Tělesné ostatky vyzdvižené loni z hromadného hrobu na pražském hřbitově v Ďáblicích skutečně patří umučenému knězi P. Josefu Toufarovi. Pohřeb se uskuteční 12. července v Číhošti na Havlíčkobrodsku, kde P. Josef působil před zatčením.
 

O výsledcích výzkumu informoval soudní znalec z oboru forenzní genetiky Tomáš Pexa.
 

Kosterní pozůstatky, které odborníci zkoumali, byly vyzvednuty z hromadného hrobu na pražském hřbitově v Ďáblicích. Už jejich první zkoumání a nálezy zdravotnického materiálu v oblasti pánve nasvědčovalo tomu, že na těle byl před smrtí proveden chirurgický zákrok v oblasti břicha. To naznačovalo shodu s dostupnými informacemi o posledních hodinách života P. Toufara.
 

Brněnští genetici vzorky DNA porovnávali s DNA Toufarovy praneteře a prasynovce.
 

Pater Toufar byl umučen komunisty k smrti, zemřel 25. února 1950.Byla to velmi krutá smrt. Zbitého, zřejmě už umírajícího kněze donutili příslušníci komunistické tajné policie sehrát scénku pro propagandistický film. Vezli ho kvůli tomu do Číhoště u Havlíčkova Brodu, kde P. Toufar do svého zatčení působil a kde se odehrál takzvaný číhošťský zázrak – dodnes nevysvětlený pohyb křížku na oltáři.

 
To příšerné divadlo absolvoval kněz pouhý den před smrtí. "Ten poslední měsíc jeho života byl strašný. On ale vzdoroval až do konce," popisuje spisovatel Miloš Doležal, který o jeho osudu napsal obsáhlou knihu Jako bychom dnes zemřít měli.
 

Tajní policisté v rámci "účtování s Církví" připravovali na pokyn z nejvyšších míst rozsáhlý proces a chtěli po P. Toufarovi přiznání, že křížkem v kostele schválně sám manipuloval. Jenže P. Josef se nepřiznal ani po drastickém mučení a bití. Na jeho následky nakonec zemřel. "Nejvíc si na pateru Toufarovi vážím toho, jak hrdinsky snášel mučení. Nechal se raději ubít k smrti, než by křivě svědčil proti Církvi a svým spolubratrům," říká biskup královehradecký Jan Vokál.
 

Právě on inicioval složitý církevní proces, při němž se bude zkoumat celý život P. Toufara. "V místě svého působení i za jeho hranicemi je kněz Josef Toufar široce uctíván, to je u blahořečení či svatořečení vždycky rozhodující," dodává biskup.

Toufarovo jméno zůstalo v paměti mnoha lidí a dnes je stále známější. Napomohl tomu nejen záhadný pohyb křížku, ale i nedávno vydaná knížka spisovatele Doležala. Ten totiž ukázal, že P. Toufar byl příkladným a oblíbeným člověkem, který už kvůli tomu si získal pozornost komunistické moci.
 

"Podle pamětníků a pramenů to byl neobyčejně ryzí člověk a kněz. Obě farnosti, v nichž působil, nesmírně oživil a pozvedl. Přitom byl velmi pokorný a mírný. Právě takové lidi považoval komunistický režim za své největší nepřátele, čímž na sebe hned na začátku prozrazoval, jak je jeho podstata zlá a zločinná," uvedl také biskup Vokál.
 

Číhošť je ovšem v centru pozornosti věřících už dlouho. Proces blahořečení a následného svatořečení je velmi složitý. Nejdříve bude život P. Toufara zkoumán (zda je dostatečně příkladný) na úrovni diecéze, tedy královéhradeckého biskupství. Ještě předtím si biskupství vyžádá předběžný souhlas v Římě, tam se však neočekává problém. Pokud zkoumání v diecézi potvrdí, že nic nebrání blahořečení, odešle se celý spis do Říma.