Rugby
Díky internetu jsem objevil kouzlo sportu zvaný ragby. Kam se hrabe nudný a prolhaný fotbal. Předkládám Vám vyznání někoho , kdo první pozná autora textu?
Ragby samotné jsem hrával jako starší žák a pak dorostenec. Díky panu učiteli Hanzelovi ze 4.ZDŠ na Fučíkově ulici (nezapomeňte, že se píšou 60.léta) v Ostravě - Porubě, kam jsem chodil. Za Lokomotivu Ostrava. Ve Svinově. Nejprve jako mlynář
(to je ten, co má na staré roky zežmoulané uši z těch věčných strkanic v mlýně) a pak mlýnová spojka. Moc rád vzpomínám na kluky, co to hráli líp než já. Ale ragby je sport, kde se uplatní každý. V tom je jeho kolektivní krása. Hlupy aj chytry, lehky aj těžky, malý aj velky, odvažny aj bojacnějši. V ragby jako v málokterém týmovém sportu platí, že teprve všichni dohromady tvoří jeden celek.
Uvědomuji si, že ragby má pro mne kouzlo jakési alternativy, čehosi menšinového, co není pro všecky, jako je fotbal. No schválně, jen si to správně zkuste napsat „ rugby“. Už jen, jak to slovo vypadá ! U a G v něm zní tak zlověstně. A představte si, že první česká pravidla přinesl do Čech a půvabně ilustroval Ondřej Sekora. Dodnes cítím spolupatřičnost a společné zednářské zasvěcení s lidmi, kteří na sebe prozradí, že hráli ragby. A mohl bych jich jmenovat řady. Poznám je podle toho, že mají míň vlasů a jsou velmi rozvážní. Klasickým případem je pan herec Nárožný. Nebo můj ortopéd, který mi loni opravoval nohu. Na zpřed 36 let je dole druhý zprava. Mne poznáte lehce. I po těch letech. A když už jsem u těch stop po sportu. Moc lidí, hlavně holek, si myslelo, že má jizva na rtu pochází právě z těch ragbyových dob. Kdo chcete, myslete si to dál. Jen já vím, že to je z časů, kdy jsem jako čtvrťák proletěl mezi zábradlími ve škole z třetího patra až do sklepa. Kdo přežil takový let, přežije mnohé. Doufám.
VL
1.odpověď za 1
Nohavica??
(No přece já:-), 13. 1. 2010 23:45)