DEN 7.
Vstáváme, odevzdáváme kufry hotelové službě a po vydatné snídani se vydáváme kousek po nábřeží k motorovému člunu. Místní čmoudík nás odváží na nedaleký ostrov Elefantina, kde je krásná Asuánská botanická zahrada. Hned u vchodu u dětských obchodníků kupujeme za dolar několik vonných náhrdelníků vyrobených z barevného koření a ořechů. Pak už si prohlížíme krásné kvetoucí stromy. Procházka botanickým parkem je jako balzám na duši. Je to absolutní oáza klidnu v jinak rušném Egyptě. Ani se nám nechce věřit, že je půlka února. Z domova zatím přicházejí smsky o sněhové kalamitě. Liberec, kde zrovna probíhá MS v klasickém lyžování hlásí přes metr sněhu, který už není kam odklízet.
Ostrov Elefantina dostal své jméno podle skal na břehu, které působí dojmem stád slonů (slon=elefant). Po více než hodině už jsme opět ve člunu a projíždíme mezi dalšími asuánskými ostrovy. Míjíme i slavný hotel Old Catarack, ve kterém při svém pobytu napsala Agatra Christie romám Vražda na Nilu.
Za nedlouho přistáváme na dalším z ostrůvků, který obývají Núbijci. Jejich život se od dob faraonů téměř nezměnil a připomíná život ve slumu, jaký jsme viděli při projíždce Asuánem v kočárech. Dětem rozdáváme pár sladkostí a balených marmeládek, které jsme si odnesli od snídaně z naší lodi. U místního obchodníka s núbijským zbožím se fotíme se živým asi metr dlouhým krokodýlem, dostáváme ibiškový čaj karkade a za poslední egyptské libry kupujeme pár skarabeů na památku.
Po obědě na lodi už nasedáme do autobusu. Před námi je skoro 10ti hodinová jízda do Hurghady odkud druhý den odlétáme domů. Řidič s námi jede, jakoby nás ukradnul. Dost riskuje, ale nakonec nás bezpečně dováží do hotelu Reemyvera o více než hodinu dříve, což unaveni velmi oceňujeme. Rychle běžíme na večeři a pak do peřin. Na spánek máme asi jen čtyři hodiny.