Na prahu husitské revoluce
Za vlády Václava IV. se začalo prosazovat protestní hnutí v katolické církvi. Jan Hus vystupoval proti prodávání odpustků. Koncil v jihoněmeckém městě Kostnici pozval Husa, aby své názory odvolal, to se Husovi nepovedlo, byl odsouzen k trestu smrti a 6. července 1415 upálen.
V roce 1419 vyházeli husité z oken radnice pražské konšely, akci se říká první pražská defenestrace a znamenala počátek husitských válek. Po Karlu IV. nastoupil na trůn jeho syn Václav IV..
Katoličtí reformátoři v čele s Janem Husem převzali rozhodující moc na české univerzitě, umožnil jim to Dekret kutnohorský, vydaný v roce 1409. Za kázání kritizující praktiky církve uvalil papež na Husa klatbu.
Na počátku patnáctého století se v Čechách začalo formovat husitské hnutí. Pražské husity vedl Jan Želivský. Jan Hus se opíral o učení anglického reformátora Johna Viclefa , navazoval na své předchůdce Jana Milíče z Kroměříže a Konráda Waldhausera. Po zprávě o první. pražské defenestraci král Václav IV. zemřel.
V předvečer husitských válek
V rámci sporu mezi Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna je králem umučen kněz Jan Pomucký, kterého později církev pod jménem Jan Nepomucký prohlásila za svatého. Václav IV. vydává roku 1409 Dekret kutnohorský, který upravuje hlasovací právo na univerzitě - dříve měli cizinci tři hlasy a Češi jeden, teď tomu bylo naopak.
Jan Hus kritizoval církev především za prodávání odpustků - hříšník mohl penězi vykoupit své hříchy. Král Zikmund vyzývá Jana Husa, aby hájil své názory před církevním sněmem v Kostnici. Koncil (sněm) chce, aby Jan Hus odvolal své učení, ten však odmítá a je tedy 6. července 1415 v Kostnici upálen.
O něco později po Husově upálení byl na stejném místě v Kostnici upálen i Mistr Jeroným Pražský. 30. července 1419 dochází k první pražské defenestraci, když husitský dav vyhazuje nepřátelské konšely z oken novoměstské radnice.
Syn Karla IV., Václav IV., se dostává do sporu s církví a později i s českou šlechtou. Za vlády Karla IV. žádají Konrád Waldhauser a Jan Milíč z Kroměříže reformu církve. Za vlády Václava IV. se stává okázalý a bohatý život církevních hodnostářů předmětem kritiky, a to hlavně ze strany učitelů pražské univerzity.
Po roce 1409 získává rozhodující slovo na pražské univerzitě skupina kolem Jana Husa a Jeronýma Pražského. Mistr Jan Hus byl rektorem pražské univerzity. Jan Hus, který čerpal z myšlenkového odkazu anglického učence Johna Wycliffa, káže v Betlémské kapli pro lidi z celé Prahy.
Za Janem Husem stojí již mnoho Čechů, papež je znepokojen a prohlašuje Jana Husa za kacíře a uvrhuje ho do klatby. Král Zikmund byl syn Karla IV. Husovo učení mělo v Čechách mnoho příznivců, kteří, označováni husiti, pokračují pod vedením kazatele Jana Želivského v prosazování myšlenky církevní reformy.
Husitské hnutí
1409 - vydán Dekret kutnohorský, který umožnil vliv reformátorům na univerzitě
6. 7. 1415 - upálení Jana Husa
1414 - 1418 - koncil v Kostnici
30. 7. 1419 - 1. pražská defenestrace - chudina vedená Janem Želivským vyházela konšely z oken novoměstské radnice
1420 - bitva na Vítkově - spojená husitská vojska pod vedením Jana Žižky porazila křižáky
1424 - Jan Žižka zahynul při obléhání Přibyslavi
1427 - bitva u Tachova - neúspěch křižáckých vojsk proti husitům
1431 - bitva u Domažlic - vítězství husitů nad křižáky
1433 - koncil v Basileji - jednání papeže a Zikmunda s husity
30. 5. 1434 - bitva u Lipan - panská jednota porazila husity
1412 - Jan Hus byl po roztržce s arcibiskupem uvržen do klatby
1420 - vybudování města Tábora - snaha o vytvoření spravedlivé společnosti
1420 - vyhlášeny tzv. čtyři pražské artikuly (svobodné hlásání slova božího, přijímání pod obojí, odstranění světské moci církve, trestání těžkých hříchů bez rozdílu stavu)
1421 - sněm v Čáslavi, který sesadil z českého trůnu Zikmunda Lucemburského a zvolil prozatímní dvacetičlennou vládu v zemi, v níž byli zástupci husitských měst i příslušníci vyšší a nižší šlechty
1424 - bitva u Malešova - Žižkova vojska zvítězila nad pražany a jejich spojenci
1428 - 1433 - tzv. spanilé jízdy husitů - šíření revolučních myšlenek i do sousedních zemí
1434 - Prokop Holý zemřel v bitvě u Lipan
Jan Hus
K učeným kritikům poměrů v církvi náležel Jan Hus. Jan Hus se hlásil k názorům anglického reformátora Johna Viklefa. Kutnohorský dekret rozhodl o tom, že Češi budou mít při rozhodování na univerzitě 3;tři hlasy a cizinci jen 1.
Jan Hus odmítl své názory odvolat a byl 6. července 1415 upálen. MistrJan Hus působil na pražské univerzitě. Mistr Jan Hus kázal v Betlémské kapli. Roku 1409 byl vydán Kutnohorský dekret. Kutnohorský dekret vydal král Václav IV.
Jan Hus ostře vystoupil proti praxi prodávání odpustků. Jan Hus chtěl obhájit své názory před církevním koncilem v Kostnici. Následovníci a stoupenci názorů Jana Husa byli nazýváni husité. Ve spise O svatokupectví Jan Hus kritizoval tehdy běžný prodej církevních úřadů. Jan Hus musel opustit Prahu a pobýval pak na Kozím hrádku.
DEKRET KUTNOHORSKÝ (VÁCLAV IV.)
Václav, z milosti boží král římský, vždy rozmnožitel říše, a král český
Důstojní nábožní milí!
Ačkoli jsme všeobecně povinní dbát o prospěch všech lidí, přece jen nesmíme jim být nakloněni natolik starostlivě, že by snad podléhal škodě a újmě prospěch těch, kteří jsou k nám těsně připoutáni příhodností míst, časů nebo některými jinými okolnostmi. I když totiž každý člověk je povinen milovat každého člověka, přece jen je potřebí, aby samo toto milování vycházelo toliko z náklonnosti náležité; dávat přednost v lásce cizinci před domácím je proto zvrácením náležité náklonnosti, ježto pravá láska začíná vždy u sebe sama a potom se přenáší na potomky podle příbuzenství.
Protože pak národ německý, který nemá vůbec žádného obyvatelského práva v Českém království, v rozličných záležitostech na pražském vysokém učení si osvojit k užívání tři hlasy, jak nás o tom došla věrohodná zpráva, a poněvadž národ český, téhož království pravý dědic, těší se a užívá toliko jednoho hlasu, my tedy, považujíce za nespravedlivé a značně nevhodné, aby z prospěchu obyvatel, kteří po právu na něj mají nárok, těžili nadměrně cizinci a přistěhovalci, a oni pak aby se cítili být utiskováni nedostatkem a nevýhodami, přikazujeme vám mocí tohoto listu mocně a přísně, chtíce tak rozhodně míti, abyste ihned, jak jej spatříte, bez všelikého odporu a zdráhání připustili národ český vším způsobem ke třem hlasům při veškerých poradách, soudech, zkouškách, volbách a jakýchkoli jiných jednáních řečené univerzity podle vzoru zřízení, kterému se těší národ francouzský na univerzitě pařížské a jehož užívají ostatní národy v Lombardii a v Itálii, a ponechali jej od této chvíle na věčné časy klidně užívat a těšit se z výsady těchto hlasů, nečiníce jinak, ačli se chcete vyvarovat našeho nejprudšího hněvu.
Dáno na Horách Kutných, osmnáctého dne měsíce ledna, v čtyřicátém šestém roce naší královské vlády v Čechách, v říši římské pak v třicátém třetím.
Důstojným rektoru a celé univerzitě pražské, nábožným našim milým.
(1409)