Přemyslovské Čechy - cesta ke sjednocení, Přemyslovské Čechy a křesťanství
Prvním knížetem z rodu Přemyslovců, o kterém se dochovaly písemné záznamy, byl koncem 9. století Bořivoj, sídlící zprvu na Levém Hradci a později v místech, kde dnes stojí Pražský Hrad.
Bořivojův vnuk Václav přemyslovské panství značně rozšířil, ale nakonec byl poražen germánskými sousedy a zavázal se platit králi Jindřichu Ptáčníkovi tribut za zachování míru. Kníže Václav byl roku 935 zavražděn na příkaz svého bratra Boleslava; po smrti byl Václav považován za svatého.
V roce 995 přepadla knížecí družina Libici, kde žili Slavníkovci a všechny je pobila, čímž se Přemyslovci stali jedinými pány v Čechách.
Roku 973 dosáhl Boleslav II. založení biskupství v Praze; prvním biskupem se stal saský kněz Dětmar a druhým Slavníkovec Vojtěch, který byl po své smrti prohlášen za svatého. Prvním klášterem v Čechách byl ženský benediktinský klášter u sv. Jiří na Pražském Hradě, jehož představenou - abatyší se stala dcera Boleslava I. Mlada. V roce 993 byl benediktiny založen první mužský klášter v Břevnově.
Do 11. století se v Čechách pěstovaly i staroslověnské obřady a písemnictví; kníže Oldřich založil pro slovanské mnichy roku 1032 klášter v Sázavě, jehož prvním opatem byl Prokop, později prohlášený za svatého.
V 10. století vznikly první staroslověnské legendy o Konstantinovi a Metodějovi, o kněžně Ludmile a svatém Václavovi. Nejstarší dochovanou kronikou z Čech je latinsky psaná Kosmova Kronika Čechů z 12. století. Boleslav I. odmítl odvádět poplatky německému království a sám začal od svých poddaných vybírat pravidelné daně. Boleslav I. nechával na nově dobytých územích stavět hrady, do kterých dosazoval správce - kastelány - a vojenskou posádku.
Pražský biskup Vojtěch z rodu Slavníkovců se dostal do sporu s knížetem Boleslavem II., čímž se velmi zhoršily vztahy mezi Přemyslovci a Slavníkovci. Bořivojem počínaje se všichni přemyslovští panovníci stali křesťany a později vládli pod pomyslnou ochranou světců, patronů;ochránců české země, knížete Václava a jeho babičky Ludmily. První křesťanské kostely byly vystavěny na knížecích hradech - v Levém Hradci a na Pražském Hradě. Legendy byla stará středověká literární díla, vyprávějí o životě a činech svatých;světců. Se založením pražského biskupství se začíná rozmáhat latinská literatura - příběhy ze života sv. Ludmily a sv. Václava, později legendy o sv. Vojtěchovi a sv. Prokopovi. Prvními historickými díly jsou anály - letopisy a zpracování delšího období - kroniky, vznikající v klášterech nebo kostelech.
Společnost a kultura raně středověkého českého státu
Ze správců hradů a dvorských úředníků se postupně vytvářela šlechta. Roku 1189 vyhlásil kníže Konrád II. Ota ustanovení o dědičném držení šlechtických pozemků i s lidmi, kteří na nich byli usídleni. Poddaní byli nuceni pracovat na polích svého pána, tzv. konat robotu.
Významnou kroniku raně středověkého českého státu sepsal kronikář Kosmas. Poddanské dávky odváděné panovníkovi označujeme jako berně. Církevní vrchnosti odváděli poddaní tzv. desátek. Pravidla klášterního života mnichů se nazývají řehole. První mužský klášter v Čechách vznikl v pražském Břevnově. Nejvýznamnějším českým kostelem se stala rotunda svatého Víta, kterou dal postavit kníže Václav.
Nejstarší českou "hymnou" je duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny. Stavby zvláště kostelů a klášterů v 11. - 12. století byly zbudovány v románském slohu. Panovník jmenoval členy své družiny správci neboli kastelány knížecích hradů.
Přemyslovské Čechy - za královskou korunou
Kníže Oldřich znovu dobyl Moravu a s konečnou platností ji připojil k českému knížectví. Břetislav I. uspořádal roku 1039 velké tažení proti Polákům a pronikl až do jejich sídelního města Hnězdna;Hnězdno, odkud přemístil ostatky sv. Vojtěcha do Prahy.
Vratislav II. byl roku 1086 korunován prvním českým králem za podporu císaře ve sporu s papežem. Vladislav II. byl roku 1158 korunován na druhého českého krále za pomoc císaři Fridrichu Barbarossovi.
Vladivoj dosazený na český trůn polským knížetem Boleslavem Chrabrým si nechal na vlastní žádost udělit Čechy v léno od římského krále a začlenil tím český stát do Říše římské. Vratislav II., který sídlil na Vyšehradě, založil během své vlády v Olomouci druhé biskupství.
Soběslav I. porazil v roce 1126 německé vojsko v bitvě u Chlumce; na počest vítězství byla vysvěcena románská rotunda na hoře Říp.
Překonání krize a první pokusy o zisk královské koruny; složitá cesta k dohodě přemyslovců
V 11. století byla natrvalo k českému státu připojena Morava. České vojsko vyzdvihlo v Hnězdně ostatky pražského biskupa Vojtěcha. Břetislav I. nechal nad hrobem svatého Vojtěcha v Hnězdně vyhlásit naše první zákony. První český panovník, který získal královský titul, byl Vratislav II.
Vladislav II. získal královský titul od císaře Fridricha I. Barbarossy za pomoc při dobývání severoitalského města Milána. Kníže Břetislav I. uskutečnil vojenské tažení do Polska;Hnězdna. Ostatky svatého Vojtěcha byly s bohatou kořistí přeneseny z polského Hnězdna do Prahy.
Břetislav I. se výpravou do Hnězdna;Polska snažil dosáhnout povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Břetislav I. ustanovil v nástupnictví na trůn zásadu stařešinství.
Vratislav II. získal královský titul roku 1085. Vedle pražského biskupství bylo roku 1063 zřízeno biskupství v Olomouci. Přemyslovci ve sporech o trůn hledali pomoc u panovníků středověké římské říše. Břetislavův nejstarší syn Spytihněv II. požádal římského papeže o udělení královského titulu. Spor mezi mocí světskou a církevní vyvrcholil v tzv. boji o investituru.