Nature & Freedom

Ráno bylo trochu míň děsivý než večer pod hvězdama vedle hlavní cesty. Čekalo nás pár lehčích dní po dvou cestách na kopec.

jEŠTĚ NEŽ DOPÍŠU PĚKNEJ RAMPUŠÁK PŘEŽVEJKÁM TO LÉTO NEŽ SKOČÍME S PRCKEM DO PODZIMu

První jarní

Byli sme v uterý

Tak jak je zeleno všude bylo i tam. Jedno z nejlepších pátečních rozhodnutí letošního roku. 

Vobtáhnout ten kopec v zimě se podařilo už dřív. Letos mě sem vyhnaly nepoužitelný sněhový podmínky od nás z údolí. Nejprv párkrát jen tak po sjezdovce a po pár týdnech nesněžení sem musel nahoru.

Uprostřed léta jsem se rozhodl, že po pár letech znovu projedu hraniční hřeben pod Kralickým Sněžníkem, tentokrát ale ne nahoru do kopce, ale dolů směrem od přechodu Jodlow poblíž Dolní Moravy do Dolní Lipky. První kilometry jsem si užil po singlu a pod posledním kopcem jsem absolvoval dlouhou pouť po loukách a houštinách jak to na hranicích bývá. Přejezd domu potom zkrátila jedna pasáž napříč lesem a zbytek nejkratší zpevněnkovou trasou.

Nejezdím freeride, protože to neumím. Baví mě ale mít všude sebou takový kolo, který mě sveze a neřeší detaily jak a po čem jedu. Proto jsem si předloni vzal na trip čtrnáctipalcový pohodlný kolo Da bomb Sputnik toho času prioritně na dirtový relaxování po rachotě. A protože všechno se dá, když se chce, absolvoval jsem příjemnou Jesenickou hřebenovku. Od té doby, co jsem si před asi šesti lety koupil RB Bandyt, je mým dobrým zvykem na kole nesedět, ale stát. Celej minulej rok sem se učil jak se na kole sedí...ale to je sem nepatří. K mojí cestě více-dále.

Poslední a pořádný tripsík jsme podnikli na konci srpna a podařilo se nám přejít Rychlebské hory v podstatě za den. Šli jsme se dvou denní bagáží obhlíželi sjízdnost hor pro mtb přejezd a po více než 35 km hraniční stezky jsme spali pod Smrkem poblíž Sokolých skal těsně nad Níznerovskými vodopády. Ranní start proběhl z Javorníku a cestu jsme si prodloužili i přes Borůvkovou horu. Ráno jsme vstávali v klidu a tak se cesta honě protáhla...

Před pár dny bylo příjemné a chladné den a tak sem se podíval co se děje ve světě asfaltu, kterému se většinu roku úspěšně vyhýbám. Oprášil jsme modrou silničku Fotr s ocelovým rámem. Rozvrhl kopcovou trasu na čas před obědem a po snídani vyjel.

Cesta mířila přes deset sedel kolem města Štíty, města, kde bydlím a snažím se fungovat. V kopcích kolem nás se nadmořská výška pohybuje přibližně od 300 do 900 m.n.m. Zhruba převýšení tisíc metrů se mi podařilo na 70 km nasbírat a časově sem se téměř vlezl do třech hodin. Jednoznačně se mi tak povedlo minimálně zdvojnásobit běžné tempo-průměrnou rychlost, kterou postupujeme při mtb cestách volnou krajinou a lesem.