Tak zde prosím nebylo původně nic, krom dřevěného obložení a malého stolku se čtyřmi židlemi. Ani mě tehdá vlastně nenapadlo toto zákoutí fotit. Na podlaze byl jen holý beton. Toto je posezení u nás doma ve dvoře. Máme děti, hrají si věčně na zemi, sem tam tu sedí návštěva a já se přeci nebudu za takové prostředí před návštěvou stydět.

Bylo tedy třeba zafajnovat fleky na stěnách, vybílit a položit novou dlažbu. Vše ostatní jsem našla buď na půdě, nebo ve stodole, vytáhla, očistila, sem tam něco přibouchala či přišroubovala a myslím, že na takovou "dvorní" párty to takto úplně stačí. Našla jsem: Stoly, židle, vyřezávané police, staré klobouky jako dekoraci a v neposlední řadě jsem stěny okrášlila starými rodinnými fotografiemi, zarámovanými v rámech z mé Galerie.

Namontovala se stará světla, co ležela v dílně, jedno jsem přetírala bílou barvou. Jedna paní - zákaznice Galerie - mi darovala malý nízký konferenční stolek - jak dělaný pro dětskou svačinku, malování, či tvoření na vzduchu. Malé židličky jsem sehnala ze školní půdy, kterou celou likvidovali a vyhazovali staré krámy.

Čili krom pár metrů té nejlevnější venkovní dlažby plus lepidla mě to nestálo vůbec nic, pouze víkend práce čistého času.

Výsledek - útulnější prostředí pro posezení venku - nejen s dětmi, ale i s přáteli - u udírny a krbu. Praktičtější podlaha pro údržbu i provoz s dětmi, spousty místa pro jídlo a pití, odkládací i úložné prostory. Dobré využití starých rodinných fotografií - resp. snad jediné vhodné místo v domě...

Další plán - poupravit vchod do tohoto prostoru, mírně zlikvidovat zelené listí, které v posezení hodně stíní... Jak bude hototo, přidám foto.