Domácí příprava od Aleše
Kurz psího minima:
Co sebou:
psa, vodítko (krátké, dlouhé), řetízkový jednořadý stahovací obojek, náhubek, pamlsky, hračky (míček, pešek), očkovací průkaz
Zásady při výcviku:
1) nepolidšťujte svého psa
2) nezacházejte se psem hrubě
3) pes je řádným členem vaší smečky a vy té jeho
4) předcházejte nežádoucí činnosti psa
5) při výcviku nedemonstrujte svou moc, výcvik neznamená pokoření psa
6) pokud máte špatnou náladu, tak raději necvičte
7) výcvik má podporovat sebevědomí psa
8) důležité je dávat povel stále ve stejné intonaci hlasu
9) vytrvejte, i když se vám zdá, že pes nechápe, co po něm chcete
10) před výcvikem psa nekrmte, aby měl zájem o pamlsky
11) nový cvik cvičte v klidném a psovi příjemném prostředí a postupně jej měňte
12)ve výcviku nedělejte větší přestávky - pes který pravidelně neopakuje cvik, zapomíná. Čím méně cvik zvládá, tím rychleji jej zapomíná
1. hodina - TEORIE
Nejdříve trocha slova na úvod:
Je dobré si nejdříve rozmyslet, co by pes měl umět za povely a v jaké kvalitě. Je mnoho cviků, které jsou sice efektní pro oko, ale v praxi je psovod neuplatní. Na druhé straně jsou cviky, bez kterých se nelze obejít, pokud chceme mít alespoň trochu dojmu, že pes poslouchá nás a ne my jeho! Jako příklad nepostradatelného cviku je přivolání psa. Jakmile psa uvolníme z vodítka a už jej nedostaneme k sobě, tak tím pádem nemáme ani s kým cvičit poslušnost a můžeme se věnovat jiné činnosti. Naopak nemá cenu sebe a psa trápit na stopách, když stejně prožije svůj život na gauči. Pak je ještě spousta cviků, které jsou jednak užitečné, tak i nezasvěcený divák ocení, že přeci jenom ten pes něco umí. Příkladem toho je obrana, kdy pes zadrží pachatele (nebo jej minimálně alespoň blokuje) do příchodu psovoda a pak na rozkaz svoji kořist pustí a hlídá. Což v praktickém životě není zas tak častý jev, ale i pocit, že při noční procházce se k vám nepřiblíží bez vašeho a psího vědomí cizí osoba, má jistou dávku užitečnosti. Dalším cvikem, který je hojně užíván je aport, kdy líný majitel může takto levně získat svého osobního sluhu.
Takže, každý cvik má svůj účel a způsob, jak tohoto cíle dosáhnout. Většinou je třeba psa přelstít a tak jej donutit, aby splnil to, co jsme po něm chtěli. Toho se dá docílit různými způsoby, ale především je nutno dodržet zásadu, že pes cvik pro nás dělá s chutí, rád a kdykoliv. Psa sice lze donutit i násilím, ale musí to být přiměřené povaze psa a účelu cviku. Pes, který pracuje z donucení a za trest, tak na něho není 100% spolehnutí, že někdy nevyužije příležitosti a cvik neošvindluje. Pes totiž pořád zkouší, zda je nutné dělat věci se stejným nasazením. A pokud vlastní nedůsledností mu tuto možnost poskytneme, tak je to počátek našich problémů v budoucnu.
Pes je v podstatě stále lovcem a vše co se hýbe je pro něho potenciální kořist. V přírodě vše okouká od svých starších druhů a pokud bude nešikovný, tak zhyne hladem. Proto i při výcviku tyto možnosti je nutno využít. Pak jde o metodu chuťově dráždivou - na pamlsek, nebo napodobovací - následuje jiného psa, nebo na aport - loví míček. Je dobré mít i některé představy o anatomii psa, abychom věděli čeho je vlastně pes schopen a jakým způsobem pracuje jeho nervová soustava tzv. reflexní oblouk (nejdříve je povel, posunek pak dlouho nic a třeba to pes vykoná, následuje pochvala a odměna). Pes vždy musí cvik vykonat a jeho opakováním si vtiskává do paměti co má udělat. Nesmí být cvičen dlouho (stačí 4-5 opakování správně vykonaných!) a ukončeno vždy při správném provedení! Za dobrou práci je třeba odměny (pamlsek, pohlazení, pochvala), za špatně pak přiměřený trest (škubnutí vodítkem, slovně) nikdy trestat rukou, vodítkem. Zásadně se postupuje od jednoduchého ke složitějšímu, neboť i člověk nejdříve chodí do školky a maturitu skládá až v poydějším věku. Každý pes je individualitou a tak se k tomu musí přistupovat. Některý skončí jen u základních cviků, jiný bude skládat zkoušky a závodit.
Seznam povelů
Pro ovládání psa se používají různé povely. Pokud se chcete zúčastňovat
zkoušek a závodů, musíte dodržovat povely předepsané zkušebním řádem. Jestli ale jen chodíte na procházky a na žádné zkoušky se nechystáte, můžete se psem komunikovat libovolnými zvuky, které vás napadnou. Zde jsou nejpoužívanější povely v češtině a jejich ekvivalenty v němčině. Za jednotlivými povely následuje krátký popis.
Stopa:
stopa-SUCH -při uvádění na stopu a při stopování
hledej-SUCH - při uvádění na stopu
Poslušnost:
k noze-FUß -přiřazení za pochodu k noze
ke mně-ZU MIR - klasické přivolání
lehni-PLATZ
sedni-SITZ
vstaň-HOCH
stůj-STEH - pes se má postavit
aport-BRING - při aportování
vpřed-VORAUS -při vysílání psa
štěkej-BELL - štěkání psa na povel
plaz- - plazení psa
volno-VORAUS na procházce LAUF -pes by se měl vzdálit od psovoda
Obrana:
revír-REVIR - průzkum terénu
Zadrž - zadržení pomocníka
pust-AUS - pouštění pomocníka
hlídej-PAß AUF - hlídání předmětu
Agility:
vpřed hop-VOR HOPP nebo VOR HEPP
hop-HOPP nebo HEPP
tunel-TUNEL
pytel -SACK
áčko-A WANT nebo jenom WANT
nahoru-DIL(kladina)
stůj-STEHE
zóna-ZUCH,PLATZ,LANGSAM,DOWN - např. při zpomalování na zóně
vlevo-LINKS
vpravo-RECHTS
Zákazové:
fuj-FUJ
nesmíš
ne-NEIN
Slangové:
pojď sem-KOMM MAL HER
ke mne pojď-KOMM ZU MIR
honem-SCHNEL
přines-BRING - něco jako aport
Seznam jistě není vyčerpávající. Uvědomte si, že povel může být jakýkoliv zvuk, pohyb vašeho těla atd. Pokud používáte nějaký povel, který jste tady nenašli, přidejte ho do komentáře a dejte tak vědět i ostatním o další možné variantě oslovování psa.
2. hodina - výcvik PŘIVOLÁNÍ
PODMÍNĚNÝ PODNĚT (PP): povel-KE MNĚ, signál písknutí na píšťalku, posunek-upažení a připažení levé ruky, pochvala,
NEPODMÍNĚNÝ PODNĚT (NP): vodítko, pochvala, pamlsek
Účel cviku: přivolat psa k sobě
Způsob nácviku: psa oslovit jménem, pak povel a posunek.
2) pes nereaguje – upoutat pozornost tleskáním, odbíháním (COUVÁNÍM). Psovod sníží svoji výšku sednutím na bobek. Po přiběhnutí psa pochválí, odmění pamlskem, pohraje si.
3) pes vůbec nereaguje – použití vodítka. Psovod provede cvik volno, přendá vodítko do pravé ruky. V příhodném okamžiku osloví psa jménem, povel KE MNĚ + posunek a vykročí vzad a trhne vodítkem. Několik kroků couvá, povel a trhnutí vodítkem opakuje. Po dokončení psa radostně pochválí, odmění a cvik několikrát za sebou opakuje. Po upevnění nácviku vodítko již nedrží a pes ho tahá za sebou. Dále se místo vodítka použije dlouhá šňůra.
CHYBY: psovod je málo důsledný a náročný na přesný výkon psa psovod nepostupuje systematicky, příliš brzo přestane používat vodítko psovod pustí psa na volno i když přivolání není vybudováno, pes na povel nereaguje a psovod jej trestá i když přijde po delší době
3. hodina výcvik - pohyb psa u nohy psovoda:
PP: povel-K NOZE + pochvala, SEDNI
NP: trhnutí vodítkem, tlak levé ruky na záď psa
Účel cviku:
Pes jde na prověšeném vodítku u levé nohy psovoda tak, že jeho pravé rameno je stále na úrovni psovodových nohou. Pes se automaticky přizpůsobuje tempu pohybu (normální chůze, pomalá chůze, poklus). Psovod může v klidu i za pochodu provádět obraty vlevo v bok, vpravo v bok a čelem vzad. Při zastavení si pes automaticky sedá k noze, po každém obratu v klidu rovněž.
Nácvik:
Nejprve je nutné, aby se psovod sám naučil správně reagovat na pokyny. Je dobré, pokud si psovod sám na klidném místě vyzkouší velet a dělat obraty, aby se mu zautomatizovaly a on se při výcviku mohl plně věnovat psovi.
Psovod stojí v základním postoji se psem u nohy. Složené vodítko drží v pravé ruce, levou rukou jej přidržuje. Při pokynu od instruktora „Pochodem vchod“ dává psovod povel „K noze“ (i s posunkem), vykročí dopředu a lehce zatáhne vodítkem dopředu-nahoru. Pokud pes nechápe, může mu psovod nabídnout pamlsek (ve výši psovy tlamy, ať po něm neskáče), kterým ho po několika krocích odmění. Psovod pokračuje volným tempem rovně vpřed, zároveň koriguje vzdálenost psa od nohy mírným tahem; pes by neměl jít od nohy dále než 20 cm.
Při ovladatelnosti na vodítku psovod psa netrestá, vždy jen upravuje. Pro pozdější nácvik na ovladatelnost bez vodítka je dobré naučit psa, že v pravé ruce kromě vodítka drží psovod také pamlsek nebo hračku, na které se pes fixuje zrakem. Psovod psa průběžně za pochodu odměňuje a chválí.
CHYBY: psovod nepostupuje systematicky,psovod je málo důsledný a náročný na přesný výkon psa,psovod nacvičuje cvik na stále napnutém vodítku a vodítko je použito nepřiměřeně k povaze psa psovod provádí obraty nesprávně, nácvik je prováděn příliš dlouhou dobu bez poskytnutí odpočinku, pes ztrácí o práci zájem
PP: Povel: Zákaz: "FUJ!" je vysloven ve výhružné intonaci.
NP: Trhnutí vodítkem, neb dlouhou šňůrou.
Účel cviku: je odnaučit psa nežádoucí činnosti, nebo tuto rázně přerušit. Jde zejména o tuto činnost - pes žere nalezené zbytky potravy, požírá trus dobytka; , honí zvěř nebo drůbež, napadá jiné psy apod. Jedná se o absolutní zákaz!
Nácvik: Psovod již při výchově mláděte se musí zaměřit na odstranění nežádoucí činnosti, kterou pes koná. V pozdější době se tyto zlozvyky - nesprávná činnost jen velmi těžko odstraňují, mnohdy se je vůbec odstranit nepodaří. Psovod musí vždy, když pes koná nějakou nežádoucí činnost rázně zakročit. Pes sám pak musí nabýt zkušenost, že taková činnost, při které psovod použil zákazu a trhl vodítkem, neb dlouhou šňůrou mu nebude nikdy trpěna.
Aby však pes mohl tuto zkušenost získat, musí být psovod naprosto důsledný. Nesmí jednou zakázat něco, co za chvíli přehlédne. Při takovémto postupu by pes význam zákazu nikdy nepochopil a také nikdy neplnil.
Je však nesprávné, když psovod použije zákazu "FUJ!" v takových případech, kdy se o nežádoucí- činnost nejedná. Například - pes se zakousl do ochranného rukávu na ruce pomocníka. Na povel "PUSŤ!" však nereaguje a psovod místo opakování .povelu výhružným tónem a trhnutím vodítkem, nesprávně použije zákazu "FUJ! ". V tomto, nebo obdobném případě si musí uvědomit, že se o nežádoucí činnost nejedná, neboť cvik, zákus do rukávu buduje, ale vzápětí opět zakazuje.
Psovod musí uvedené zásady přísně dodržovat a nedopouštět se sám omylů. Je třeba si uvědomit, že pokud nebude důsledný sám psovod, nemůže vyžadovat důslednost ani od psa.
Chyby:
- psovod není důsledný a náročný,
- síla trhnuti je nedostatečná vzhledem k povaze psa, nebo lákavosti podnětu, který u psa nežádoucí činnost vyvolal,
- psovod používá zákazu v případech, kdy se o nežádoucí činnost nejedná. .
Kdy považujeme cvik za splněný a přesně provedený.
Cvik považujeme za splněný a přesně provedený tehdy, když pes žádnou nežádoucí činnost nekoná (tato byla během výchovy odstraněna ). V případě, že takovou činnost koná ne ho chce konat, na pronesený zákaz "FUJ!" ihned psovoda uposlechne, nežádoucí činnost přeruší a dále v ní nepokračuje.
Kromě tohoto povelu můžeme užívat i mírnějšího zákazu povelem NE! ... NESMÍŠ! atd. Kdy chceme přerušit činnost, která je nežádoucí pouze v tento moment a jindy může být povolena. Např. pes bude projevovat zájem o jiný aport než ten správný ...což je nežádoucí sice nyní, ale v jiné situaci to bude vpořádku
4. hodina Sedni, lehni, vstaň – u nohy na vodítku
Sedni
PP: povel "SEDNI"
NP: zatáhnutí vodítkem vzhůru a současně mírný tlak na záď psa
Účel cviku:Pes si na příslušný povel rychle a přesně u nohy psovoda sedne nebo lehne a v dané poloze zůstane, dokud nedostane jiný povel.
Pes je u nohy psovoda a stojí. Psovod drží složené vodítko v pravé ruce. Dá povel „Sedni“ (posunek: plácnutí levou rukou na levé stehno jako při povelu „K noze“); vodítkem v pravé ruce zatáhne nahoru-dopředu, zároveň rukou položenou na zádi psa (zhruba v oblasti kořene ocasu) zatlačí dolů. Je možné také postupovat podobně jako při předsednutí u přivolání; ukážeme psovi pamlsek a pomalu jej dáváme až nad hlavu psa. Psa pochválíme a odměníme. Hned od začátku netolerujeme žádné vyvalování do strany, v takovém případě uděláme se psem dva kroky a až poté jej posadíme. Dáváme pozor,
Lehni
PP: povel "LEHNI", posunek: mávnutí levou rukou nad hlavou a trupem psa zepředu dozadu
NP: - mírné zatáhnutí za vodítko směrem k zemi a tlak v kohoutku směrem k zemi, nebo položení pamlsku na zem Pes může u nohy sedět nebo stát. Psovod drží vodítko nakrátko složené v pravé ruce. Dá povel „Lehni“. Vodítkem zatáhne dopředu-dolů, zároveň zatlačí na záď psa. Může použít pamlsek, který ukáže psovi a pomalu jej dává dolů – pes je fixovaný na pamlsek a lehá si za ním. Někdy je
Odměnou motivujeme psa, aby zůstal v zaujaté poloze.
Chyby:
- psovod není důsledný a náročný na provedení cviku
- síla trhnuti je nedostatečná vzhledem k povaze psa
- pes zaujímá polohu pomalu a nepřesně, nácvik je prováděn v nevhodném terénu
- pes mění polohu bez povelu psovoda
5. hodina obraty – u nohy na vodítku
Účel cviku: Pes by měl sledovat přesně a ukázněně psovoda při chůzi, poklusu, změnách směru pochodu psovoda nebo při obratech psovoda na místě. Psovod dává psu povel při vykročení, změně směru nebo pohybového rytmu, zastavení a obratech. Pes má následovat psovoda (koleno psovoda na úrovni psova kohoutku), nepřekážet mu při obratech, zastavovat se stejně jako psovod.
PP: povel "K NOZE" - vysloveno v rozkazovací intonaci, posunek - tlesknutí o nohu, slovní pochvala
NP: zatáhnutí vodítkem a současně mírný tlak na bok psa při obratech, pohlazení, pamlsek
Vodítko se vždy drží v pravé ruce. Před jakýmkoli povelem tj. i obratem vpravo nebo vlevo můžete psa oslovit jménem. Obraty vlevo a vpravo by měly být prováděny přesně o 90 stupňů, tak i obrat čelem vzad přesně o 180 stupňů. Můžete si vyzkoušet například v čerstvě napadaném sněhu, jak moc přesně se obracíte, nebo si stanovit dva orientační body s osou 90 stupňů navzájem k sobě. Obrat čelem vzad by měl být oněch 180 stupňů a ještě by jste se měli se psem vracet stejnou cestou po jaké jste k místu otočení přišli. Povel u tohoto cviku je předepsán jen jeden a to "k noze". Uvědomte si, že tento povel používáte při přivolání, otáčení vpravo, vlevo, čelem vzad, zastavování, vycházení, zpomalování a zrychlovaní. Proto nácviku věnujte dostatečný čas a vždy dodržujte pořadí při povelu: nejprve povel vydat a teprve potom ho začít provádět!!! Často používaný povel při zastavování "sedni" je chybou. K povelu můžete přidat posunek. V tomto případě je to tlesknutí levé ruky do levého stehna (jak při vycházení, otáčení tak i při zastavování).
obrat čelem vzad
Do tohoto cviku patří i obraty a to jak za pohybu, tak za klidu. Obrat čelem vzad se dá provádět dvěma způsoby. První (a ten starší) je ten, kdy se psovod otáčí za levou rukou a pes ho následuje, aniž by opustil své místo u levé nohy. Druhý možný způsob se provádí tak, že psovod se otáčí proti směru hodinových ručiček a pes ho obíhá za zády ve směru hodinových ručiček s tím, že si psovod za zády předá vodítko z pravé ruky do levé a po dokončení obratu si opět předá vodítko z levé do pravé ruky. Pokud se vám zdá druhý způsob krkolomný, tak věřte, že je pro psa i pro psovoda mnohem jednodušší než obrat podle starého způsobu. Podle způsobu obratu čelem vzad, je nutno zvolit způsob přiřazení psa k noze psovoda (když pes sedí před psovodem).
Chyby:
- psovod není důsledný a náročný na provedení cviku,
- pes nesleduje přesně pohyb psovoda, předbíhá, courá se, jde ve větším odstupu od psovoda
- psovod začíná obraty před, nebo současně s povelem
- pes nezvládl chůzi na vodítku a psovod provádí obraty bez vodítka - brzy přestane používat vodítko
nácvik je prováděn příliž dlouhou dobu bez poskytnutí odpočinku, pes ztrácí zájem o práci
6. hodina odložení psa - vleže
Účel cviku: Pes setrvá ležet na místě se psovodem vzdáleným až na 20 kroků. Povel „Zůstaň“ znamená, že pes zůstane na místě v dané poloze, dokud se k němu psovod nevrátí.
PP: povel "ZŮSTAŇ" - vysloveno v rozkazovací intonaci, posunek - mírný tlak dlaní na čenich, slovní pochvala
NP: přidržení vodítkem, pohlazení, pamlsek
Nácvik:
Pes leží u nohy psovoda. Psovod dá povel „Zůstaň“ (posunek: přidržení dlaně před čenichem psa). Ze začátku může na čenich lehce přitlačit. Současně s posunkem udělá krok před psa. Pokud se pes zvedne, vrátí se psovod zpět, znovu psa položí a s povelem přidrží dlaň opět před čenichem psa; může také přišlápnout vodítko a tak psa přidržet, než se před něj postaví. Pokud pes leží, stačí napočítat do deseti a poté se vrátit pochváli a odměnit psa. Na pravou stranu psa – vždycky při návratu psa obcházíme v jeho těsné blízkosti proti směru pohybu hodinových ručiček (pozor, ať mu nešlápneme na ocásek!) přistupujeme až při částečném zvládnutí. Nakonec psovod stojí tak, že má psa u levé nohy. Psovod dává pozor, aby se pes nezvedal, ani když jej obchází – přidržuje jej. Potom jej pochválí a odmění (pes stále leží). Teprve pak dává psovod další povel. Časem psa začneme obcházet v malých kroužcích (poloměr 1 – 2 m), přímo se od něj vzdalujeme na pět až osm kroků. Pokud se pes zvedne, vrátí se psovod k němu, znovu jej položí a cvik zjednoduší – obejde psa menším kroužkem, zůstane stát blíž, případně se vrátí na úplný začátek a pouze si před něj stoupne. Nácvik musí zásadně končit úspěšným
Z povelu „Zůstaň“ psa nepřivoláváme.Je dobré, když je pozornost psa i při odložení zaměřena na nás. Můžeme třeba zakašlat, tlesknout, udělat dva tři kroky. Když má pes trvalé odložení (nebudeme ho přivolávat), neoslovujeme jej jménem, mohl by si myslet, že jej přivoláváme. Pokud psa necháváme odloženého na větší vzdálenost a on nám uteče např. za jiným psem, nezbývá nám, než jej přivolat, pěkně pochválit a znovu odložit – rozhodně zůstaneme blíž, v ideálním případě přivážeme psa na lehkou dlouhou šňůru a při pokusu o útěk jej prostě bez povelu přitáhneme k sobě, potrestáme a znovu odložíme na původním místě. Pokud však pes na místě setrvává, musí být šňůra úplně prověšená!
V počátcích můžeme využít únavy psa a tedy setrvat na jednom místě bez donucení. Tím nenarušíme vzájemnou důvěru mezi psem a psovodem. U odloženého psa můžeme zanechat jeho oblíbený předmět, nebo vodítko a využít tak hlídacího pudu. Cvik necvičíme na rušných místech, ale postupně jej ztěžujeme jak prodlužováním času, tak i rušivými vlivy a i znepříjemňujícím prostředím..mokrá tráva, sníh atd. Cvik lze nacvičit ve všech polohách psa a to vstoje, vsedě i vleže. Začíná se však vždy odložením vleže!
Pokud pes toto již zvládá, tak můžeme rozšířit jeho dovednost o odložení za pochodu. Povelová technika je totožná a jen při chůzi dáme povel "LEHNI" a pokračujeme v chůzi. Pokud by pes měl tendenci pokračovat s námi, tak je možné zastavit, dát povel "LEHNI + ZŮSTAŇ" a pomalu na pár kroků odstoupit. Vždy je však potřeba psa vrátit na původní místo!!!
Chyby:
- psovod není důsledný a náročný na provedení cviku,
- pes se zvedá z místa, nebo se plazí pryč
- psovod začíná cvičit na rušivých místech a nevhodném prostředí
- pes nezvládl krátké odložení a psovod neúměrně prodlužuje čas - pes vstává
- psovod přivolává psa z odložení
7. hodina volný pohyb psa na povel
Účel cviku: Pes by měl rychle vyběhnout do naznačeného směru a prostoru. Tohoto cviku používáme, když je potřeba poskytnout psu odpočinek, rozptýlení a proběhnutí.
PP: povel "VOLNO!" - vysloveno v laskavé intonaci, posunek - mávnutí pravou rukou do směru určeného pro volný pohyb, pomocný posunek - vyběhnutí psovoda do stejného směru
NP: zatáhnutí vodítkem
Nácvik:
K nácviku je nejlépe přistoupit na procházce,, kde na nerušeném místě se pes uvolní z vodítka a v předklonu se provede posunek mávnutím ruky do směru a současně sám do směru natažené ruky vyběhne a tím přinutí vyběhnout i psa. Psa pochválí a pak jej nechá volně pobíhat. Pokud není ještě dostatečně upevněn cvik přivolání, necháme psa volně pobíhat jen na délku vodítka, kterým si při přivolání psa pomůžeme, Když máme první kroky za sebou, tak cvik provádíme tak, že psa posadíme k noze bez vodítka, mírně se předkloníme a vyslovíme povel. Provedeme posunek a současně ukročíme pravou nohou do strany. Když pes vyběhne do naznačeného směru, radostně ho pochválíme a necháme volně pobíhat.
CHYBY:
- psovod je málo důsledný a náročný na výkon psa
-psovod při počátečním nácviku je málo aktivní
- trhnutí vodítkem není přizpůsobeno povaze psa
- psovod brzy přestane používat vodítka, cvik není nacvičován cílevědomě a systematicky
8. hodina reakce na střelbu
Účel cviku: Pes by neměl reagovat na hluk a to jak agresivitou, tak bojácností.
Už v úplném začátku, kdy štěňata vyrůstají u chovatele, musejí se seznamovat s okolním prostředím, kde samozřejmě dochází i k nárazovým hlukům. Tu upadne plechová miska, tu lopata.
Dobrý chovatel sám modeluje situace, které učí mladé psíky brát hluk jako naprostou samozřejmost. Plechovka naplněná kamínky a pohozená do blízkosti klubka štěňat musí vyvolat opodstatněný zájem, a nikoli být strašákem. Nic se nesmí přehánět. Předvádět odolnost šestitýdenních štěňat proti výstřelu z devítky je holý nesmysl, vzhledem k citlivosti sluchového orgánu psů.
Převezme-li si však nový majitel štěně od chovatele, který takové předvýchově věnuje péči, má napůl vyhráno. Pomalým přechodem do stále hlučnější frekvence při procházkách s mladým psíkem posilujeme jeho nervovou soustavu, a tak kladně ovlivňujeme jeho povahu. U psů, kteří jsou takto připravováni, skoro nikdy nemusíme takzvaně nacvičovat střelbu.
Nna nácvik střelby půjdeme velmi opatrně. Reakce na střelbu může mít několik podob. Pes na střelbu nereaguje, maximálně se otočí po zdroji hluku. To se samozřejmě jako reakce na střelbu nesmí posuzovat negativně, protože jen naprostý flegmatik se neotočí, když za ním na ulici padne výstřel, to platí i o lidech. Jen člověk, který je hluchý, má na takové chování právo. Nebo pes reaguje na střelbu bázlivě, a i toto chování má několik podob. Pes se po výstřelu lekne, ale je schopen pokračovat dál ve výcviku, pes se lekne a dá se na útěk, anebo se pes lekne a běží okamžitě k psovodovi, kde hledá oporu. Alternativně psa výstřel natolik zneklidní, že není schopen dále pokračovat ve výcviku, což je nejhorší možná reakce, a poslední chování je útočné. Pes po výstřelu vyhledává zdroj hluku a snaží se střelce napadnout. Toto chování je vždy známkou špatného nácviku anebo cíleně nacvičené.
Z praxe víme dobře, že i pes, který se dlouhou dobu střelby naprosto nevšímal, najednou začne mít na střelbu pasivní reakci. Zde je zcela evidentní nějaká nepříjemná zkušenost. Silvestrovské oslavy a petardy, práskací kuličky, rakety dopadnuvší vedle psa, nebo dokonce do kotce, mohou nadělat mnoho škody i u starších psů. Při těchto davových šílenostech doporučuji mít psa vždy u sebe, aby měl pocit klidu a opory.
Pokud se pes nárazového hluku bojí vlivem oslabené nervové soustavy, a takové chování je zcela evidentní i bez střelby, mnoho s tím nenaděláme. Melancholický typ se prostě k výcviku nehodí a je to naprostá ztráta času i vynaložené práce. Projevuje-li pes po výstřelu neklid, vezmeme jej na vodítko a snažíme se mluvením, pochvalou a pamlskem odvést jeho pozornost. Pomocník střílí ze vzdálenosti více jak padesát metrů, a to v takových situacích, kdy je náš pes zabaven jinou činností, která je pro něj silnějším podnětem. Může to být kruhová obrana, hra s oblíbeným aportem, krmení a podobné aktivity. Ve všech případech chodíme velmi často se psem do městské frekvence, kde jezdí auta, kde je mnoho lidí, zajdeme na vlakové nádraží, apod. Vyhledáváme takové prostředí, kde hluk je naprosto běžným průvodním jevem a trvá delší dobu.
Mnohdy může být spojitost mezi trestem a výstřelem. Nacvičujeme např. odložení za pochodu, pomocník vystřelí a pes změní polohu anebo opustí místo a psovod jej za takovéto počínání potrestá. Pes si trest spojí s výstřelem a je hotovo. Stejná situace může být i při nácviku aportu se střelbou. Dnešní nácviky obran za pomocí biče mohou být též příčinou pasivní reakce. Prásknutí biče není svým zvukem daleko od poplašné pistole a švihnutí přes packu je nepříjemný podnět, který některého psa zvedne, ale jiného může utlumit.
9. hodina aport
POZOR, ať nedopadnete stejně! :)
Účel cviku: Pes by měl na povel přinést jakýkoliv předmět pro který má rychle vyběhnout a nejkratší cestou se vrátit zpět.
PP: povel "APORT!" - vysloveno v radostné intonaci, posunek - mávnutí pravou rukou do směru odhozeného předmětu
NP: aportovaná věc, použití dlouhé šňůry, pochvala, pamlsek
Nácvik:
CHYBY:
- psovod je málo důsledný a náročný na výkon psa
-psovod při počátečním nácviku používá nevhodné předměty, a při cvicích je mu způsobována bolest
- psovod nepostupuje od jednoduchého ke složitějšímu, cvik není nacvičován cílevědomě a systematicky
- pes vyráží bez povelu, aport předčasně pouští, nebo je nechce na povel odevzdat, předmět kouše a hraje si s ním
Hlídání předmětu
Účelem tohoto cviku je, aby pes byl schopen uhlídat svěřený předmět. Takovým předmětem může být taška, peněženka, jízdní kolo, apod.
Psovod uváže psa na pevné a pružné vodítko, položí před něj zmíněný předmět a zavelí "hlídej". Pes nesmí na předmětu ležet. Poté psovod poodstoupí a sleduje chování psa. Po určité době vyjde pomocník a prochází kolem psa ve vzdálenosti zhruba deseti kroků, aniž by si jej všímal anebo jej kontaktoval. Po několikerém nevšímavém přechodu pomocník "zpozoruje" odložený předmět, přistoupí ke psu a snaží se mu předmět odebrat. Psovod může psa povzbuzovat povelem "dej pozor, hlídej". Jakmile pes na ruku pomocníka zaútočí, ten musí odskočit a dát tak najevo, že se psa bojí a že ho pes svým chováním od jeho počínání odradil. Psovod psa chválí a povzbuzuje. Pomocník odchází a psovod usměrní psa k opětovnému hlídání předmětu.
Účelem tohoto cviku je, aby pes nejen pomocníka od jeho úmyslu odradil, ale aby se pes navracel k hlídanému předmětu, když už nehrozí žádné nebezpečí. Psi většinou rychle "pochopí", co je jejich úkolem, a na tento cvik se těší. Na nás pak je, abychom citlivým nácvikem naučili svého psa aktivitě jen v případě, kdy je to potřeba, a ne aby řval a útočil na každého člověka, který projde ve vzdálenosti dvaceti metrů.
Pokud pes zvládá střežení předmětu na úvazu, přistoupíme k nácviku hlídání předmětu na volno. Postup je naprosto stejný, ale naším úkolem je, aby se pes ihned po klidu pomocníka navracel zpět k hlídanému předmětu. Zde používám povelu "k věci". Při postupném nácviku se pes naučí předmět hlídat, i když se k němu vydají pomocníci dva. Jeden se snaží odpoutat pozornost psa a druhý naznačuje odebírání věci. Lze při tomto nácviku používat i delší šňůru a mít tak psa pod přímou kontrolou. Pes při této činnosti pracuje samozřejmě v náhubku, který musí být bezpečný a zajištěný proti samovolnému uvolnění, vzhledem k tomu, že pomocník není opatřen ochranným rukávem. .
CHYBY:
- psovod je málo důsledný a náročný na výkon psa
-psovod při počátečním nácviku používá nevhodné předměty,
- psovod nepostupuje od jednoduchého ke složitějšímu, cvik není nacvičován cílevědomě a systematicky
- psovod nemění pomocníka a předměty
10. hodina kladina
Účel cviku: Pes by měl na povel přejít po kladině a případně se vrátit zpět.
PP: povel "VPŘED!", "ZPĚT!", "POMALU", posunek - předpažení pravou rukou ve směru kladiny
NP: trhnutí vodítkem, pohlazení, pochvala, pamlsek
Nácvik:
S nácvikem se začíná na nízké kladině, aby pes neměl strach z výšky. Psovod pro lepší motivaci psa naklade na celou délku kladiny pamlsky a pomalu psa uvádí na kladinu tak, aby pes nespadl a nemohl seskočit, přitom poklepává na kladinu. Je možné použít i pmocníka, který zajišťuje psa, nebo láká psa. Po překonání překážky psa radostně odměníme. Je rovněž možno použít napodobovací metody, kdy pes následuje psa, který cvik již ovládá. Pokud pes již bezpečně zvládá chůzi přes kladinu je možné přistoupit k překonání na volno, kdy psovod jde na úrovni psa. Pokud pes jde příliž rychle, zpomalíme jej povelem POMALU a mírným přidržením za vodítko. Cvik považujeme za přesně provedený, když pes na povel plynule přejde sám přes kladinu a na povel ZPĚT se přes ni vrátí před psovoda.
CHYBY:
- psovod je málo důsledný a náročný na výkon psa
-psovod používá příliž silných nepodmíněných podnětů
- psovod nepostupuje od jednoduchého ke složitějšímu, cvik není nacvičován cílevědomě a systematicky
- psovod ukončí cvik aniž by pes jej provedl přesně
11. hodina odmítání nalezené potravy
Účel cviku: Pes by neměl žrát nalezenou potravu, nebo případně od cizích osob. Jedná se o samostatnou činnost psa.
PP: povel "FUJ!"
NP: trhnutí vodítkem, pochvala, pamlsek
Nácvik:
Často se stává, že psovod potřebuje psa někde odložit anebo přivázat, aby si mohl v klidu obstarat své záležitosti. Pes v takovém případě zůstává po určitou dobu sám.
Pes by měl přijímat potravu jen z ruky psovoda, to při podávání pamlsků, a dále jen z misky, kterou mu psovod předloží. Ve výjimečných případech může psovi předložit misku s krmením člen rodiny. Psa musíme připravit tak, že nebude sbírat ani nalezenou potravu na zemi.
Nácvik musí probíhat už od útlého mládí, aby se odmítačka dostala psu jaksi do krve. Se psem na vodítku procházíme místem, kde je na zemi pohozená potrava. Pokud pes o potravu projeví zájem a snaží se ji sebrat, prudce trhneme vodítkem a zavelíme "fuj!". Stejný postup zpočátku používáme, když našemu psovi podává potravu někdo cizí.
Velmi důležité je, aby se pes osoby, která mu potravu nabízí, nebál a nebyl tak při odmítání potravy pasivní. Pes nesmí jen couvat a otáčet hlavu, ale pokud je svůdník neodbytný, musí zaútočit stejně jako při samostatné činnosti.
Odmítání potravy nesmí být samoúčelné, to znamená, že si pes nesmí vzít potravu nikdy a od nikoho. Domnívat se, že mu může každý člen rodiny dávat pamlsky anebo kousky od vlastního jídla, a pak očekávat, že si od cizích a pouze na cvičáku pes nic nevezme, je naivita. Odmítačka je těžký cvik, který se musí neustále aktivovat.
Musíme počítat s tím, že uvážeme-li psa před obchodem, může k němu přistoupit i malé dítě, a pak může být výsledek našeho nácviku velmi nepříjemný. Proto uvazujeme psa do míst, která jsou pokud možno vzdálena od volně se pohybujících lidí, anebo jej raději ponecháme v autě.