D. Mgr. PharmDr. Josef Šedivý, OCr. (*1967), který od roku 1997 působil jako farář ve farnosti Věteřov a Želetice u Kyjova, byl dne 20. června 2011 jmenován 48. velmistrem a generálem Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou.

Opatskou benedikci mu udělí pražský arcibiskup Dominik Duka ve středu 14. září 2011 v 16.00 hodin v hlavním řádovém kostele sv. Františka z Assisi v Praze u Karlova mostu.

Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou je jediný řád českého původu. Vyvinul se z laického špitálního bratrstva, založeného roku 1233 sv. Anežkou Přemyslovnou (1211 - 1282) u kostela sv. Haštala v Praze. Roku 1237 povýšil papež Řehoř IX. bratrstvo na řád s řeholními pravidly.

Od roku 1238 měl Řád již vlastní samosprávu. Po kratším pobytu u kostela sv. Petra na Poříčí se roku 1252 Křižovníci trvale usidlují u Juditina mostu, kde byl záhy vybudován klášter, špitál Svatého Ducha s kostelem sv. Františka. Po svém vzniku se řád rychle rozšířil na území Moravy, Slezska, Polska i Uher.

Hlavním posláním bratří byla špitální činnost, od samého začátku se Křižovníci věnovali duchovní správě na svěřených farách.

Domácí původ Křižovníků přispěl k mimořádnému vzestupu této řehole již za Václava I. Nevídaně rychlý byl nástup Řádu do měst, příznačný usídlováním Křížovníků při zvláště významných kostelech, v nichž se ujímali duchovní správy a většinou přijímali závazek zřizování a správy špitálů. Největšího rozkvětu dosahuje Řád za vlády Karla IV., kdy spravoval na 60 špitálů, domů a farních kostelů v českých zemích a Uhrách. K nejvýznamnějším předhusit-ským komendám v Čechách vedle Prahy patřily: Stříbro, Most, Litoměřice, Cheb, Klatovy, Ústí nad Labem, Kouřim, Písek, Praha - Nové Město, České Budějovice, Sušice, Chlum sv. Máří.

Na Moravě probošství Hradiště sv. Hypolita u Znojma. Většina z nich, zanikla v době husitských válek. K významným duchovním správám náleží chrám sv. Karla Boromejského ve Vídni.

Se smrtí Karla IV. (29. listopadu 1378) přichází několikanásobná katastrofa nejprve v podobě zničujícího požáru hlavního řádového pražského sídla a největšího ze šesti městských špitálů u sv. Františka při Kamenném mostě. A později v podobě daleko zhoubnější, totiž tak zvaných husitských nepokojů.

Vzbouřenci vedení Janem Želivským vypudili Velmistra Jana ze Zdenic a většinu pražských Křižovníků z města a tito se pak rozptýlili po západočeských křižovnických působištích. V Praze zůstalo pouze několik málo bratří, kteří ještě pečovali o nemocné. Později (1420) byla budova pražského špitálu u Kamenného mostu husity poškozena, vypleněny statky zaručující obživu nemocných a těch, kteří o nemocné pečovali (Hloubětín, Ďáblice, Tursko a Dobřichovice). Řádový majetek, základna pro obecně prospěšnou špitální službu, byl rozchvácen.

Řád nesmírně poškodili i tzv. „humanisté“, kteří rádi pěstovali sociální vymoženosti na troskách dříve kvetoucích charitativních zařízení. Komunistická vláda pobrala vše, co zbylo a v kapli pražského konventu si republikový ministr vnitra nechal zřídit pracovnu. Nechť je tento chmurný obraz devastace krásného díla svaté Anežky - díla opravdové lásky k bližnímu - díla skutečného pokroku a skutečné humanity - skutečné, protože založené na jediné Skutečnosti Božství - varovným mementem pro ty, kteří chtějí konat skutky lásky k člověku bez lásky k Bohu a Jeho Církvi. Jejich dílem je totiž v posledku neláska a neúcta k člověku a všeobecná zkáza...