SDH Čestice

5. 6. 2016

Okresní kolo hry Plamen Jílovice

27.5 - 29.5.2016

Jako každoročně odjížděli naši mladí hasiči na 3 denní závod požárnické všestranosti do Jílovic. V pátek 27. května v 16.hodin jsme vyrazili na cestu. V koloně aut nechyběla Praga V3S, zapujčená od Čestického obecního úřadu, se zapojenou polní kuchyní, aby mladí hasiči po dobu soutěže netrpěli hlady. Po příjezdu do místa konání soutěže jsme postavili stany na spaní, zahradní altán jako jídelnu a ustavili polní kuchyň do pracovní polohy. Zatím nás doprovázelo hezké počasí. Druhý den začalo zápolení mladých hasičů. Po zahajujícím nástupu nám bylo přiděleno startovní číslo 22, a začali závodit. Začínali jsme štafetou 4x60m. Ta se dětem povedla celkem dobře. Potom se mladým hasičům povedly oba požární útoky. Celou sobotu nás provázelo úmorné vedro. Následný útok CTIF se však nepovedl dle našich představ. Po skončení této této disciplíny jsme šli všichni společně do našeho stanoviště. Chtěli jsme se všichni přestrojit do nějakého lehčího oblečení. Na to se již ale nedostalo. Asi o půl čvrté začal „letní deštík“. Malý mráček nad náma každý vítal jako příjemné zchlazení parného dne. Po chvíli začalo pršet více a obloha se všude pokryla mraky. Děšť začal být velice studený, ale stále ještě nic nenaznačovalo blížící se katastrofu. Následně začaly padat ledové kroupy. Jak pro děti, tak pro dospělé to bylo překvapení. Začalo hodně pršet. Poslali jsme mladé hasiče, aby se schovali do „vejdy“ před krupobitím. Začal foukat vítr a krupobití přidalo na razanci. Vmžiku bylo po polích bílo, jako v zimě. Půda začala být promáčená a všude najednou stálo několik centimetrů vody a krup. Dokonce i pod naším altánem, kde jsme měli jídelní stoly. Teď začalo to pravé peklo. Najednou přišel silný poryv větru, který doprovázely kroupy o velikosti několika centimetrů. Tento vichr strhnul převážnou většinu stanů i s naším altánem, ačkoliv jsme se ho snažili vší silou udržet udržet. Silné krupobití zasypalo torza stanů, ve kterém se schováli děti jiných sborů. Otřesené mladé hasiče v naší blízkosti jsme osvobodili ze stanů a následně je posílali do naší „vejdy“. Najednou probíhalo kolem nás daších asi 10 dětí ze stanů, které strhl ničivý vodní proud. Ty nevěděli vůbec kam běží, jelikož v té chvíli bylo vidět asi na 3 metry. Tak jsme je schovali k našim a dalším dětem do „vejdy“. Začalo tam být už docela plno. Když jsme prohledávali stany v našem okolí, jestli tam někdo nezůstal, přibehli k nám vedoucí z SDH Křovice a hledali děti, o kterých vůbec nevěděli. Naštěstí to byli děti, kterým jsme poskytli azyl. Ale po přěpočítání dětí zjistili, že jim ještě tři děti chybí. Vytvořil se veliký proud vody, který částí zasahoval i do našeho stanoviště. Ten se ještě zvetšoval, až nám strnul dva stany, které uplavali. Naše vejda ve chvíli stála v půlmetrovém proudu vody a krup. Nastartovali jsme naší archu a přes louku plnou vody, bláta a krup, kterou překonala „vejda“ úplně bez problémů, vyjeli na asfaltovou cestu. Počasí se začalo umoudřovat a přestávalo pomalu pršet. Osazenstvo našeho vozu jsme dopravily přes vzniklou velikou lagunu k přistavenému autobusu HZS, který evakuované odvážel do bezpečí základní školy v nedalekém Českém Meziříčí. Dále se naše „vejda“ postarala o přepravu dalších zachráněných do evakuačního autobusu. Naštěstí byly všechny děti evakuovány a byly všichni v pořádku. Potom jsme pomáhaly s vytahování aut a zbylé výstroje z postižené oblasti i okolním sborům. Nakonec jsme na našem tábořišti sesbírali zbytky naších totálně promočených věcí, připojili polní kychyň, která se kupodivu nestalo vůbec nic (poctivá vojenská práce) a okolo půl deváté se po ujištění, že všechny naše děti i dospělí se v pořádku dostali domů, jsme se vydali zpět do Čestic. Všechny věci jsme, po vysypání krup, vyndali u nás v hasičárně a nechali vyschnout. V neděli jsme se sešli v hasičárně a pustily se do přebírání přivezených věcí. Jenom chci podotknout, že kdo něco podobného nezažil, tak si to dokáže jen hodně těžko představit. Tímto bych chtěl poděkovat všem, kteří nám ve složitých chvílích pomáhali.