Saty
(2Klaudie, 12. 11. 2010 13:17)tak tohle bych asi byla v šoku kdybych viděla v pořadu pro děti. Ale s pusou otevřenou jsem zůstala nejednou i u nedělního Hřiště7.... to když tam vykládali jak strašlivé to je u zubaře a sehráli tma scénku, kdy nějaké dítě šíleně řvalo jen vidělo dveře ordinace a celé to prostě vyznělo jakože to je novodobá mučírna, když jsme byli u dětské zubařky zhruba za 14 dní, tak říkala, že co od té doby zažívá je děs. A to jsem viděl ai další zvěrstava.... ve stejném pořadu jsou pořady pro malé, ale i velké a tak nějak pořádí náhodné.... a nejvíc mě dostal jakýsi film večer prezentovaný jako film pro školáky i dědky, pro cleou rodinu a v první minutě byl porod s šíleným řevem a nakonec mrtvá matka a pak jsem skočila po ovladači a vypla to. V tu chvíli jsem byla zlá matka a určitě se celá třída dívá.... no ta reklama vypadala dobře... alekdyž jsem to půlhodině pustila znova, bylo tam pro změnu milování naživo. To samé nynější talentmaniové pořady, takže z nich jsem povolila Stardance, tam nečekám nic, co bych pak musela těžce vysvětlovat. takže pořady co neznám jsem si zvykla sledovat taky, abych mohla buď zasáhnout, nebo vysvětlovat, takže to na co se děcka dívají záležína rodičích (jako všechno), protože média vysílají cokoliv bez skrupulí. Také jsme doma museli vysvětlovat reklamu na ne viagru, ale něco stejného, kdy je z chlapa v minutě sexuální ďábel...A hlavně to vysvětlit tak, aby až to převypráví ve škole z toho nebyl mazec, nbeo případ pro sociálku.
:-) anebo
(fikus, 12. 11. 2010 1:28)jak si zachovat odstup od toho, jak se mění ty cesty k poznání.?
Pozorovat své bližní a co to s nimi udělá.
Je úplně jedno, jaký slovník je momentálně aktuální,...co je důležitý?
Výsledek.
Obrazotvornost,tvoří vjemy a ty na základě vyhodnocení nabytými zkušenostmi, se přetvářejí do srozumitelné podoby, kterou jsem schopen a ochoten chápat v jakémkoli věku.
Zkušenosti jsou sakra to portfolio, ze kterého můžu těžit.
pořady pro děti
(Saty, 11. 11. 2010 22:07)Dneska jsem náhodou narazila na kanál Animax, kde běžel animovaný seriál pro děti s názvem The Boondocks. Dávám sem úryvek:"Tyhle miniaturní kuličky jsou tvoje koule, teď ti je zmáčknu a vymáčknu z nich všechno, co tam máš, co se kurva tváříš tak vyděšeně? Seš zkurvysyn, strč si svoje řeči do prdele." Šok, tak já bych to s těma koulema udělala autorům seriálu a poslala je do prdele...nenávratně!!!
Čaroději
(2Klaudie, 11. 11. 2010 21:29)každý pohádkový, nebo dobrodružný příběh je dobré s dítětem probrat, prostě udělat si čas a popovídat o něm, tím ovlivníme jaký příklad si z příběhu vezme .... i moderní příběhy jsou krásné, namátkou Cars(auta), Pan Včelka, Shrek, Hledá se Nemo... i tuzemská tvorba je pěkná... Večerníčky Prostě jsou příběhy krásné i méně zdařilé ... a televize má tlačítko na vypnutí, nebo lze pustit jiný příběh z jiného zdroje, net, DVD, jiný televizní kanál... Mimochodem nyní běží v 18.45 na ČT1 krásný večerníček, podívej se O vydrýskovi, je to živá vydra, která zažívá reálná dobrodružství.
do pohádky
(čaroděj, 10. 11. 2010 20:19)
Víte mnoho velmi zajímavých pohledů na pohádky,mi tady všichni jsme pohádky poslouchali a pusinky měli otevřené,přitom fandili tomu hodnému Honzovi atd,
Moje děti milovali pohádky,ty klasické ty staré,novodobá pohádka je pro mojí osobu příliš krutá,teče mnoho krve,i ve staré pohádce tekla ale né toliko.
Drak je ten co ubližuje,ale také pomáhá,kdo dokáže nyní z nás říci nic není pravda,vše je lež,potom všichni žijeme ve lži,pokud budu dítěti povídat že hodný pan bandita kulometem postřílel sto fašistů,potom si vzal Nastěnku za ženu a žili až do důchodu,co vznikne????
Máme rádi naše pohádky,a proto se koukáme na Simpsnovi,Večerníčky,jsou a budou,ale jaké??staré prý nikoho nezajímají ale koho nezajímají a proč?
Pohádka dětský film kde není krev a jiné nepříjemnosti děti vůbec nezajímá a pokud tak nejsou normální,toto jsou slova jednoho tvůrce pořadů,kam jsme se dostali,hodnota lidského umu se rovná čemu??????????????????????????????????????????????????????????????????????????????
No nic moje srdce je zase čisté a tak vám dám pokoj,děkuji za váš čas.
Jan
(2Klaudie, 10. 11. 2010 19:08)Těžko říct... spíš si myslím, že základem byl nějaký opravdový příběh, který se vyprávěl jako poučení... a aby to nebylo tak tragické pro děti, tak pohádky mají dobrý konec :-)), ale jak to bylo doopravdy fakt nevím.
Klaudii
(Jan, 10. 11. 2010 15:47)Myslíš že se nejprve musel najít účel?Úkol pro který následně pohádka vznikla?
Fikovi
(2Klaudie, 9. 11. 2010 23:19)Pohádky mají za úkol ukázat dětem, že mají věřit v lepší zítřek, snažit se jít za svým snem a být cílevědomé. Případně jim měli ukázat co je nepřijatelné, na co si mají dávat pozor a co je naopak dobré... Nejvíce pohádek bylo dříve za časů petrolejových lamp, kdy byly knihy drahé a lampy víc čadily, než svítily... a většina lidí vychodila obecní školu... Ale oni to nebyly pohádky, to byly tradované naučné příběhy ze života... to až my je nazýváme pohádkami, pověstmi.
pohádka
(fikus, 9. 11. 2010 1:45)pohádky jsou dobré.
Navodit atmosferu pohádky a nejenom opruzovat nějakým ustavičným žgryndáním o něčem, co je dávno dané právě pohádkou.
Žili byli, děd i bábka,...
A copak udělali Jeníček s Mařenkou, když si nevěděli rady?
Klaudii
(fikus, 9. 11. 2010 1:40)Jsi jeden z mála typů na tomhle známém webu a jiném, který se umí vyjadřovat srozumitelně a k věci. Rád si tě čtu, na rozdíl od těch debilů, kteří moc rádi kopírujou a nechávají vyznít své rádoby odpovědi v otázku. Vždycky když narazím na takovou pakárnu, válím se smíchy po posteli, když si představím, kolik úsilí tu pakárnu muselo stát si najít něco z minulosti někoho a okopírovat to, namísto toho, aby jednoduše napsala ta pakárna nějaký vlastní názor.:-)
Fakt se bavím. :-)
Fíkovi
(2Klaudie, 8. 11. 2010 21:09)Žít jako v pohádce, to pro mne znamená, že mě je doma dobře, že tam jsou lidi se kterými mě je dobře a jim se mnou a že tam jsou věci, které se líbí mě, nebo mým blízkým. Je to taková oáza svobody... no představ si, v sobotu a v neděli (pokud nemáme nějakou akci s přesným začátkem) se u nás vstává tak jak kdo chce ... dokonce i tyto dny jsou u nás určeny pro koníčky, výlety, relax. Ano, někdy se holt musí dělat na údržbě domova, zahradě, nebo tak... ale pokud fakt žádná práce není, tak je na vůli každého doma, jestli si bude číst, hrát, malovat, něco tvořit, koukat na televizi, bude na PC (omezení že je jen 1)... to je pro mne život jako v pohádce.... nikdo mě nemluví do toho, jestli si dám 1 kafe, nebo 2, jestli sním to nebo ono a také mohu mít na sobě oblíbené oblečení, triko a tříčtvrťáky, které mám ráda a jsou pohodlné i když už se dávno nosí jiný vzor... s můžu obírat rukama čtvrtku kuřete a u toho číst noviny a poslouchat oblíbenou skladbu několikrát hned po sobě....a když se sejdeme jako rodina tak nám je fajn a vyrážíme vstříc dalšímu rodinnému dobrodružství...
Klaudii
(fikus, 8. 11. 2010 0:42)ne, uzavřít se do skořápky vlastního světa, ne ne. Ale vytvořit si svět domova, ze kterého budu čerpat sílu pro další komunikaci s okolím, to ano!
Ten pohádkový svět si vytvořím vlastním umem a schopnostmi a možnostmi, které mi k tomu dává okolní svět.
Bez okolí je jedinec pouze jedincem a je vlastně zrůdou¨. Bílá vrána. Jsme pospolitě založená společnost, naše síla je v komunikaci mezi sebou. Každá snaha o separaci jedince, kolektivu, společnosti musí nutně vést k zániku společenství. A potom nastoupí zákon ,, silného jedince,, který si vydobyde své místo na slunci. Jaký bude jeho svět? Bude sám, ale bude dokonalý a silný a bude žít v přesvědčení, že to tak má být a on přežil pro své kvality.
Jen tu už nebudou žádné zařízení, kde by se potkal s jinými jedinci a zcela nezávazně si požvanili o životě, protože budou všichni přeživší dávat bacha, aby někdo někomu nešel po krku.
Takový svět se mi nelíbí.
Mírovi
(2Klaudie, 6. 11. 2010 22:10)
Oslovilo mě co píšeš... opravdu žijeme v době, kdy velmi rychle se plus mění v mínus a fakt se protichůdné info cpou domů pod dveřmi, oknem, možná i komínem. Podmínky pro vytvoření nálady dneska v běžném světě nejsou, vidíš, aniž bych tušila, že napíšeš svůj příspěvek jsem také o náladách psala ve Stop! mezilidské vztahy. Dnešní doba nepřeje přátelství jako takovému, dneska je přátelství pro větší úspěch, zisk.... V běžném, reálném životě si utvořit jiný život než ten konzumní nejde, společnost by tě převálcovala. Prostě je to konzumní stereotyp. Ale doma, doma mohu žít pohádkově, to promne znamená, mít harmonický vztah, mít radost z toho, že jsem doma, že je venku hezky, nebo naopak v létě, že konečně prší, mít radost z toho, dělat radost jeden druhému maličkostmi...také obrazně pofoukat bolístku, vyslechnout problém... prostě takový ten normální lidský život. To je pro mne pohádka, mít doma oázu, kde je mě fajn, kde je bezpečno před všemi těmi otravnými nabízeči čehokoliv, kde mohu být smutná, veselá, zpívat si, odpočívat na gauči, nebo třeba malovat a nikdo mě nebude říkat, co to je? Proč to děláš?
A tam venku, pak člověk vydrží se usmívat i když by nejraději vyplázl jazyk.
V době, kdy se protichůdné informace cpou do domu škvírou pod dveřmi,...je obtížné vytvořit podmínky pro vznik nálad, které umožní v klidu a pohodě odejít alespon na čas do světa, který určujeme sami svým umem a fantazií. Ale jde to. Co je k tomu třeba? To je individuální, ale v zásadě se dá říci, že je to prožitý život a pamět. A mluvím o tom - vytvořit si pohádkový život v běžném reálném životě a ne útěky od reality. Je to stav mysli a nazírání na život. Zjistil jsem veliký rozdíl mezi lidmi, kteří vyrůstali na pohádkách typu - o jakých tu byla řeč mezi Čarodějem a Bandym a těmi lidičkami co vyrostli na těch trapných parodiích a slátaninách estrádního typu. Jde tu pohyb mezi mantinely společnosti, o způsob jakým si člověk dokáže prosadit touhu po spravedlnosti, o zranitelnost a schopností se vypořádat s problemy života. Mnoho těch parodií jsou ukřičené a hysterické výjevy.
víš jak rád bych slyšel od tebe pohádku na dobrou noc? Toužím po tom bytostně celým svým labilním a nevyrovnaným tělem a myslí! Kde jsi Jane,...přijd vnést světlo do mé zmučené duše a uklidni mne konejšívou pohádkou! Prosím!
Hlavně je si uvědomit, co je pro tebe pohádka. Do pohádky o Dívence se zápalkami bych nechtěl. Ani draka v Bajajovi bych nebral. Jó pokud je pohádka místem zázraků, které se dějí pro tebe a tvoje dobro, pak bych tam na dovču zajel.
dá se žít v pohádce. Dá se žít pohádkově, je jenom na mně jak to udělám a koho s sebou vezmu
Klaudie
(Bandy, 11. 8. 2010 10:57)Vidím, že ypsilony se nepletou jen mně. Já pro jistotu používám slovo selanka. Idyla je moc těžká.:)
hi hi hi to y , jo tak to se stává, když se kouknu na to moje idiličtější vypadá v mé úpravě taky hezky
Haňba mě fackuje. Samozřejmě, že zahradníkovi. Ten y se tam dostal zásahem skřítka.
Úryvek z pohádky v podání Hlinomaze. Říká král otec princezně:"Jestli si toho prince nevezmeš, dostaneš přes držku, že se budeš divit. A ještě tomu tvýmu zahradníkovy nakopnu prdel, že se už nikdy nevy...".
Já jsem o něco mírnější. Ale ne o moc. "Ta ježibaba byla děsná kráva. Nemyla se, smrděla a furt opruzovala".
A děti mi rozumí.
jo pohádky, tak ty jsou různé... víš, ty klasické české jsou celkem dost tragické, vždyť v každé je princ, nebo princezna sirotek bez maminky, nabo umře brzy, často umře i pan král...a sudičky a další .... jsou to často takové horory pro děti :-) Pohádky moderní bývají idiličtější, teda neberu produkci zahraniční, to je jiná kapitola. Na těch moderních mě často vadí výtvarné zpracování (výprava), příběh je povětšinou tak nějak v normě :-). A Kašpárkův hrobeček neznám, ale zní to zajímavě :-)))) Já si jen vzpomínám v Koljovi na kremaci kašpárka :-))))). Kdybys vyprávěl pohádky mým dětem tak bych to přežila, televizní průprava je znát :-D
Kdybych vyprávěl pohádky Tvým dětem, nebyla bys ráda, kdybys u toho byla. Já taky ne. Před dospělými bývám stydlivý a ztrácím schopnost improvizace.Kromě toho si libuji v pohádkách, jak je prezentoval Josef Hlinomaz nebo Cimrmanské: Jak chudák, ještě do větší bídy přišel nebo roztomilou Kašpárkův hrobeček.
Jen mám slabost na dívky s medovými vlasy. To jsem ochoten se polepšit.
jsou příběhy o dobru a zle, je to něco jako předávání zkušeností předchozích generací... Je to vlastně takový morální kodex našich předků, učil děti to. Akorát v dnešní době jsou pohádky brány jako zábava pro děti, ne jako poučný příběh jako v předchozích generacích. Ale některé novodobé pohádky jsou až tak moderní, že jim děti nerozumí, bojí se jich a většinou těm podhádkám nerozumí ani rodiče, nějak nechápou co vlastně ten příběh chce říct.
Pohádky je možné číst, poslouchat, vidět... ale nejlepší jsou ty narychlo vymyšlené na kraji postele, kdy dítko nechce usnout a napjatě čeká na každé slovo... a nejlepší je, když další večer chce příběh slyšet znova a znova a ještě pokračování, to je pak těžká improvizace, kdy se nenápadně snažíme zjistit, co si dítko pamatuje, protože to tak včera nebylo... hi hi hi bylo - nebylo, za devatero horama a devatero řekama...
Apříteli,děkuji tě za povídání a pochvalu,asi máš pravdu jsme jiná doba a máme jiné názory ale to neznamená že budeme psát historii pohádek těch starých jinak.
Můj vnouček miluje pohádky od ČAPKA a spolu je povídáme pokaždé když jsme spolu dost často.
Také mám rád okolo sebe malé děti a jejich krásné maminky,protože děti umí naslouchat a maminky mají občas otevřené pusi údivem co je to s jejich ratolestí že sedí a ani nedutá.
Poznal jsem že máš mnoho krásné fantazie a k tomu jenom blahopřáte jsi vlastně takový velký malý človíček v tom dobrém.
Povídej svým dětem vše co znáš a umíš a umíš toho sakra hodně,všichni se u tebe mohou učit i já,děti tobě potom sami poví co a jak,.
ahoj.
Vzácný příteli. Čtu pohádky svým vnoučatům, ale jejich maminky to berou se smíšenými pocity. Asi jsem moc naturalistický. Třeba o Karkulce:"Vlk sežral babku, Karkulku taky a přišel myslivec. A vlk byl v prdeli." Dětem se tato prostořekost líbí velice. Maminky mi hrozí prstem. Je mi to jedno. Jsem oblíbený děda Bandy.
Ty starší, myslím kamarádky nejmladší z dcer (22) jsou kdykoliv ochotny vést se mnou disputaci a vypráví pak, jakýho super fotra má Maruška. A dá mi hodně práce nebýt namyšlený. Kamarádky mé ženy za mnou chodí se zdravotními problémy, kulinářskými otázkami a já tak chci žít mezi holkami nebo dětmi. Chlapi jsou na prd. Jen kecaj v hospodě.Ty jsi výjimkou. Jsem rád, že tu jsi.
Děkuji za to co jsi napsal jsi hodný,ale věz že lepší napsat stav unie,nežli napsat o člověku.
Jsme lidé zvláštní a jiní,pohádky jsou nádherné příběhy které končí hezky,lidská pohádka je jiná bohužel.
Vím že jsi milovník života proto tak píšeš,o Saty vím že je někdy tak trochu i dobrodruh,miluje vzrušení a trochu napětí,Radka je tichá ale vytrvalá jako horalka,Fikus si občas představuje něco jiného nežli je okolo.
Mnoho je mezi nebem a zemí,Bandy jsme asi tak věku přibližného,mnohokráte jsem se pokoušel spojit se s tebou na duchovní úrovni ale nic,nevadí jednou to vyjde.
Vím že když povídám svým vnoučkům pohádku tak sedí a poslouchají,povídal jsem pohádku i jiným dětem na dovolené a jaké překvapení přišli poslouchat i velké to slečny,potom řekli že rodiče jim nikdy něco takového nepovídali.
Velké děti tím vlastně ochudili,ale pro mne to byla krása že se najdou lidé kteří umí naslouchat,kteří dovedou přiznat to že je to pro ně nádhera ta pohádka.
Jsme v pohádce,tak jako pohádku berme i náš život,mnohokráte se musíme opřít a vydržet ale je to nádhera vid?
Mám rád Tvé pravidelné hodnocení. I americký prezident každý rok předkládá zprávu o stavu unie. Děláš to na menším fleku, ale stejně pečlivě. Díky, těším se.
Dá se žít v pohádce, dá se žít pohádkově, je to jen na mně, jak to udělám a koho s sebou vezmu
Žijeme na planetě která má určité stáří,lidé jsou proti tomuto stáří jenom yávan věčnosti,je to jako když motýl svým křídlem na konci světa se dotkne kvádru o hraně 1,kilometru,ten motýl přiletí jednou za sto let.
Až se kvádr obrousí tak lidé či jiní tvorové tu žijící zmizí,každý kámen ,každá bytost která tu žije má své scifi,jsou tu neviditelní tvorové o které se věda začíná zajímat,máme tu bytosti které nikdo nezná.
Autoři scifi mají fantazii a lidé se rádi nechají trochu i postrašit,sní o tom jak plují nad zemí a dívají se okolo sebe,něco jako levitace nebo astrální cestování.
Ten kdo je velmi zamilovaný a je mu opětováno se sám vznáší jako pták,věřím že to znáte,Bandy je úžasný vyprávěč toho můžete naslouchat a naslouchat,poutavě dokáže vyprávět a vy si připadáte že jste v centru tohoto dění.
Saty má úžasně jemnou dušičku a vcituje se do pocitů ostatních a spolu snimi prožívá jejich osudy.
Radka je typ svérázné ženy či dívky,žije v realitě ale nechává se unášet krásou a něhou,přináší nám všem okolo krásu duše a pohody,je to děvče z hor,jemná ale přímá a hodná až moc,ne vždy ale je odměněna.
Fíkus je cestovatel a poutník,miluje tajemno a touhu či neznámo,je neprobádaný kus planety a dá velkou starost aby tě lidé okolo tebe pochopili proč jsi tak hodný když máš být opačný.
Milovat lidi a přitom být hodný tak jako ve fantazii je hodně moc náročné a těžké to mi dáte za pravdu,dobro ne vždy zvítězí a potom zlo páchá to nejhorší,ale vždy se vyjasní.
Ke scifi mně přivedli: Verne, wyndham ,strugačtí, troska,bradbury clark -ti byli první a vzbudili můj zájem a podpořili schopnost přemýšlet o věcech z jiných perspektiv. Konkretně strugačtí mně naučili číst v inkriminované době mezi řádky. Museli tak psát, jinak by jim to nikdy nevydali. A potom to už jelo jak po másle. Přečetl jsem mnoho autorů a všude jsem něco našel. Formovalo to můj způsob pohledu na svět.Nebát se experimentů a když to nevyjde, svět se nezboří. Tisíckrát začínat je lepší, než jednou skončit.
Opět nepovedený odhad. Se sci-fi jsem začal u Vernea. 20.000 mil pod mořem, ocelové město a Cesta na měsíc. Pak přišel Vladimír Weisz. Sladký čas Kalimagdory a Dům o tisíci patrech. A pak byl na dosah Ray Bradbury, H.G.Wells a jeho Válka světů. Bratři Strugačtí a jejich zákony robotiky. Kurt Voneghut ml.. Jak to začalo chodit do kin, nikdy jsem nevynechal. Hvězdné války jsem musel někdy protrpět, ale dalo se. V počátcích seriálů jsem prošel i Červeným trpaslíkem. Ale přišel Star trek a Hvězdná brána. Ať jsem přepl televizi kamkoliv, všude to bylo. A pomíchalo se mi pořadí dílů. Dívám se na AXN, kde jede asi sedmá série, pak na některou českou stanici a tam začíná druhá, a tak se vrátím na AXN a tam opakují tu včerejší episodu. To mě otrávilo. Zařadil jsem Star trek mezi šunty. Zdá se, že jsem chybil. Právě si stahuji Star trek 2009 , zkouknu, pojedu po seriálu. Ale na Goauldy ještě nejsem dostatečně připraven. Ale sedmou vypátrám. Díky Tobě vím, kde hledat.
krása (čaroděj, 24. 3. 2010 22:40)
Málo lidí ví že žena je jedna velká záhada.
Někdo si někde přečetl sedmá z devíti,může mít každý pravdu a je to nevyvratitelné,vím že je to uslyšené z jedné scifi,kdy se jednalo o osobu která vládla po určitou dobu.
Pustá planeta ,písek,skálnaté plochy,prach a tam dole je město měst kypící životem a nudou,pořád stejný stereotyp,od rána do noci.lidé tam naslouchají vládkyním a podle starých knih a kronik město zanikne v tom okamžiku až bude se blížit konec poslední deváté mocné vládkyně.
Víte i na naší planetě je něco takového,jeden ze sedmi vládne vládne naší planetě,ano jeden ze sedmi,existuje společenstvo sedmi.
Kdysi existovalo společenství dvanácti mužů kteří nám všem dávali úkoli,toto vše padlo v okamžiku jejich nepotřeby či jejich odumření.
Dnes máme před sebou ještě několik málo desítek let jak píšou prorokové či věštci.
Tak máme skoro vše pohromadě,sedmá z devíti,madžestic,proroci.
Až budeme moudří mi lidé a pochopíme proč se tak ničíme,zmizí tyto důvody proč jsou oni nad námi.
Zdar děcka,...star trek až po hvězdou bránu- hlavně voyager a hvězdná brána mi přijdou s výchovným podtextem. Vtěsnat myšlenku do seriálového dílu a by tomu rozuměli i obyčejní lidé a nejen školení lidé, považuji za geniální. Nevím sice kolik lidí si toho všimne, ale někdo určitě. Proč neposlouchat to co mi chce sdělit bytost, která jinak vypadá a myslí? Proč ji nemilovat? Proč existují negativní předsudky? Není to jen z neinformovanosti? Nebo z nedostatku dobré vůle ? Dobrou vůli považuji za jednu z nelepších vlastností a je mi jedno jestli ji bude mít třeba lední medvěd...:-):-) A sedmá uměla moc hezky chodit a ten dabing! Ony vlastně téměř všechny ženské postavy v těch seriálech jsou velice propracované. Diana Troy, moje favoritka na počátku, sedmá ty k... měla myslím umělé, ale to nevadí,..né? :-)
byla modelka, ne? s tou aparaturou na oku? kozy jako vozy
Musel bys sledovat seriál Star-Trek, konkrétně Voyager, abys pochopil, kdo byla sedmá z devíti. Jak tě znám, tak na sci-fi moc nejsi. Není to žádnej nedostatek, zas víš jiný věci, který nevíme my.
I am crazy fan of Voyager, přidávám se, sedmá z devíti byla mimo skvělejch vlastností i krásná ženská.
Sedmá byla skvělá a to nejen učitelka ale přece jenom Belana Torres aspoň pro mne byla v celém Delta Kvadrantu nejlepší. ;-)
Já už nemám učitelku. Já už učím. Logika není složitá věda.Má přesná pravidla a nejde tam švindlovat. Symbolice sedmá z devíti nerozumím. Nikdy jsem to neslyšel
ještě toho mnoho nevíš. Sedmá z devíti je má logická učitelka. Ty žádnou nemáš?
Každý v tomto státě má právo veřejně prezentovat své názory. Jestli říkám každý, tak myslím i Tebe. Ale klidně se uč. Tím nic nepokazíš. Ale doučovat se ve spánku se mi jeví podivné. Já ve spánku častěji zapomínám. Někdy si marně vzpomínám jestli jsem nezapoměl zaplatit.
v tom případě jsem slabší kousek a nemám právo veřejně prezentovat své názory. Pokud neunesu pravdu, musím se moc a moc učit. A tak já se jdu učit. Semá z devíti mně naučila se doučovat ve spánku. Ale před tím si skočím na Forum. Dnes jsem neměl na net čas a tak až nyní. Pa mirek-fikus
Potkávám na zastávkách malé mužíčky snědší pleti. Moc mi neradí, ale vždy se snaží něco mi zčadit.Jsou usměvaví a tváří se vlídně.
Přiznávám, že jsem obdivovatelem půvabu snědých dívek. Jen ti malí mužíčkové kolem nich mě serou.
Fikus (Bandy, 14. 03. 2010 17:35)
od věci (čaroděj, 14. 03. 2010 17:27)
3la jedna malá holčička na procházku a potkala malého mužíčka,slušně ho pozdravila a on jí pokynul ručkou.
Po malé chvilce potkala toho mužíčka znovu a on jí povídá,tam kam jdeš je bláto a kamení ale když půjdeš tímto směrem tak dojdeš tam kam máš dojít.
Holčička poděkovala a šla jak jí poradil,došla na autobusovou zastávku a zrovna přijel autobus ten který potřebovala,jela domů k mamince od dědy.
Po celou dobu jí vrtalo hlavou proč jí ten malý mužíček tak hezky poradil.
Doma to povídala mamince a ta říká,když jsem byla malá jako ty tak se mluvilo o podivném malém mužíčkovi který pomáhá těm kteří jsou slušní a hodní.
Holčička si z toho vzala ponaučení protože když jsi slušný tak máš šanci na kouzlo,kouzlo lásky a radosti,kouzlo milování a bohatství uvnitř sebe.
Dnes je již sama maminkou a má holčičku a té vypráví o podivných dějech které nás provázejí naším životem.
Každý z nás na tomto netu zažil něco podobného a milého,jenom málokdo si to ale připustí a dovolí aby někdo jiný o tom také věděl,věřte jsme v pohádce a žijeme pohádkou.
Každá přezdívka na tomto netu má svůj původ v lidském nitru a hovoří o majiteli velmi obšírně,nemusíte se mnou souhlasit ale pokud budeme měnit přezdívku tak určitě vyjde podobná a to velmi.
Říkám vám,miluji krásu a ušlechtilost našich žen,všech,bez vyjímky,ženy jste nádherné ikdyž jste u někoho jiného,je to proto aby neše fantazie napsala další pohádku o vás co nepatříte k mojí bytosti.
Pohádku o vašem těle a duchu,jak jste či nejste krásné a milé pokud to chcete dát najevo.
Mít vědomosti o všem co víme tak máme vše.
ahoj Bandy (fikus, 14. 03. 2010 03:42)
Fikusi (Bandy, 12. 03. 2010 22:09)
ratka (Bandy, 12. 03. 2010 22:05)
Jsem skryt do anonymity monitoru. Proč skrývat svůj názor ještě za něco jiného ? Nevěřím v peklo. Ale virtuální jistě existuje. A já vím, kdo tam skončí. Neboj. Ty ne. Ty se za sebe nestydíš. Zařídil jsem Ti protekci ve virtuálním očistci.
to je fakt,... (fikus, 12. 03. 2010 13:08)
ruzna jmena (ratka, 11. 03. 2010 16:43)
kdysijsem taky zkousela zmenit jmeno (i blog) jelikoz lidi rozcilovalo ze me furt a vsude sledoval muj manzel.
ale nepomohlo to, i s novym blogem me furt sledoval i na blogy mych pratel. a tak jsem se s tim smirila, ze me ctou vsichni. Kdyz maji chut. jakoze ji moc nemaji.
podle me je jedinym resenim osvobozeni se od okoli. neresit kolik maji jmen a proc. Podle me se nas to vubec netyka.
pro Fikuse (Saty, 11. 03. 2010 10:16)
Enya (mike oldfield, 11. 03. 2010 02:56)
četl jsem knihu,... (fikus, 11. 03. 2010 02:52)
kašli na lžíci (fikus, 11. 03. 2010 01:57)
ratka (Bandy, 10. 03. 2010 22:33)
Narodil jsem se v nějakém prostředí (millieu). Dostal jsem do vínku rodiče, sourozence, sousedy, ulici, město a stát. Tady žiji. Já to prostředí nezměním. Toto prostředí utváří mne. To, že odjedu do jiného města nic nezmění na prostředí, ze kterého pocházím. Můžu nesouhlasit, můžu i protestovat. To je ale všechno co s tím můžu udělat. Do nového prostředí mě musí někdo nebo něco přesunout. To je ta zmíněná lžíce nebo naběračka. A pak je jen na mně, vše, co přijde dál.Jak se přizpůspbím. Ale když mě nabere jiná lžíce, nic nenadělám.
ahoj (fikus, 10. 03. 2010 00:15)
jestli reknu (raka, 07. 03. 2010 16:42)
ze jedinou nasi moznosti je jit porad dal a doufat ze to co sejeme, sejeme OK.
Bandy (ratka, 07. 03. 2010 15:28)
zalezi jak dalce sahaji hranice nasi predstavivosti. ty moje hodne daleko.
ratka. (Bandy, 07. 03. 2010 13:42)
Tak já si představuji, že plavu v nějaké polévce a vím, že nudle sama nikdy z polévky nevyskočila. Někdo ji musí nabrat. A já si neustále lámu hlavu tím, v čí ruce je ona lžíce, či naběračka.
fikusi (ratka, 07. 03. 2010 10:51)
jsme tady urcite i proto abychm se naucili nase problemy resit. Uspesne resit. kdyz se nam to povede tak zmizi
ratce (fikus, 07. 03. 2010 03:29)
ucim se (ratka, 06. 03. 2010 22:19)
sice se taky ucim i anglicky (zrovna ted) ale hlavne se ucim zit zpusobem, ktery mi osobne dava smysl. ktery naplnuje moje ziti zivotem. A ten zivot citim v sobe porad intenzivneji. Cim jsem starsi tim vic ziju. A potrebuji porad mene. Nekdy se mi zda ze nepotrebuju vubec nic.
nejhorsi (ratka, 06. 03. 2010 21:40)
Fikusi (ratka, 06. 03. 2010 21:38)
Nekdo ti rekne: debile :o)) a tebe ani nenapadne to prijmout. Proste jdes klidne dal. Protoze to neni tvuj problem ze nekdo jiny ma problem. at si to resi ten druhy.
Ale to je jen takovy trapny priklad.
Jde o to nemyslet s ze jsem "prdel sveta" a ze kdyz mi ten druhy rekne ze jsem debil (trapny priklad) ze me fakt zna tak dobre ze to muze vedet. Objektivne se veci maji tk, ze ja ho vlastne vubec nezajmam. Resi sam sebe. svoje potize.
A takhle to neni jen s neprijemnymi vecmi ale i s prijemnymi. To ze mi nendko rekne ze me miluje a ze jsem uzasna, jeste neznamena ze jsem fakt uzasna a ze me fakt miluje. On si takhle resi svoje potreby. Dela mu to radost.
Nakonec clovek zjisti ze to jak zije si utvari a vytvari sam. Vybira si z okoli co se mu hodi. A mysli si taky co se mu hodi. Takze je stastny ci nestatny del toho jak se mu to zrovna hodi.
Kdyz je nesststny a nespokojeny tak je to ciste jeho problem. A kdyz spokojeny tak taky :o)
neber věci osobně (fikus, 06. 03. 2010 18:53)
pro ratku (fikus, 06. 03. 2010 18:52)
Saty (ratka, 06. 03. 2010 10:10)
Citim jeste jeden posledni ukol. nhroutit se z odpvednosti. naucit se lehkosti v rozhodovani, davani i prijimani.
Nebrat veci osobne. Jednoduse receno, vyresit s svoje ego :o)
ZAtim mam zde velke rezery :o)))
Ratce (Saty, 05. 03. 2010 20:52)
deckamjsme dovolili se divat na vsecko. dokoncejsem jim nosila domu sesity s komixem soulozicich rodicu. ale oni se o to moc nezajimaly.
horsi bylo, ze jsme decka tahaly od nejmensich let na hory a to do velice nebezpecnych koncin. Ony rvaly jako turi, ze nikam nejdou ale my jsme byli nemilosrdni rodice, takjsme je vytahli ven v pet rano a slo se. nasadili jim macky, lano a sup uz skakaay pres ledovce. kdyz si to predstavim ted tak me omejvaji.Kdyby to nekdo vedel tak nam deti odeberou. Decka vsecko prezily a dokonce chodi na hory samy. toho nejmensiho honime taky, ale uz ne tolik jak ty velke. uz nam nezbyvaji sily na teror. mame dosta starosti sami se sebou
nikdy jsem deckam nezakazovala se divat na to nebo na ono. ale ta mucirna na horach prekonava uplne vsecko. nejaky zakaz je proti tomu legracka.