Kočička Mamuša, narozena asi v roce 1994. Jedna z nejstarších obyvatelek Římského náměstí. Oko jí bylo vystřeleno, několikrát byla potrhána psem. Chrupavka ucha po jednom napadení deformována. Je zcela bezzubá. Trpí těžkým astmatem, nedostatečnou činností srdce a chronickým selháním ledvin. Zůstala plachá a nedůvěřivá

17. 11. 2009

Držte Mamuše palce, v posledních dnech se velmi zhoršila, musím ji krmit stříkačkou. Sama nemá zájem o jídlo ani vodu, je velmi unavená, každá aktivita ji vyčerpá a má problémy se zadními nožkami. Měla jsem obavu z jejího převozu na veterinu a tak jsem zavolala veterinářku a požádala ji o návštěvu doma. Moje obavy se potvrdily - Mamuše se udělalo zle jen při přenosu do jiné místnosti a z přítomnosti cizí osoby. Zjistili jsme šelest na srdci a podezření na edem plic. Možností je ještě více, další by ukázalo sono, ale to je v jejím případě nemožné. I odběr krve jsme raději vzdali, místo toho Mamuša dostala injekci na odvodnění a čekali jsme do zlepšení. Teď, je 23,30, si dala sama !!! pár keksíků rybičky Dein Bestes /věnovala slečna Burdová, děkujeme/.

O Mamuše jsem toho nikdy moc nenapsala, ačkoliv je to jedna z prvních koček, které mi zkřížily cestu.

Byla odchycena a kastrována. Při tomto zákroku se jí také vyňalo poškozené oko, se kterým takto běhala již několik let. Vzhledem k tomu, že v našem podnájmu bylo tehdy překočkováno a Mamuša se chovala velmi konfliktně, zvláště napadala dvě těhotné kočičky /ze stejné lokality/, tak jsem ji s těžkým srdcem vrátila do její původní lokality na Římské náměstí. Místo znala a každý večer zde starší dámy nosily krmení.

Dále jsem ji ale sledovala. Mamuša měla časté konflikty s jinými kočkami a dokonce i se psy. Jednou takto bránila své kotě. Problém se vystupňoval ve chvíli, kdy se takto začala bavit strážní služba nedalekého objektu, prostě je bavilo poslat svého psa na kočku, která neuteče. Mamuša měla častá zranění a začala se chovat nervozně, nechodila k jídlu. Nebudu popisovat jednání se strážní službou, nakonec Mamuša našla útočiště u nás. První rok bydlela na skříni a nehodlala komunikovat s námi ani s kočkami. Po roce, v rámci malováni, musela být skříň přesunuta :-) a Mamuša tedy musela sejít mezi ostatní :-)

Dnes leží svorně mezi kočkami, vzájemně se čistí a spí na sebe přitisknuti. Zvláštní je, že často takto lehává se svým synem, kotětem, které si sama zachránila. Je to dojemný pohled, jak se vzájemně opečovávají.

Jak si Mamuša zachránila svého synka? Šla jsem jednou pozdě z práce a nedalo mi to se nepodívat, zda jsou kočky na Římském v pořádku. Ještě jsem tam ani nedorazila, když mi vyšla vstříc na Josefskou Mamuša, mňoukala na mne a běžela zpět na Římák. Vedla mne do temných míst a tak nebylo divu, když jsem téměř šlápla na malý uzlík. Neutíkal, nechal se vzít do náruče a pod nejbližší pouliční lampou jsem zjistila proč. Měl zakrvácenou hlavu a vypadalo to, že nemá oči. Vrátila jsem se do práce, kotě omyla, zjistila, jsem, že nekrvácí a tak jsem běžela domů.

Druhý den jsem vstoupila do ordinace veterinářky a ta kotě uspala již od pohledu. Naštěstí tehdy v této ordinaci pracovala také doktorka Vilémová, kývla na mne, kotě si prohlédla a řekla, co se dá ještě dělat.

Kotě mělo silný zápal plic, vysoké teploty, oči zcela zanícené a jedno asi od pádu z výšky poškozené. Odmítalo jíst a pít, mělo průjem. Bydleli jsme v 1+kk a tak kotě muselo mít pelíšek na toaletě. Jinde místo opravdu nebylo a měli jsme strach z přenosu infekce na další kočky. Doufala jsem, že přežije a že se nám podaří zachránit alespoň jedno očičko.

Jak se nám to povedlo, dokumentuje fotografie Kubíka, kdy mu byly asi 4 roky. Dal nám ale dost zabrat, měl časté a vysoké teploty, nemohl dýchat, dusil se, nejedl. Byla to první a poslední kočka, kvůli které jsme zvali veterináře domů...asi to mají v rodině :-) Kubi je chronicky nemocný, ale spokojený a živý. Veterinářka, která jej chtěla utratit, již v oboru nepracuje, lakuje si nehty v zaměstnání, kde nejde o život.

18. 11. 2009

Slíbené fotky Římského náměstí v místech, která obývaly kočky.

Foceno přímo útočiště koček, byla zde špína, vlhko, plísně, zima a potkani. Navíc se do míst dostal každý pobuda, což znamenalo další nebezpečí. Koťata se tu rodila již počátkem února.

19. 11. 2009

Kolem třetí v noci jsme obě měly krizi - Mamuše bylo zle, já měla strach, že umře. Fotografie jsem udělala ráno, kdy jí zázrakem bylo lépe.

Mamuša a Kubi

Mamuša /dole/ a ostatní kočky

25. 11. 2009

Mamušu dnes adoptovala paní Martina Němcová. Velice děkujeme.

29. 11. 2009

Kubík dnes kolem 21,30 umřel.

2. 12. 2009

V horní části odpočivadla sedí Murri, je to vůbec jeho první fotka v novém

Někdo se potěší pohledem na svého adoptovaného svěřence /Sisi/, jiný pozná krabici, ve které nám daroval krmivo :-)

spáč s myškou

Nejspokojenější kočka depozita - tučná Svaťa

darované krmivo

a jeho konzumace

Mamuša

Pussi

můj muž a kočky /druhý zleva Kubík/

8. 12. 2009

darované pelíšky od slečny Lucie Mazánkové a kol. :-)

dárek od paní Bednárové, kocourek údivem zapomněl na jazyk :-)

tento pelíšek od paní Bednárové je velmi oblíben, po zhotovení fota jsem kočky musela usměrnit, aby Mamuša nebyla zamáčknuta :-)

někdy chce být Mamuša sama, část odpočivadla darovaného paní Vránovou

nadšení části kolektivu nad odpočivadlem od paní Vránové

10. 12. 2009

Kočička Mamuša se dnes zhoršila, začala zvracet a každý, kdo měl kočičku s ledvinovým selháním ví, co nás teď čeká. Odvoz na kapačky na kliniku by Mamuša nemusela přežít díky špatnému srdci a astmatu, budeme se tedy muset pokusit zvládat vše doma, tak, jak bude Mamuše vyhovovat. Zcela jsme z pilulí přešli na injekce, odpoledne se poradím s veterinářkou, zda opravdu děláme vše a není ještě něco, co by mohlo Mamuše pomoci. Po zvracení si lehla, dala jsem jí injekce, po kterých by se měla cítít lépe. Vyžadovala mazlení, hrozně ráda se otírá o můj nos. Pomalu dáváme jídlo.

Z těchto důvodů musím zrušit všechny návštěvy na víkend, jak to bude v příštím týdnu, to zatím nevím. Omlouvám se, za takové situace bohužel není čas se věnovat zájemcům ani příznivcům. Věnovat se návštěvě za okolností, že vám vedle v pokoji může náhle zemřít kočka, to bych zažít nechtěla. A není jen Mamuša, do léčby byl včera přijat nový marod, kocourek se zánětem konečníku. Celou noc promňoukal a odmítá jíst, což mu při jeho problémech trochu pomůže. Uvidíme, co dál, zda budou ke zlepšení stavu stačit jen antibiotika nebo zda jde o vážnější problém. Ostatní kočky v léčbě mají sic vážné problémy, ale Mamuša potřebuje teď každé dvě hodiny opatrné krmení, léky a injekce v pravidelných odstupech a intervalech.

Snad mne pochopíte. Chtěla jsem teď před svátky uspořádat něco na způsob dne otevřených dveří, ale jak vidíte, můj program a plány se mění každou chvíli a to podle stavu koček. Mrzí mne to. Sama bych chtěla tento čas trávit jinak, třeba banálním nákupem dárků, ale to nelze. Mohla bych sic Mamušu odložit na klinice a nechat ji v péči veterinářů, ale to neudělám neboť pokud dojde na konec, chci, aby to bylo doma a ne v cizím prostředí.

Děkuji všem, kteří při nás stojí.

11. 12. 2009

Pár fotek

tato fotka potěší paní Bednárovou a slečnu Pazderovou

Majda, Zdeněk a zelený polštář, polštáře darovala paní Hriczová

16. 12. 2009

Doplnila jsem seznam dárců a podporovatelů, těch, kteří nám pomohli se splacením dluhu kocourka Šíši, všech, kteří nám jakkoliv pomáhají v tomto celkem dost smutném období.

Omlouvám se, že vše je tak pozdě, ale nemocné kočičky jsou na prvním místě a času je opravdu malinko. Nemocná Mamuša by zde bez systematické péče již nebyla, totéž se dá říci o některých dalších. Jde o krmení po dvou hodinách, infuze, injekce, léky, často dochází k náhlým změnám, který se musíte okamžitě přizpůsobit a vše ostatní jde stranou.

Přeji všem klidný předvánoční čas. Zatím svátků přát nebudu, pevně totiž věřím, že se mi podaří ve chvilkách dopsat článek, který mám rozepsaný a potěším jím naše příznivce ještě do Štědrého dne.

Podporovatelé za období 01-11/2009

22. 12. 2009