Kříž u potoka
Kříž u potoka:
Autor: Karolína Světlá
Obsah:
V jednom starém mlýně zemřel mlynář. Mlynářka zůstala sama, neměla děti. Proto si vzala za vlastní děvčátko, sirotka Evičku. Později, protože mlýn potřeboval hospodáře, vzala si mlynářka stárka, který už dlouhou dobu pracoval ve mlýně. Evička vyrůstala, chodila do školy, kde se dobře učila. Jednou, když už byla Evička dospělá, sešla se chasa, sousedé ve mlýně. Jak tak vyprávěli, přišla řeč na rod Potockých. Jejich rod je prokletý a žádná žena prý nevydrží dlouho žít v tomto domě. Nyní v tom domě žili dva synové, starší Ambrož a mladší Štěpán. Ambrož se nechtěl oženit, kvůli kletbě, kterou na ně uvrhla Józa, i když to už bylo mnoho let. Před Janem Křtitelem se Evička vypravila ke kříži, kde zemřela Józa, aby tam aspoň věneček položila. Přistihl ji tam však Štěpán a řekl jí, že jeho bratr Ambrož přijde v neděli prosit za něho, aby mu dali Evičku za manželku. Ulekaná Evička strachem utekla domů. Vše doma řekla mlynářce a ta hned pochopila, že Potocký to myslí vážně. V neděli přišel Ambrož a prosil za bratra Štěpána a za Evičku. Rodiče nechtěli svolit, ale Evička svolila a řekla, že bude Štěpána milovat, jen aby jejich rod vykoupila. A tak se brzy potom vzali. Štěpán měl Evu velmi rád a udělal jí, co jí na očích viděl. Narodilo se jim děvčátko. Dali mu jméno Evička. Jednou, když byla ve vsi zábava, nechtěla Eva jít. Štěpán se urazil a od té doby se často hádali. Potom přijela do vesnice bývalá Štěpánova spolužačka. Štěpán za ní začal chodit. Doma se zdržoval co nejméně. Eva dala malou Evičku ke svým rodičům. Ambrož taky nemohl snést Štěpánovo chování, a proto navrhl Evě, aby s ním odešla. Eva však odmítala, a tak Ambrož odešel sám. Štěpán se stále zdržoval doma co nejméně a byl k Evě hrubý. Po čase se Ambrož vrátil, aby se podíval, jak se daří Evě. V ten čas se místní lidé vzbouřili proti Štěpánově chování. Došlo k ostré potyčce, při které chtěli Štěpána zabít, ale Ambrož se jim postavil na odpor, a tak zabili Ambrože. Štěpán se vrátil k Evě a ke své dceři. Tím byla sňata kletba z rodu Potockých.
Citát:
„Tys mně odpustila, neslýchaně se pro mne ponížila, ty o mne stojíš, ty si mne vážíš, ty mne miluješ – vše dobře mezi námi a navěky zůstane, láska tvoje mne zhojila...“
Počet stran/ rok vydání: 276/ 1972