v pátek na obědě...
maminka si chtěla dát pivo, ale tatínek naznačil, že by to před cestou na hory nebylo vhodné, protože maminka bude řídit...
mamince se za volant moc nechtělo, ale co, máme půjčenou navigaci, tak ji musíme vyzkoušet... (ve skutečnosti chtěl tatínek vyzkoušet maminky připravenost na cestu do Bruselu... až dojde na jeho únavu a bude nutno vyměnit řidiče...)
maminka tedy nanosila tašky a batohy do auta, usedla za volant a se zapůjčenou navigací se vyrazilo směr Janov... nutno dodat, že maminka si navigaci i sama naprogramovala... tak je šikovná... a taky zjistila, že navigac se sice jmenuje Tom (a ještě jednou Tom), ale uvnitř sedí a radí pan Miroslav...
cestou jsme ještě vyzvedli ze školky Kačenku, která absolutně netušila, že na výlet nejede jen s babičkou, ale jedeme všichni, byla to hurá akce, kterou maminka zařídila ve čtvrtek a to zrovna Kačenka přespala u kamarádky... však taky maminka balila všechny saky a paky do půl druhý do rána... a Kačenka se moc těšila, že půjde na svatbě kamarádky za drůžičku...
tak jsme tedy s Tomem a Miroslavem vyrazili...
mamince do řízení kecal tím pádem nejen tatínek a děti, ale ještě pan Miroslav a hrálo k tomu rádio... v pátečním odpoledni to na silnicích taky nebylo bez hluku, takže když chtěla něco říct maminka, nebylo ji vůbec slyšet... naštěstí... by si to za rámeček nedal ani tatínek, ani děti a ani pan Miroslav....
Po několika kilometrech se tatínkovi zdálo, že v rádiu nějak blbne signál a pustili jsme cd... Ale ty divné zvuky se ozývaly pořád... Auto žádnou závadu nesignalizovalo a zvuky neustávaly... Pořád něco troubilo... Tatínek zjistil, že to pan Miroslav bonzuje na maminku, že nedodržuje povolenou rychlost...
Na to, že maminka skoro neřídí, troubil pan Miroslav i na dálnici.. Tak moc chtěla maminka už mít tu cestu za sebou...
V Janově pan Miroslav trval na odbočení doleva, zatímco tatínek byl nejdřív neutrální, ale pak aby se neřeklo, navrhoval jet rovně... maminka jako spořádaná manželka poslechla pana Miroslava, přece mu zadala cíl cesty... a tam, kam ji teda zavedl, by si snad netroufla ani s tatínkem... rozbitá úzká silnička, samá serpentina - maminka kolikrát málem vystouila z vozu, aby se podívala za zatáčku, jestli tam skutečně nic nejede... A když uprostřed té cesty v lese tvrdil pan Miroslav, že jsme v cíli, pochopila maminka, že měl asi nějaké nekalé úmysly... Před dětma a manželem dokonce... :-) No někdy se vyplatí věřit tatínkovi víc než půjčenému rádci, že... :-)
Když tatínek za jednou ze zatáček v kopci prohlásil, že maminka zapomněla odbočit a ať si couvne a zahne - vystoupila maminka z vozu - po zkušenosti s autem šprýmařem, které z kopce jezdí i bez řidiče teda tentokrát byla zatažena ruční brzda - přece jen, vzadu děti a kopec tady byl opravdu velkej - to bysme jen tak nedoběhli... - a předala řízení tatínkovi... takže dolů po sjezdovce už řídil tatínek a maminka byla spokojený spolujezdec...
K cíli naší cesty jsme zdárně dorazili bez ztráty květinky (pokud nepřijdou nějaké fotografie - už slyším pana Miroslava a jeho „já jsem to ale říkal...“) a když jsme vynosili všechny tašky, kufry a ostatní zavazadla (opravdu jsme jeli jen na víkend a auto bylo nacpaný k prasknutí...) tak v nastalém zmatku a chaosu chtěla Kačenka svoje bačkůrky...
maminko, kdy už mi dáš ty bačkory???
Tak si je vezmi sama, jsou v kufru...
a ve kterým???
no přece na něj koukáš... vlastně neee, ten modrej je Jarouška, ty máš všechny věci v tom bílým... do prdele... ježišmarjá... Kačenko, ukaž, cos měla u kamarádky s sebou za oblečky... no príma, pyžamko, džíny, kartáček a pasta,...
a maminko, proč to chceš vědět? a kde teda mám ty bačkůrky???
no bačkůrky máš v tom bílým kufru - ale ten jaksi zůstal doma v pokojíčku....
béééé, já nemám co na sebééééé...
ale máš, hele drůžičkový šaty v kufru nebyly, ty jsme přivezli... ty nový sandálky k nim taky máme... tak nebeč... pak máš i pláštěnku, tu jsem na poslední chvíli hodila do auta...
a co si mám vzít jako bačkůrky teda?
no ty drůžičkový sandálky přece, aspoň je rozchodíš...
a to tady teda budu celej víkend nosit ty drůžičkový šatičky???
nééé, máš přece ještě pyžamo a pláštěnku, tak neplaš... :-)
Samozřejmě to hned běžela vyslepičit tatínkovi, ten nějak ani neměl slov, což se osvědčilo při cestě do Jablonce do nákupního centra...:-)
tam, kam maminku pan Miroslav dovedl, bylo opravdu pusto a prázdno...
a kdy už půjde ta teta nevěsta????
no nakonec měla Kačenka hadříků asi nejvíc ze všech - babička přijela až večer, takže kromě nakoupených oblečků dovezla ještě tašku věcí, co vyzvedla u druhé babičky - a aby náhodou něco nechybělo, taky se ještě stavila v obchodě... takže příště zapomínám zásadně kufr svůj...
doufám, že se v Bruselu dobře nakupuje... :-)
Jarinek samozřejmě nechyběl... při obřadu doonce panu oddávajícímu občas zatleskal... :-)
buféééééét!!!!!!! ano, nikdo jiný příborama netřískal....
Kačenka hledá v potoce diamanty :-))