Popocatepetl
14. 3. 2009
Popocatepetl, často zkráceně nazývaný jen Popo, je jednou z nejznámějších severoamerických sopek. Snad je to pro blízkost této sopky od hlavního města Ciudad de Mexico, možná i pro často se opakující období aktivity.
Poloha
popocate
Druhá nejvyšší sopka severoamerického kontinentu leží v centrálním Mexiku, v horském hřebeni Sierra Volcanica. Tento pás se táhne v rovnoběžkovém směru přes celé Mexiko, od pacifického pobřeží až k břehům Mexického zálivu, a je v celé své délce oblastí intenzivní sopečné činnosti. Popocatepetl leží na zlomu severojižního směru, spolu se severněji ležící již vyhaslou sopkou Ixtaccihuatl. Centrum vulkanické aktivity se zde v průběhu doby stěhovalo od severu k jihu, což je jev je typický i pro celou řadu dalších sopek této oblasti.
Geologický vývoj
Vývoj sopečného kuželu během pleistocénu nebyl jednoduchý. Studium usazených sopečných hornin ukazuje, že zde minimálně třikrát vyrostl sopečný kužel, který byl posléze zničen, když gravitační síla převládla nad soudržností hornin a celý kužel se sesunul k jihu v podobě těžko představitelné laviny kamení (debris avalanche). Cyklus vzniku dnešního kužele začal přibližně před 10 000 lety. Ten opakovaně rostl a byl ničen mohutnými sopečnými výbuchy plinijského typu (nejméně třikrát), naposledy před 5 000 až 3 800 let. Dnešní vrchol Popocatepetlu začal růst před 1 200 lety při sérii opakovaných lávových výlevů. Poté nastala explozivní fáze aktivity, která trvá prakticky dodnes. V historické době bylo zaznamenáno kolem 30 erupcí, z nichž však většina patřila k mírnému, vulkánskému typu aktivity. Vyjímku tvořily velké erupce v letech 1519 a pravděpodobně i 1663. Posledním aktivním obdobím, které předcházelo událostem konce 20. století, byly exploze v letech 1920 - 1922. Po ní následovaly pouze výrony popela v letech 1923 - 24, 1933, 192 - 43 a konečně v roce 1947.
Po téměř 50 letech se sopka probudila 21.12.1994, kdy došlo k malé erupci. Od té doby vznikají a zase zanikají malé lávové dómy v kráteru a hrozí stálé nebezpečí velké erupce.
Rizika
Popocatepetl je považován za poměrně nebezpečnou sopku. V minulosti zde totiž několikrát došlo k již zmiňovaným velmi ničivým plinijským erupcím. 55 km východně od vulkánu se přitom nachází dvacetimiliónové hlavní mesto Ciudad de Mexico, 45 km západně pak dvoumilionová Puebla. Tato dvě města by mohla výrazně ohrozit pouze skutečně gigantická erupce, ale problémy zejména v letecké dopravě by mohla způsobit i slabší aktivita. Mnohem ohroženější jsou obyvatelé měst v bezprostředním okolí sopky, jako je například Cholula, nemluvě o vesnicích přímo na úbočí sopky, často postavených přímo na vrstvách sopečných vyvrženin starších erupcí. Sopka je proto bedlivě monitorována vědci z Mexické národní university (UNAM), kteří úzce spolupracují se složkami civilní obrany.