Šifra mistra Leonarda
The Davinci code
Přestože knižní Šifra mistra Leonarda si k dnešnímu dni našla desítky milionů čtenářů po celém světě, stačilo jen málo, abychom se místo plnohodnotné filmové verze dočkali pouze jakéhosi televizního odvaru. Krátce poté, co se Brownův román v březnu 2003 dostal na pulty knihkupectví, totiž producent Brian Grazer pojal myšlenku, že knihu zakoupí coby dějový půdorys pro třetí sezonu seriálu 24 hodin. Odešel však s prázdnou, protože spisovatel měl o svém díle vyšší mínění. Ukázalo se, že oprávněně – Šifra šla na dračku a bylo nasnadě, že musí vzniknout celovečerní adaptace. Brown se zpočátku vzpíral i této možnosti, nakonec se ale nechal obměkčit sumou šesti milionů dolarů a Grazer mohl povolat do zbraně své tradiční partnery, režiséra Rona Howarda a scenáristu Akivu Goldsmana – tým podepsaný pod Těžkou váhou nebo Čistou duší…
Dan Brown: „S prodejem filmových práv jsem hodně váhal. Robert Langdon je koneckonců postava, o které chci psát ještě řadu let, a trochu mě znervózňovalo, co se s ním v Hollywoodu stane. Ale s filmem měli mít co do činění lidi takového kalibru, že nabídku dost dobře nešlo ignorovat.“
Akiva Goldsman: „Když jsem se scénářem začínal, ten skutečný poprask kolem Šifry měl teprve přijít. To, co jsem považoval jen za strhující román, se vzápětí stalo jedním z nejčtenějších textů v historii. I proto jsme se snažili zůstat předloze co nejvíce věrní.“
Ron Howard: „Ono by bylo dost absurdní vybrat si takhle zajímavou látku a pak se jí snažit otupit hrany – film jsme se přece rozhodli točit v první řadě proto, že se nám líbila předloha. Dan Brown se pro nás nakonec stal i nepostradatelným pomocníkem při psaní scénáře. Přispěl s mnoha poznatky, které načerpal až po dopsání knihy, takže náš film je do jisté míry aktualizovanou a dodatečně okomentovanou verzí jeho předlohy.“
OBVYKLÍ PODEZŘELÍ
O obsazení hlavní role harvardského symbologa Roberta Langdona, který se proti své vůli namočí do honu za svatým grálem, měl režisér Howard okamžitě jasno – nicméně člověk míní a hollywoodská mašinerie mění. Hrdinou se totiž měl stát Bill Paxton, který ale musel odmítnout kvůli jiným pracovním závazkům. Podobně se z Šifry vyšachoval i další z režisérových favoritů Russell Crowe, načež byli zvažováni George Clooney, Hugh Jackman či Ralph Fiennes – až do hry vstoupil Tom Hanks, který se dříve podobně jako Paxton ocitl na palubě Apolla 13 a s Howardem se seznámil už v roce 1984 při natáčení komedie Žbluňk!
Co se týče dalších postav, obsazení mělo – slovy tvůrců – působit „co nejautentičtěji“. Pro úlohu pařížské kryptoložky Sophie tak z třicítky Francouzek vybrali Audrey Tautou, drsným policajtem jménem Bezu Fache se podle této přímočaré logiky stal Jean Reno. Sir Leigh Teabing, profesionální hledač grálu, má tvář Iana McKellena, zabijáckého albína v mnišské sutaně si zahrál Paul Bettany a jeho duchovního vůdce, hlavu organizace Opus Dei biskupa Aringarosu, pak Alfred Molina.
Ron Howard: „Langdona žene dopředu zvědavost, přímo dychtivě se snaží dopátrat pravdy. No a Tom Hanks je člověk, kterého vás vyloženě baví sledovat při přemýšlení. Z kasovního hlediska bychom se nejspíš obešli i bez hvězdy jeho formátu, ale propůjčuje Langdonovi věrohodnost.“
Akiva Goldsman: „Inteligenci totiž nemůžete předstírat. Dobrý herec vám zahraje prakticky cokoli – ale nedokáže vzbudit dojem, že o něčem hluboce přemýšlí, když to není pravda.“
Brian Grazer: „O roli Sophie se zase zajímalo hned několik amerických oscarových hereček. Jistě by ji dokázaly zahrát, ale diváky by to zklamalo. Čekali přece pravou Francouzku!“
Audrey Tautou: „Pro mě ale účast v tomhle filmu přišla dost nečekaně. Koncem roku 2004 jsem absolvovala propagační turné k Příliš dlouhým zásnubám a v Torontu na mě novináři spustili: ‚Blahopřejeme k Šifře mistra Leonarda!‘ Ron Howard mě totiž někde zmínil jako favoritku pro roli Sophie, ale já jim musela vysvětlovat, že o tom natáčení slyším úplně poprvé. Casting v Paříži jsem pak vynechala – říkala jsem si, že jsem na Sophii moc mladá, že mě v Americe mají zaškatulkovanou jako Amélii a že je stejně do natáčení ještě spousta času. Přesvědčil mě až mail s tím, že Ron mě chce za každou cenu vidět a že mám co nejrychleji přiletět do Los Angeles, a rovnou na zkoušky s Tomem Hanksem.“
Paul Bettany: „Já jsem neváhal ani chvíli – jakmile mi Ron zavolal, jestli bych si chtěl zahrát mnicha-zabijáka, kývnul jsem, aniž bych Šifru četl. Pokud jste herec a takovou nabídku odmítnete, můžete to rovnou zabalit.“
Ian McKellen: „Pokud jde o Teabinga, měl jsem několik otázek k jeho zázemí, kterému se román až tak nevěnuje – potřeboval jsem si třeba ujasnit, kde přišel k titulu ‚sir‘. Scenárista Akiva Goldsman byl naštěstí otevřený připomínkám a společně jsme pro Teabinga zrekonstruovali celou historii, kterou v knize nenajdete. Ten titul mimochodem podle nás zdědil po předcích z řad pozemkové šlechty…“
Paul Bettany: „Já jsem měl se Silasem jenom ten problém, že on vidí sám sebe jako zbraň – no a takový člověk to asi nepřehání se sladkostmi a musí být celkem fit. Je sice pravda, že pod mnišskou kutnou leccos skryjete, ale když ji sundáte… Začal jsem tedy chodit do posilovny a samozřejmě jsem si leccos vytrpěl i z rukou maskérů, třeba odbarvování pálilo jako blázen. Když mi potom opláchli vlasy, zjistili, že mi ten agresivní odbarvovač doslova vyžral díry do hlavy.“
AUDIENCE U CHIRACA
Brownův thriller začne nabírat obrátky v obrazárně pařížského Louvru, a v tomto směru měli Howard s Grazerem výjimečné štěstí. Po měsících vyjednávání získali povolení natáčet týden přímo v budově, a sice vždy od deseti večer do půl páté ráno; potom museli všechno filmařské náčiní rozebrat, aby nenarušovali běžný provoz muzea. Dveře Louvru se jim nejspíš otevřely i díky přímluvě samotného francouzského prezidenta, kterého projekt zaujal natolik, že si jeho tvůrce dokonce pozval na hodinovou ‚audienci‘ – vedle slibů o snazším natáčení v Paříži se ovšem údajně snažil prosadit kamarádku své dcery do role Sophie, případně napůl žertem vymoci vyšší honorář pro Jeana Rena. Nedá se nic dělat, smlouvy už jsou uzavřené, nedali se filmaři…
Brian Grazer: „Setkání se Jacquesem Chiracem jsme si původně představovali jako návštěvu Oválné pracovny – maximálně pět minut, společná fotka, podání rukou. Takže nás tím hodinovým dýchánkem mírně překvapil.“
Ron Howard: „V samotném Louvru pak byla každá hodina drahá. Museli jsme během kratičké doby stihnout spoustu věcí, ale i tak jsem se sem tam zastavil, třeba před uťatou hlavou Jana Křtitele, abych si alespoň na moment připomněl, kde to vlastně pracuju.“
Tom Hanks: „Cesty do práce, jako byly ty moje na plac, bych vám opravdu přál. Míjíte Korunovaci císařovny Josefiny, Leonida v Termopylách – zkrátka jeden skvost za druhým.“
Jean Reno: „A dost nás šokovalo, že nás v Louvru nechali samotné. Umíte si to představit? Je noc, a vy máte celý Louvre jen pro sebe! S Tomem jsme na ta úžasná plátna zírali celou věčnost.“
Ron Howard: „Samotné nás sice nechali, ale museli jsme být už dopředu velice konkrétní ohledně jednoho každého záběru, který jsme se v Louvru chystali natočit. Celou řadu věcí jsme si pochopitelně nemohli dovolit. Třeba krev na podlaze – ve scénáři je, ale v Louvru nepřipadala v úvahu. Samozřejmě jsme nesměli sundávat obrazy ze stěn ani psát zakódované vzkazy na Monu Lisu. A jakkoli to přiznávám jenom velice nerad, kvůli ostrému nasvícení jsme navíc právě ve scéně s Monou Lisou museli použít kopii. Jistě chápete, že cena originálu je jednoduše nevyčíslitelná.“
Tom Hanks: „Ale z místa, kde jsme točili, stačilo zajít za roh, kde jste nejdřív spatřili všechny ty věci, které jsou při natáčení potřeba. Stativy, krabice, rozebrané kamerové jeřáby… A za tím vším v pozadí Mona Lisa.“
Audrey Tautou: „Natáčení v Paříži bylo celkově neuvěřitelné, naprosto monstrózní! Natolik mě to vyvedlo z míry, že jsem si pár čísel prostě musela poznamenat. Tak třeba když jsme natáčeli na náměstí Saint-Georges, měli jsme na scéně přesně 130 asistentů, kteří se starali o všechny ulice ústící na náměstí, a navrch ještě 130 techniků rozdělených do tří týmů. Materiál a techniku na plac dovezlo 144 kamionů – jeden z nich třeba obsahoval 700 vysílaček!“
Paul Bettany: „Osobně jsem ovšem nikdy neměl pocit, že by šlo o velkofilm. Silas je většinou sám a plánuje nějakou vražednou akci, takže jsem na place mnohdy byl jen já, Ron a pár členů štábu. Až jsem skoro měl dojem, že půjde o malý nezávislý snímek.“
Audrey Tautou: „Přitom paralelně s naším natáčením nepřetržitě pracoval i druhý štáb, v Londýně a na Maltě, a to až s tisícovkou komparsistů… Točily se tam historické sekvence, jakési flashbacky, které ve filmu nahrazují vysvětlující odbočky z knihy.“
STARÁ DOBRÁ ANGLIE
Filmaři toužící po autentických lokacích uspěli nejen v Louvru – podařilo se jim natáčet i v zámečku Villette, jenž byl dle knihy fiktivním domovem sira Teabinga, v londýnském Temple Church, kam se lovci grálu vypraví hledat další stopu, či ve skotském Rosslynu, kde Sophii čeká šokující shledání. Rozhodující boj o přístup k legendárnímu artefaktu se však podle Brownovy předlohy odehrává v prostorách Westminsterského opatství – a tady producenti narazili. Bylo tedy třeba přistoupit k plánu B, i tak ale vše neprobíhalo úplně hladce a britský tisk plnily zvěsti o protestujících zástupech, jež se snažily natáčení svatokrádežného snímku překazit. Brownův román totiž píchl do vosího hnízda, když čtenářům naservíroval značně nebiblická ‚fakta‘ o životě Ježíše Krista, a vlna rozhořčených reakcí se snesla i na filmaře – ovšem nejen ze strany církve, ale také od organizací bojujících za práva albínů, kterým se nezdála postava Silase.
Ian McKellen: „Přestože to po počátečních rozhovorech se správci Westminsterského opatství vypadalo dobře, nakonec nás dovnitř nepustili. Prakticky se nám ani nedostalo žádného vysvětlení, a brzy se tak začaly šířit zvěsti hodné představivosti samotného Dana Browna. Stěžovala si královská rodina? Co když se připravovala na královský skon, a natáčení by tak mohlo kolidovat se státním pohřbem? Nebo se anglikáni báli ohrozit své sbližování s katolíky a nechtěli poskytnout útočiště projektu, který napadá samotné základy Vatikánu? Ale možná producenti jednoduše nepřišli s dost lukrativní finanční nabídkou…“
Ron Howard: „Ve Westminsteru jsme tak natočili alespoň exteriéry. Byla to zvláštní zkušenost, protože na ulicích se shromáždil dav – žádní odpůrci filmu, jen obyčejní zvědaví chodci, které ovšem nebylo možné dostat ze záběru. Na poslední chvíli jsme se proto rozhodli udělat z nich kompars. Byl to zoufalý nápad, ale vyšel skvěle – i když na ty lidi poprchávalo, byli ochotní na požádání složit deštníky, nehlučeli, nefotili a po každém záběru hercům tleskali. Měli jsme zkrátka příležitost poznat, co je to prvotřídní anglické chování.“
Ian McKellen: „Scény, které se podle knihy odehrávají uvnitř westminsterské katedrály, jsme pak natočili v katedrále v Lincolnu. I tam jsme samozřejmě byli středem pozornosti.“
Ron Howard: „V Lincolnu se sešlo asi dvě stě lidí, a někteří z nich opravdu protestovali. Byli přesně dva – zbylých 198 mělo v ruce knížku a chtěli, aby jim ji Tom Hanks podepsal…“
Paul Bettany: „Negativních ohlasů jsme si ale byli dobře vědomi, i když mi někdy přišly dost absurdní. Třeba postava Silase nevypovídá o albínech nebo mniších víc než o lidech, co nosí sandály. Každý dospělý člověk snad chápe, že albíni nejsou z podstaty zlí… Stejně tak mi není jasné, jak může mezi věřícími vzbudit tolik zloby román, který prolétnete za dva dny. Podle mě je zcela zjevné, že se nejedná o žádné filozofické dílo.“
Dan Brown: „Ať už s mou knihou někdo souhlasí, či ne, aspoň se o těch tématech otevřeně mluví. Podle mě to náboženství v konečném důsledku prospívá, protože jediné, co může skutečně ohrozit víru, je apatie.“
Ron Howard: „I já po pravdě řečeno počítám s tím, že náš snímek ještě nějakou tu debatu rozdmýchá. Ale kromě nás ho zatím nikdo neviděl, takže jakékoli hádky o tom, co jsme v něm měli nebo neměli nechat, nehodlám alespoň do premiéry v Cannes absolvovat. Chci, aby filmová Šifra mistra Leonarda mluvila sama za sebe.“
Komentáře
Přehled komentářů
tohle je plostě úpe skwělý film!!!nemá to chybu a je to úpe geniální i když chvílema až nelogický;-)
šifra mistra leonarda
(vendulinka, 23. 12. 2007 21:17)