Doba bronzová a železná, nástup éry římské
Doba bronzová a železná, nástup éry římské
Po dlouhém vývoji je kolem r. 1800 nebo 1900 př.n.l. eneolit vystřídán dobou bronzovou, protože hlavními pracovními nástroji se stávají věci z bronzu (slitina Cu a Sn) a podle naleziště i podle hrobů ji dělíme na:
únětická kultura:
1800 – 1500 let př.n.l. Na Slovensku byla naleziště ve Spišském Štvrtku – projevoval se zvláštní vývojový prvek – vliv egejské oblasti. Z bronzu byly vyráběny pracovní nástroje, zbraně (dýky). Existovala naleziště zlata – zřejmě v důsledku toho docházelo k růstu obchodu (bohatství) a také majetkových rozdílů mezi obyvatelstvem.
doba mohylová: 1500 – 1200 let př.n.l. Jedná se o mezidobí, je tak nazývána podle mohyl nad hroby. V této době byli odlišně pochováváni ženy a muži – muži se zbraněmi, ženy se šperky.
lužická kultura: 1200 – 700 let př.n.l.. Označení podle naleziště v Lužici (jihozápadní Polsko a jihovýchodní Německo). Typické jsou žárové hroby a budování hradišť.
Doba železná
Dělíme ji na dvě etapy:
doba halštatská: 700 – 400 let př.n.l. Název podle naleziště v oblasti Solnohradska.Halštatští představitelé byli na tehdejší dobu velmi majetní a to díky ziskům z kutání soli. V našich končinách se objevily komorové hroby – někdy byli lidé pohřbeni i s koněm nebo jeho výstrojí.
období laténské: podle naleziště
Nástup éry římské
Datujeme ji 0 – 400 (500) n.l. Římané se posunuli moc vysoko do střední Evropy; linie Lémes Romanum. Germánské kmeny to přivedlo do střední Evropy, protože se toužili s římskou mocí střetnout. V Čechách byli Markomani a na východě Kvádové - vůdce Marobud. Jejich pobyt zde musíme chápat v tranzitním smyslu, používali nás jen k přechodu na linie. Dalším významným kmenem byli Hunové – kočovníci, bojovníci. Rozpoutali proces stěhování národů, a tím na naše území po Germánech a Keltech přicházejí Slované.