Jdi na obsah Jdi na menu
 

Jak si vybrat plemeno psa

6. 8. 2010
Jaký pes se ke mně nejlépe hodí?
Měl by být velký, nebo malý? Chceme lehčího psa, nebo těžkou váhu? Dáváme přednost dlouhé, nebo krátké srsti? Pestré, nebo jednobarevné? Vybereme si ušlechtilého čistokrevného psa, nebo dáme šanci roztomilému kříženci z psího útulku? Má to být minijorkšíráček nebo mastif? Lovecký pes, nebo pes šikovný na agility? Pes, který se vejde na klín, nebo neúplatný hlídač? Kdo se rozhodne koupit si psa, bývá často bezradný, když listuje v knihách se stovkami psích plemen, nebo nerozhodně prochází chodbami psího útulku.
Všichni psi jsou svým způsobem krásní, ať jsou to výstavní profesionálové za desítky tisíc korun se špičkovým rodokmenem, nebo huňatí nalezenci.
Pro kterého se nakonec rozhodneme? Vlastně není tak těžké odpovědět si na tuto otázku. Kdo zná psy, ten ví, že zástupci jednotlivých plemen vykazují nesmírně rozdílné vlastnosti a kladou na majitele zcela individuální nároky. Proto bychom se měli, než se rozhodneme, co nejpodrobněji informovat o zvláštnostech jednotlivých plemen. Odborná literatura, časopisy, chovatelé a kynologické organizace nám poskytnout dostatek informací a pomohou nám se správně rozhodnout.
Pokud se nám zalíbil pes z útulku, který se třeba ani nepodobá žádnému známému plemenu, měli bychom ho několikrát navštívit a vzít ho na procházku, abychom ho lépe poznali. Takto brzy zjistíme, zda má plánované partnerství budoucnost či nikoli.
Velikost revíru
Než začneme uvažovat nad tím, který typ psa by nejlépe odpovídal našim ideálním představám, měli bychom se důkladně zamyslet, jaké životní podmínky vůbec můžeme svému budoucímu psu nabídnout! Samozřejmě je dobře, když čtyřnohý člen rodiny odpovídá vkusu majitele, ale samo o sobě to nezaručuje harmonické soužití. Psi kladou na své dvounožce jisté nároky, a ty bychom měli splnit, pokud nám záleží na blahu psa.
Tyto nároky jednak vyplývají z fenotypu čtvernožce: devadesátikilogramový kolos nemá bezpochyby co pohledávat v dvoupokojovém bytě. - Psíci, kteří se vejdou na klín, zase nepotřebují tříhektarový pozemek, na němž by uspokojovali svou touhu po pohybu. Přestože jsou pravidelné procházky důležité pro psy každé velikosti a měly by se stát každodenní samozřejmostí bez ohledu na velikost bytu, doporučuje se nabídnout velkému psovi přiměřený revír.
Časová náročnost
Dalším důležitým aspektem je čas, který chceme svému psovi denně věnovat. Čtvernožci touží po lásce a zábavě. Procházky, hlazení, hry, výcvik na cvičišti a jiné zajímavé druhy zábavy teprve psímu životu dodávají smysl. Kdo prostě psa zavře do kotce a navštíví ho jen dvakrát denně při krmení, ten jedná velice nezodpovědně. Psi jsou společenští tvorové, kteří chtějí být integrováni do rodinného života svých dvounožců. Spojení s rodinou a pravidelná pozornost je bezpodmínečně nutná, pokud chceme mít spokojeného a vyrovnaného psa.
O psy se nemůžeme starat "jen tak mimochodem". Už před koupí čtvernožce bychom si měli uvědomit, že se náš životní rytmus může podstatně změnit, jakmile bude v domě nový člen rodiny.
Přestože je každý pes náročný na čas, závisí časový faktor koneckonců i na jednotlivých plemenech. Některá plemena jako například husky, australští ovčáci, border kolie nebo jiní pracovní psi mají vysloveně vysokou potřebu pohybu. Teprve po nekonečných procházkách se na tak agilních psech projeví první známky únavy. Jiná plemena jako například mops nebo hodně těžcí psi se spokojí s podstatně menší dávkou pohybu.
Péče
Mnoho lidí sní o dlouhosrstém psovi. Samozřejmě je hedvábná bohatá splývavá srst pastvou pro oči, ale současně vyžaduje nesmírnou péči. V první euforii bývá ještě zábavné pečovat o atraktivního čtvernožce a trpělivě mu rozmotávat každý uzlík v srsti. Časem tato euforie v mnoha případech poleví. Kartáče a hřebeny zmizí v zásuvce a pes se dočká česání už jen čas od času. Zplstnatělá místa jsou spěšně odstraňována nůžkami a po nádherné srsti není najednou ani památky.
Majitelé psích salonů by dokázali vyprávět celé hodiny o zanedbaných dlouhosrstých krasavcích. Na jejich stolech často končí nenávratně zplstnatělí tvorové napadení parazity a ekzémy. Někdy už pomůže jen radikální ostříhání. Až dopříště! Protože většinou se morálka líných majitelů nezmění ze dne na den.
Krátkosrstí psi bývají většinou na péči méně nároční. Znečištěná místa na srsti se zde dají jednoduše odstranit ručníkem. Zpravidla postačí občasné vykartáčování a srst je upravená. Jezdci a jiní milovníci přírody, kteří pročesávají zablácené lesy za každého počasí, dokážou ocenit snadno udržovatelnou srst svého čtvernohého průvodce.
Pes za všechny peníze
Kupní cena psa je jedna věc. - Náklady na péči o něj a účty od veterináře jsou další položkou. Pořizovací cena psa se pohybuje v průměru mezi 5000 a 15 000 korunami. Záleží na každém jednotlivci, zda dá přednost bezmocnému nalezenci nebo čistokrevnému čtvernožci. Zatímco pořizovací cena bývá velmi rozdílná a dá se přizpůsobit našim individuálním možnostem, náklady na krmení a na veterináře můžeme ovlivnit jen v omezené míře.
Kdo dá jen s námahou stranou pár tisíc na pořízení psa, měl by si uvědomit, že psi vyžadují pravidelnou veterinární péči. Očkování a odčervení stojí dost peněz a v žádném případě bychom je neměli zanedbávat. Nepředvídatelné choroby nebo zranění psa rychle vyženou účet od veterináře do výšky. Jako majitelé psa bychom měli mít vždy jistou peněžní rezervu, abychom překonali tyto finančně náročné překážky.
Aby byl pes zdravý, potřebuje kvalitní krmivo. I to má samozřejmě svou cenu a není vhodné na něm šetřit. Psi, o něž je špatně pečováno, začnou dříve či později trpět nedostatkem životně důležitých látek a nakoneconemocní. Peníze ušetřené za krmivo tak skončí na účtu veterináře.
Kdo chce přejmout zodpovědnost za zvíře, měl by si před jeho pořízením spočítat, jaké měsíční náklady na něj připadnou. Přitom musí brát ohled nejen na každodenní náklady na krmivo: do základní měsíční částky by měl rozpočítat náklady na očkování a odčervení, obojky, vodítka, kartáče, hřebeny, přikrývky, hračky, misky na krmivo a vodu, daň ze psa a paušál na případné veterinární ošetření.
Měsíční náklady závisejí na různých faktorech: počet psů a jejich velikost a plemeno mohou zatížit peněženku velice různě. Měli bychom si rozmyslet, zda se můžeme bezhlavě zamilovat do roztomilého štěněte mastifa nebo jiného psího obra. Zkušení chovatelé velkých psů odhadují měsíční náklady na takové psy na dva tisíce korun.
Lovecký pud
Chrti jsou ušlechtilí tvorové a i haskyové si dokážou získat srdce mnoha příznivců. Bohužel mají společný jeden problém, který se projevuje například i u výmarských ohařů, německých ohařů, podenků a jiných loveckých psů. Výrazný lovecký pud těchto plemen může majitelům-nelovcům způsobovat značné obtíže. I když mnoho majitelů haskyů tvrdošíjně prohlašuje, že mohou svého psa bez problémů nechávat běhat volně ("Všechno závisí jen na správné výchově!"), patří takoví "zázrační psi" k výjimkám.
Vrozené pudy lze totiž potlačit výchovou jen velmi omezeně. Kdo si koupí psa s výrazným loveckým pudem, měl by se připravit na to, že jeho čtvernožec bude absolvovat procházky na vodítku. Pokud totiž pes se silným loveckým pudem vycítí stopu případné kořisti, dá se přivolat zpět jen ve velmi vzácných případech. To, co někteří majitelé psů považují za "veselý sport", je oficiálně považováno za pytláctví a může to mít i právní důsledky. To, co platí pro srnce, bažanty a králíky, platí samozřejmě i pro stáda ovcí: ovčáci nemají nijak rádi, když jim takový nadšený čtyřnohý lovec rozežene stádo.
Jaké nároky kladu na psa?
K harmonickému vztahu člověk-pes patří samozřejmě víc než jen šťastný pes. Co je platné, když je čtvernožec spokojený se svou životní situací, a přitom tyranizuje celou rodinu? Dvounožci mají právo na harmonii, a proto je jedině správné vybrat si psa, který může splnit vaše očekávání.
Před pořízením psa bychom si měli důkladně rozmyslet, jaký typ psa se nejlépe hodí k našemu způsobu života:
Hledáme nekomplikovaného rodinného psa, který si bude láskyplně hrát s malými dětmi, kočkami i sousedovým voříškem? Dáváme přednost statnému čtvernožci, který zažene již pouhým pohledem potenciálního zloděje Chceme se realizovat na cvičišti nebo pobíhat o víkendech po parkuru na agility? Někdo sní o vítězstvích na výstavách, jiný plánuje vlastní chov. Existuje nekonečné množství oblastí, kde se uplatní toto nejoblíbenější domácí zvíře, a můžete si být jisti, že pro každé přání najdete skutečně vhodného psa!
Vhodné trávení volného času pro různá plemena
Většina psích plemen byla původně vyšlechtěna pro určitý účel, a ten bychom si měli zjistit, než se pro určité plemeno rozhodneme. Pracovní plemena jako australští ovčáci, pyrejenští ovčáci a border kolie jsou velice nabitá energií a hodí se pro aktivní lidi. Často je potkáváme na cvičištích agility nebo jako doprovodné psy pro jezdce na koních a nelze přehlédnout, že jim pohyb a činnost působí opravdovou radost. Už několik let jsou pořádány semináře, které umožňují cvičit psy pracovních plemen jako ovčácké psy.
Novofundlanďani a landseer se sice kvůli své značné tělesné váze příliš nehodí pro trénink agility, ale doslova rozkvetou, když jim umožníme pracovat ve vodě. Tam si trénují svaly, aniž by zatěžovali klouby, vazy a šlachy tělesnou váhou. Práce ve vodě je výborný sport pro udržení takového psího obra v dobré kondici!
Pokud jste upsali své srdce chrtům a je vám líto, že nemůžete svého miláčka rychlého jako šíp nikde pustit z vodítka, máte možnost udělat mu speciální radost: Dostihová komise ČMKU pořádá pravidelné závody chrtů. Tam si mohou chrti pořádně zaběhat a vyřádit se na závodní dráze bez vodítka.
Haskyové jsou tažní psi a i u nás existují možnosti zapřáhnout je do saní. Pokud není dostatek sněhu, použijeme vozíky na kolečkách. V posledních letech se pořádají pravidelné závody, kde mohou i začátečníci získat první informace.
Zjistěte si něco o původu plemene!
Výčet smysluplných činností pro volný čas se psem by mohl pokračovat donekonečna. Každé jednotlivé plemeno má určité vlastnosti, které jsou většinou spjaty s původním posláním tohoto plemene. Existují honicí a stopovací psi, hlídací psi a obranáři, společenští a doprovodní psi, ovčáčtí a honáčtí psi, aportéři a vodní psi, tažní psi, stavěcí psi a mnoho jiných plemen, která byla původně vyšlechtěna za určitým cílem.
Samozřejmě je výhodné, když můžeme psovi umožnit takovou činnost, která je blízká jeho vyšlechtěnému repertoáru chování. Pokud to v jednotlivých případech není možné, měli bychom si alespoň uvědomit, k jakému účelu byl pes vyšlechtěn, a neklást na něj nesprávné nebo přehnané nároky. Jak bychom mohli od loveckého psa očekávat, že bude bez vodítka klidně poklusávat vedle nás a ignorovat srnku, která mu přeběhne přes cestu? Je snad správné žít v mylné naději, že z bernardýna vychováme pružného mistra agility? Můžeme snad ze psa s dysplazií kyčelních kloubů vycvičit doprovodného jezdeckého psa a tak mu zcela zničit zdraví?
Jen ten, kdo se podrobně informuje o svém oblíbeném plemenu, může přibližně odhadnout, zda nový člen rodiny odpovídá jeho požadavkům nebo ne. Navíc musí samozřejmě počítat s tím, že sice existují rasově specifické vlastnosti, ale přesto je každý pes individuální osobnost. I v rámci jednoho plemene se mohou projevovat velké povahové rozdíly. Specifické rysy určitého plemene se ovšem většinou nedají zcela potlačit.
Sociální prostředí
Kdo si chce pořídit psa, měl by vzít v úvahu i svůj okruh rodiny a přátel. Konstelace vlastní rodiny hraje rozhodující roli pro život se čtvernožcem. Co si o touze po psovi myslí životní partner? Jsou v rodině malé děti? Musí se pes integrovat mezi další psy, kteří již žijí v rodině? Kdo se bude o psa starat, když pojedeme na dovolenou?
Velikost a snášenlivost psa jsou rozhodující tam, kde do rodiny patří malé děti a domácí zvířata. Psi, kteří nesnášejí kočky a navíc ještě nemají rádi malé děti, jsou schopni učinit člověku ze života peklo. Samozřejmě se i málo přizpůsobiví čtvernožci mohou časem naučit integraci, ale to ve většině případů vyžaduje spoustu času, trpělivosti a bývá to spojeno se značným rizikem.
Kdo touží po nekomplikovaném čtyřnohém členu rodiny, který rodinu obohatí a nebude vyvolávat stres, měl by při výběru psa postupovat velmi uvážlivě. Nemá například smysl kupovat si dominantního rotvajlera, pokud náš životní partner trpí panickým strachem z velkých psů. Je mnohem krásnější, když má z nového zvířete radost celá rodina.
Zkušenosti se psy
Před koupí psa bychom měli vzít v úvahu i vlastní zkušenosti se psy. Někteří psi jsou obtížněji zvladatelní, jiní jsou naopak nekomplikovaní a poslušní. Kdo nemá se psy žádné zkušenosti, měl by dobře uvážit, zda chce vstoupit na psí scénu hned napoprvé s dominantním svalovcem, nebo zda bude raději získávat první zkušenosti s poslušným jedincem.
Seriózní chovatelé velkých a často tvrdohlavých psích plemen se vždy ptají zájemců na to, jaké mají zkušenosti se psy. To není žádné "vytahování", nýbrž dobře míněné preventivní opatření. Psí obři jako molossové nebo velcí pastevečtí psi bývají někdy těžko ovladatelní, když se dostanou do nesprávných rukou. Proto je pochopitelné, že zodpovědný chovatel nechce, aby se jeho s láskou odchovaná štěňata dostala do nezkušených rukou a byla případně úplně zkažena.
To, co platí pro některá plemena, se ve většině případů týká i problémových psů. Pokud pes získal špatné zkušenosti s lidmi a už třeba několikrát vystřídal majitele, může si vytvořit vzory chování, s nimiž si nezkušený člověk nebude vědět rady. Pak nestačí pouhý soucit... - bez zkušeností není možné čelit nepříjemným nebo nebezpečným způsobům chování, a proto nelze postiženému ani skutečně pomoci zvládnout traumata, která v životě utrpěl. Pokud nezkušený člověk přesto dostane do rukou psa s narušeným chováním, neměl by se aspoň stydět požádat o radu zkušeného znalce psů a v případě potřeby si od něj nechat i pomoci při cíleném odstraňování problémů s chováním psa.

Partner pes
Kdo se před pořízením psa důkladně informuje, vytváří nejen ty nejlepší předpoklady pro harmonický život se svým domácím zvířetem; přináší i důležitý příspěvek k ochraně zvířat. Útulky pro zvířata by určitě nebyly tak přeplněné, kdyby se byli bývalí majitelé odložených psů lépe zamysleli nad svými představami ještě před pořízením zvířete.
Nezřídka bývají odkládáni psi, jejichž majitelé si příliš pozdě všimli, že svého čtvernožce nezvládnou. Neposlušnost, rvačky s jinými psy, pytlačení, nečistotnost, pronikavé štěkání, neschopnost zůstávat o samotě, nemoci, útoky na lidi... Existuje mnoho příčin, kvůli nimž nezodpovědní majitelé psů odkládají zvířata do útulků.
I rubriky drobných inzerátů v denním tisku představují smutný obrázek: nápadně mnoho inzerentů nabízí psy ve věku mezi šesti a dvanácti měsíci. V tomto období bojuje mnoho psů o své postavení v rodinné hierarchii a testuje své hranice. Toto přirozené chování zřejmě příliš unavuje mnohé majitele, kteří si neuvědomují, že by ho mohli docela dobře zvládnout cílenou a důslednou výchovou.
Psy bychom si nikdy neměli kupovat jen na základě rozmaru. Ani roztomilý pejsek z reklamního šotu nebo čtyřnohá filmová hvězda nebývají ve skutečnosti tak nekomplikovaní, jako to vypadá na plátně. Musíme skutečně mít německého ovčáka jako je "komisař Rex", bordeauxkou dogu se jménem Tequila nebo amerického buldoka ze seriálu Malí tuláci? Raději ne, jestliže je televizní film jediným zdrojem informací, k němuž jsme se před pořízením psa dostali.
Normální psi totiž nejsou žádné "Lassie" nebo čtyřnozí komisaři: chtějí jen vést spokojený psí život a touží po porozumění svého dvounožce. Mnoho problematických způsobů chování má své kořeny pouze a jenom v nesprávném zacházení a bylo by možno jim zabránit, kdyby se majitelé psů intenzivněji zabývali potřebami svého psa.

 

zdroj: http://svetpsuu.blog.cz/0804/jak-vybrat-psa

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Hmmm...

kiki,13. 6. 2013 16:41

Víš jaké je ještě hezké plemeno psa? Já vím buďto krisařík,německá doga blue.