Jdi na obsah Jdi na menu
 


Den pátý

5. 8. 2009

Tak jsme se probudili do krásného slunečného dne a čekal nás celodenní výlet. Po snídani jsme rozdali dětem jejich batikovaná trička a v nich děti vyrazily na výlet.

V táboře zůstali jen ti nejmladší (Honzík, Terezka, Terezka a Martínek). S nima šla zdravotnice a pirátská babička na procházku a sbírali kytičky-bylinky, které jsme potom použili na obrázek rozkvetlé louky (foto 3784), který jsme pověsili do kapitánské kajuty.

Celodenní výlet začal na autobusové zastávce vzdálené asi 10 minut od bran tábora. Děti jsme měli označené tričky na 3 posádky - červenou, modrou a zelenou, abychom měli snadnější sčítání pirátů, batůžků a pirátských šátků. Po patnácti minutách jízdy s přátelským řidičem panem Antonínem Dvořákem jsme vystoupili na autobusovém nádraží v Mladé Vožici, kde jsme nechali vylézt na strom vedoucího Rudu, aby se rozhlédl, kterým směrem se vydat na zřízeninu hradu Šelmberk. Kupodivu se po krátké chůzi do kopečka začalo převážně klesat, až jsme začali pochybovat o tom, zda to byl kdysi hrad, které se přece většinou stavěli na kopcích. Po pěti zatáčkách jsme se zastavili ještě na Vožické vyhlídce a pak už jsme šli po rovince nebo jsme stoupali, stále po červené značce.

Byla to příjemná procházka, chvilku po silnici okolo potoku nebo vypuštěného rybníka, chvilku po štěrkové cestě okolo zdejší zahrádkářské kolonie, chvilku po kamenité cestě okolo studánky, kde visel hrneček, ale žabka nás odradila od ochutnávky lesního pramene. Po cestě zpátky jsme šli jinou stezkou, většinou jako husy, většinou podél potůčku, takže nás provázeli stále komáři. Někteří viděli kombajn na polní cestě, někteří viděli černou veverku.

V areálu Šelmberského hradu jsme se vrhli po stovce schodů na 26metrů vysokou věž, nejmohutnější pozůstatek zříceniny. Poté, co jsme se se pokochali výhledem z cimbuří a výstavkou pod střechou, tak jsme na úpatí věže potkali strážného bezrukého rytíře, který nám vysvětlil princip rekonstrukce věže a vybírání vstupného.

Z Mladé Vožice jsme odjížděli ve čtyři hodiny a hned po příchodu na nástupiště  č. 1 nám nepříjemný řidič vysvětlil, ať nejíme a nepijeme v jeho voze.

Večer jsme dětem připravili pirátské rožnění, opékali jsme zajatého rytíře z hradu.

Foto z dnešního dne najdete na www.ratihory09.rajce.net