Církev se dostala do situace, v níž za celou dobu své existence snad ještě nikdy nebyla: Na jedné straně předkládá věřícím neomylnou a neměnnou nauku o hříchu a pokání, o nerozlučitelnosti manželství, o podmínkách nezbytných pro přijímání Nejsvětější svátosti. Na druhé straně římský biskup předkládá exhortaci Amoris laetitia, jejíž osmou kapitolu mnozí biskupové ve světě pochopili tak, že nyní už nezáleží na tom, zda člověk žije v milosti posvěcující, nebo ve smrtelném hříchu: pokud se sám domnívá, že je vše v pořádku, pak to skutečně v pořádku je. Sám papež František tuto interpretaci potvrdil biskupům v Argentině. Nastala tedy situace, kdy někteří kněží a biskupové mají za to, že neměnná nauka se nezměnila, jiní se domnívají, že v Církvi je teď všechno jinak. Několik kardinálů se na papeže Františka obrátilo s dotazem, jak se tedy věci nyní mají. František jim odmítl odpovědět, což je také velmi zvláštní: kdo jiný by měl otázky věrouky a morálky vyjasňovat, než papež?


Vnést světlo do těchto zmatků se nyní pokusil kardinál Müller, prefekt Kongregace pro nauku víry, který striktně odmítl, že by si jednotliví biskupové mohli dělat z katechismu trhací kalendář a vybírat si jen to, co se jim líbí a prohlásil:


"Věci příliš neprospívá, když každý biskup individuálně komentuje papežské učení, aby vysvětlil, jak mu sám subjektivně rozumí,“ řekl v rozhovoru pro německý deník Rheinische Post. Prefekt Kongregace pro nauku víry se tak vyjádřil k nedávno vydanému komentáři německých biskupů k postsynodální exhortaci „Amoris laetitia“.



Kardinál Müller uvedl, že není jeho stylem veřejně kritizovat směrnice vydané jednotlivými episkopáty, ale „nesmí tomu být tak, že papežem formulované a všeobecně závazné učení církve je v místních církvích interpretováno různě a dokonce rozporně. Základem církve je jednota ve víře,“ řekl kardinál Müller a dodal, že „nikdo nemůže podle vlastního uznání měnit svátosti jako účinná znamení milosti tak, aby například ve svátostí smíření mohlo být rozhřešení uděleno bez lítosti nad hříchy a silného odhodlání k nápravě“.



Prefekt Kongregace pro nauku víry se vyjádřil také k otázce papežovy autority v dnešní době. „Papež není šéfem světové instituce, ale prvním svědkem evangelia,“ řekl kardinál.