V roce 1885 se začalo ve Výčapech jednat o stavbě kaple za starosty Jana Vejtasy z č. 43. Kapli postavil zednický mistr Ignác Suchánek a tesařský mistr František Trojan z Lesonic za 1 100 zlatých. Vysvěcena byla 26. října 1890 P. Františkem Hochem, farářem hornoújezdským, za asistence Antonína Suchny, kaplana z Jaroměřic n. Rok., který měl kázání, a faráře, čestného konzistorního rady Františka Synáčka, též z Jaroměřic, který sloužil mši sv.
 

4. července 1929 se přehnala přes Výčapy silná vichřice a shodila střechu věžičky na kapli a poškodila obyvatelům Výčap mnoho střech. Za necelý rok, tedy 11. května 1930, upozorňuje Augustin Malena na trhliny ve zdi a v klenbě. Upozorňuje též, že hlavní zdivo klesá v základech následkem spodní vody. Navrhuje, aby se klenba snesla a místo ní byl dán obyčejný trámový strop. Ke zrušení klenby však nedošlo. Při opravě věže kaple bylo zjištěno, že vazba střechy je úplně shnilá a že je třeba ji zrušit. Z vyžádaných návrhů byl vybrán nejjednodušší a nejlacinější a dle něho byla střecha provedena. I závěs zvonu byl shledán prohnilým a byl též vyměněn. Z tohoto zápisu se dovídáme, že původní střecha na kapli vypadala úplně jinak a žádná obrazová památka z té doby není. Kolik stála celková oprava, není nikde uvedeno.
 

Rok 1969 se zapsal do historie kaple tím, že během měsíce června byla opět opravována. Byla osazena železná okna a zhotovena nová omítka. Většina prací byla provedena brigádnicky a dokončovací práce provedla družstevní stavební četa, která zapůjčila míchačku a lešení. Na provedené opravě měli největší zásluhu manželé Kubovi z č. 37. Kolik tato oprava stála, není v kronice uvedeno.
 

Pak přišlo léto roku 1972. Manželé Kubovi z č. 37 se rozhodli pro vymalování kaple uvnitř. Byli osloveni odborníci, tři malíři - restaurátoři, kteří vymalovali vnitřek kaple, provedli restaurování obrazů a vše, co bylo třeba. Tato oprava stála 9 000 Kčs. Ale někdo udal na kriminálce, že tito restaurátoři pracují načerno a výsledkem byly výslechy všech, pokuty a persekuce.


O 10 let později, v r. 1982, za působení faráře Sporera potkala kapli nejhorší pohroma od jejího postavení. Starý vyřezávaný oltář byl bezdůvodně zničen a na jeho místě vybudována zídka ve stylu záchodových příček na veřejných WC. Vzácné obrazy a vyřezávané plastiky z  oltáře zmizely neznámo kam.
 

V dalších letech byl okolo kaple klid až do 22. 9. 1993. V tento den zvonila paní Kubová při úmrtí Jaroslava Marka umíráček a při tomto zvonění se utrhl zvon a spadl na klenbu kaple. Byla prověřena možnost ulití nového zvonu v Praze, ale tam byla dána lhůta výroby 10 let. Obecní úřad se proto obrátil na zvonařského mistra Josefa Tkadlece z Halenkova na okr. Vsetín, který vyrobil zvon větší s výzdobou a elektrickým zvoněním. Zvon je zasvěcen Cyrilu a Metoději.
 

Při přesném měření věže bylo zjištěno, že střešní konstrukce je silně prohnilá a drží jen silou vůle. Bylo tedy rozhodnuto provést celkovou opravu, tzn. novou vazbu, krytinu, okenice a kopuli s křížkem.
 

V lednu 1994 proběhla sbírka na opravu. Vynesla 70 780 Kč. Dary byly v rozmezí 20 - 3 000 Kč. Rozpočet na tuto opravu byl více jak 250 000 Kč. Zbytek byl hrazen z rozpočtu obce a farnosti.
 

Zvon zhotovil mistr Josef Tkadlec v Halenkově, váží 95 kg a stál 23 680 Kč. Kopule s křížkem byla vyrobena v Ivančicích a pozlacena v Tišnově za cenu 33 000 Kč. Měděný plech byl zakoupen v Brně za 60 000 Kč. Kanadský šindel byl zakoupen v Praze za 54.000 Kč. Oplechování věže mědí, zhotovení žlabů a svodů z mědi zhotovil klempíř Karel Klíma bez nároku na jakoukoliv odměnu. Vazba a pokrytí byly též provedeny svépomocí. V obecním lese bylo nakáceno dřevo na vazbu. Vazbu zhotovili tesaři pan Dokulil a pan Číhal. Okenice do věže a hlavní vchodové dveře vyrobil pan Šumpela z Ostašova. Zvon byl dovezen 14. 6. 1994 a vysvěcen v sobotu 25. 6. 1994 ve 14 hod. děkanem Ševelou z Přibyslavic za asistence faráře z Horního Újezda, faráře z Rokytnice a faráře z Jaroměřic. Nový zvon jako umíráček zazněl poprvé při úmrtí Františka Maleny z č. 91 - 25. července 1994.
 

Během roku 2003 proběhla další oprava, při níž byla vyměněna okna a vymalován interiér, což bylo dílo pana Jana Hloucha. Fasáda se ošetřila protivlhkostní omítkou jak zvenku, tak zevnitř. Elektrické a rozhlasové vedení zmizelo z fasády, byly osazeny nové rozhlasové reproduktory. Voda od okapních svodů se svedla žlaby za obrubník, aby nešla do základů. Dveře do kaple přelakoval pan Martin Dobeš. Firma pana Koloucha z obce Oslavička provedla očištění kříže před kaplí, kamenných patníků okolo kaple a kamenného portálu okolo vstupních dveří. Celkovou opravu provedla stavební skupina ZD Výčapy pod vedením pana Pavla Kuchaře a stavebního mistra pana Jaroslava Svobody.
 

Také rok 2011 se zapsal do historie kaple sv. Cyrila a Metoděje. V polovině září byla zbourána nevkusná příčka. Podlaha po ní byla vyrovnána a položen nový koberec na náklady Obce Výčapy. Truhlář Pacal vyrobil dva dřevěné oltářní stupně a na ně byl o měsíc později usazen oltář se svatostánkem vyrobený pro jiný kostel přibližně v době, kdy byla kaple stavěna. Tento oltář už má opět oltářní kámen s ostatky svatých. Na první říjnový pátek už bylo vše hotovo a na novém oltáři byla opět sloužena Mše svatá.
 

Ta je zde sloužena pravidelně každý první pátek v měsíci, nebo o jeden den dříve v 15 hod. a také o slavnosti sv. Cyrila a Metoděje, "na dušičky", při pohřbech a dalších příležitostech. Podrobný a aktuální pořad bohoslužeb v naší farnosti najdete zde.

Foto: OÚ Výčapy