitku na jídlo (nemusím snad říkat, že se po celou tu dobu pilo ať už pivko, vínko, nebo něco ostřejšího) a potom nadešel čas tomboly. Nebyla to však jen tak ledajaká tombola, ale každý učitel si svůj dárek musel zasloužit tím, že zodpověděl vylosovanou otázku. Byly tam otázky z různých předmětů i nepředmětů, ale nejvíce mě asi zaujala otázka "Historické palivo na 3", po chvilce přemýšlení jsme museli prozradit, že to je HUS (náš chudák mistr Jan..), ale zábava byla obrovská. Jelikož restaurace i přes naši zábavu zavírala ve 24 hodin, ti co nespěchali domů + paní učitelka z matematiky Pokorná (ten den jsme ji mohli říkat Editko, ale prej pššššt) jsme šli ještě do města. Po incidentu, kdy nás nechtěli pustit do Two Faces (ani se jim nedivím, ale prej soukromá akce - haha) jsme zamířili do Bastily a tam zůstali do časných ranních hodin... Někteří dorazili domů ve dvě, někteří ve tři a já s Monikou v pět (kdyby jsme neusly v buse a nedostali se až kamsi do pr**** byli by jsme tam tak o hodinu a půl dřív, ale to je kapitola sama o sobě:D). Ale byly jsme na tom ještě dobře, někteří jedinci totiž nespali vůbec a dorazili zrovna druhý den ráno na exkurzi do banky. Po nekonečných dotazech "chlapíka z Komerčky" a nevěřícných pohledech, že nikdo nic neříká a nikdo se neptá jsme se přiznali, že máme po stužkováku a tak nás radši pustil domů...