Psal se rok 1991. Ve finském městě Rovaniemi odešel z jedné tamější formace jistý Tomi Petteri Putaansuu. Milovník heavy metalu už od dětství a velký fanoušek skupin KISS, Twisted sister a Alice Cooper. Důvodem odchodu nebylo jeho zalíbení v těchto skupinách, jako spíš tendence přenášet jejich „divadelní“ prvky do vystoupení kapely, s čímž ostatní členové nesouhlasili (a asi si rvou vlasy doteď, pokud ještě nějaké mají). Samotný, jako pověstný kůl trůnící v plotě – avšak s jasnou vizí muziky, kterou chtěl hrát - začal nahrávat demoverze pod jednoduchou hlavičkou – Lordi. A tak to pokračovalo dál a dál. Za zmínku stojí snad jen demo „Napalm Market.“ Chtěl jsem o něm napsat něco víc, bohužel mé jazykové schopnosti, co se finštiny týče, jsou zcela mizivé a tak vám musí stačit pouze skrovné informace, které se mi podařilo vyčenichat.
Vyšlo v roce 1993 (snad 1. ledna) a obsahovalo 5 skladeb:
1. Inferno
2. I Would Do it All For You
3. Interball Mexico
4. Anti-bohemian
5. Saga
Přičemž o skladbě Inferno bude ještě řeč. Song I Would Do it All For You se stal základem pro pozdější slavnou píseň Would You Love A Monsterman? Všechno (až na kytarová sóla) prý nahrál sám Mr. Lordi – náš starý, známý Tomi.
Léta páně 1995 přišel zlom. Mr. Lordi udělal jako školní projekt – v té době studoval filmařinu – videoklip k písni Inferno. Sedmiminutovou kombinaci hororové fantasy a heavy metalového klipu. Video nebylo nikdy zveřejněno, protože tam Tomi, zpívá bez masky. Krátce po této události, se mu zdál sen – ocitl se na koncertě a na podiu byl kostlivec, který to tam pořádně rozbalil. Po probuzení měl jasno. Lordi bude kapela plná monster. A jelikož byl rok 1995 opravdu štědrý, tak na švédském koncertu jeho miláčků – KISS – potkal členy první sestavy: Amen – kytara; G-Stealer – basa. Zřejmě tam potkal také klávesistku – Enary - která se (z mě neznámého důvodu) přidala až o dva roky později. Dovolím si použít slova finské mutace wikipedie: „Kokoonpano laajentui vuonna 1997 kosketinsoittajalla Erna "Enary" Siikavirran liityttyä yhtyeeseen.“ A máme v tom jasno...
Jeden velký problém je však nevyřešen. Kdy skupina vznikla? Sám nevím, v datech je – řečeno lidově – bordel. Někde je uváděno datum vzniku 1991, či 1992. A někde 1995, nebo 1996. Tak a teď babo raď. Ranější data můžeme brát jako takovou „první vlaštovku.“ Roku 1995 se potkali, ale až v roce 1996 se navlékli do masek...
„Tati, a budou mít ty velký zahnutý zuby nahoru?“
Když byla na světě sestava, mohl se začít realizovat další, řekl bych stěžejní, prvek skupiny - masky. Už od začátku počítali s tím, že si budou hrát s ohněm (doslova) a také kalkulovali s prvkem hrůzostrašnosti. Volba materiálu padla na latex. Každý člen má svou vlastní image, a když nějaké monstrum „vypadne z kola“, vezme si s sebou i svou masku. Krom Mr. Lordi, jsou všechny masky v jednom kuse (potažmo v několika) a jejich navlečení trvá asi 20 minut. Mr. Lordi to má bohužel složitější a ze začátku trvalo navlečení jeho masky něco mezi 2-3 hodinami. A ačkoli teď je to jistě lepší, doba navlékání se nejspíš o moc nesnížila. Sama kapela prohlašuje, že jejich kostýmy (s každým albem dostanou trochu jiný kabát) stále obsahují nějaké součásti z původních masek. Každá maska (resp. „strašlivé“ alter ego každého člena skupiny) má svou historii, svůj příběh a asi 10-15 přezdívek.
Pro srovnání:
Tahle fotka je pořízena někdy v období 1999 – 2002. Tedy ještě s baskytaristou Magnumem (ten týpek s helmou z Halo).
A tady jsou Lordi v nejnovějších maskách, které můžeme spatřit na turné k desce Deadache (vyšla 2008).
Sami vidíte, že první masky tvoří většinou pouze šeď. Naproti tomu, jsou nové masky barevnější a i šeď na nich dostala více odstínů. Zkrátka a jednoduše: rozdíl je patrný na první pohled.
Dalo by se říct, že to byl geniální tah. Nikoli však ojedinělý. S jistým druhem zamaskování přišly již zmiňované kapely – hlavně KISS (dokonce i v takové legendě, jako Iron Maiden, bylo jeden čas pár členů, kteří se maskovali dle vzoru „kissáků“). A ani latex nebyl ničím novým. Americká thrash metalová/hard rocková formace Gwar (mimochodem, letos bude k vidění na Brutal Assaultu), založená v roce 1985, používá podobné masky.
Mr. Lordi tvrdí, že o ničem takovém nevěděl, když kapelu zakládal. Mezi kapelami tedy panuje jistá rivalita, ale sami Gwar netvrdí, že je Lordi „vykradli“ – i oni se totiž inspirovali skupinou KISS.
A jak to bylo dál?
Váš prohlížeč možná nepodporuje zobrazení této zprávy.V původní čtyřčlenné sestavě nahráli album „Bend Over And Pray The Lord.“ Setlist vypadal následovně:
1. Caught the Fire Black
2. Legend Ripp Off
3. Studs and Leather / Devils Wardrobe
4. Destroyer
5. Balls to the Wall
6. Heaven's on Fire
7. Get Heavy
8. Bend Over
9. Pray the Lord
Opět je vidět, že je zde pár písní, které se potom (alespoň v základu) dostaly na další alba. Zbytek jsou většinou cover verze písní od jiných kapel. S tímto albem (jsme v roce 1999) to vypadlo nadějně, nakonec ale vydáno nebylo. V roce 2000 se přidal Kita – bubeník s čelistmi takových rozměrů, že by i bílý žralok lidožrout zbledl závistí...
I strašák do zelí se může dočkat svého štěstí. Důkazem toho budiž rok 2002, kdy kapelu pod svá křídla přijala společnost BMG Finland. Jejich první singl – „Would You Love a Monsterman?“ – obsahoval kromě stejnojmenné písně ještě song Biomechanic Man. Chytlavá melodie a silný refrén – předurčení k hitu. A taky že ano. Netrvalo to dlouho a ještě v tomtéž roce spatřilo světla světa album „Get Heavy.“ Vyšplhalo se na třetí místo ve finských žebříčcích. A z Lordů se během krátké doby stala v jejich rodné zemi velice populární kapela. Bylo to také první (a poslední) album s Magnumem, který kapelu po nahrání desky opustil. Na jeho místo byl v tomtéž roce přijat Kalma.
O dva roky později následuje placka „The Monsterican Dream.“ Kdo čekal nějakou změnu, spletl se. Pořád stejné melodie, stejný styl – prostě Lordi, jak jsme na ně zvyklí.
Když se poslední číslice letopočtu posunula ještě o jednu, směrem vzhůru. Byla vydána kompilace „The Monster Show“ – takový sympatický hybrid prvních dvou alb, pro prodej v UK. V témže roce také odchází Enary (na její místo přišla zhrzená kouzelnice Awa). A při nahrávání dalšího alba kapelu opouští i Kalma – rychle je nahrazen postavičkou se jménem OX. „The Arockalypse“ (2006) – album obsahující hymnu...
Přesně tak. Mám na mysli Hard Rock Hallelujah. Hned po vydání, začalo album válcovat hitparády po celém světě – ve Finsku bylo 3x platinové. Zlato získalo v Řecku, Švédsku a Německu – ve všech zemích, kde získalo zlato, bylo v žebříčcích první - až na Německo, kde obsadilo krásné sedmé místo. Na albu je slyšet celá řada hostů – Dee Snider a Jay Jay French z Twisted Sister; Udo Dirkschneider a nebo třeba Bruce Kulick (exKISS).
A bylo vymalováno – Lordi se stali miláčky národa. Tento fakt byl potvrzen výběrem skupiny do finále Eurovize, aby tam reprezentovali Finsko (i přes kvíkání a kvílení některých kritiků, kteří žádali zásah prezidentky).
Bohužel i v Řecku, kde se soutěž konala, se objevila snaha znemožnit kapele její vystoupení, protože „jsou satanisté“ – kapela to odmítla s tím, že nemůžou být satanisté, když zpívají písně jako Devil is a Loser. Jak už to u pohádek bývá, dopadlo to dobře. Vyhráli celou soutěž a k dobru si připsali i rekord za nejvyšší počet bodů (samozřejmě, že dostali nejvyšší počet hlasů i od domácích Řeků). K vítězství dostali telegram s gratulacemi od prezidentky jejich rodné hroudy.
Výhrou na sebe strhli ještě víc pozornosti a jejich popularita vylétla snad až do stratosféry. S tím souvisí další kapitolka, na kterou by Lordi nejradši zapomněli. Kvůli Eurovizi, se rozpoutal „hon na čarodějnice“ – každý bulvár, chtěl Lordi bez masek na titulní straně. Nešlo to lehce, Lordi se svých masek nevzdávají snadno. Na rozhovory chodí už namaskovaní a i v Řecku, ve třicetistupňových vedrech, se váleli u bazénu ve svých garderobách. Ale vždy platí pravidlo – kam čert nemůže, pošli bulvár. Takže to netrvalo dlouho a odmaskovaní Lordi byli na titulních stranách. Krom další reklamy, to přineslo neočekávanou reakci. Bulvární deníky začaly být bojkotovány až do doby, než se našim milým kreaturkám omluvily.
Pohádka ještě nekončí, ale to už je jiný příběh...
Opět po dvou letech, na podzim 2008, vydali nové album – „Deadache.“ To už takový úspěch nemělo. V domácím Finsku se umístilo „až“ na páté pozici. Co se hudebních kvalit týče, hrdě se nese ve šlépějích svých předchůdců. Skalní fanoušky rozhodně neurazí. V současnosti kapela obráží Evropu v rámci Deadache Europe Tour 2009. Plánují i tři zastávky v ČR – v Pardubicích, Ostravě a Plzni. Takže pokud jste je neviděli na Benátské noci či „Zimních Masters,“ máte znovu šanci spatřit tyto stvůry na vlastní bulvy.
A říká se....
- Možná vás to překvapí, ale Lordi nejsou jenom hudebníci. Pokud se občas rádi bojíte, podívejte se na film Dark Floors (do češtiny přeloženo jako Temné patro) z roku 2008. V rolích „stvůr, které chtějí každého zabít a pak hodovat na jeho vnitřnostech s kečupem, nebo tatarkou“ jsou Lordi v celé své slizké kráse. (Znalci si jistě vzpomenou na kratší film The Kin, na kterém se taky podíleli.)
- Mr. Lordi – hlavní kreativec kapely – nakreslil i několik komiksů s Lordi a stará se i o vymýšlení nového designu kostýmů.
- Kapitolou pro sebe, jsou jejich klipy. Všechny mají hororovou tematiku a v nějakých se vyskytují jejich (a moje!) oblíbené roztleskávačky. Samozřejmě, z velké části, se na nich podílí Mr. Lordi.
Konec
Lordi jsou kapela, která hraje pořád dokola „to svoje.“ Pár melodií, které jsou neskutečně chytlavé. Část lidí, je za to zatracuje. Zkrátka budí rozpory. A co by byli Lordi bez masek? Tak to je zbytečná otázka, protože Lordi masky prostě mají. Je to také příklad jednoho velkého snu, který se splnil a to jenom díky tomu, že si jistý Tomi Petteri Putaansuu, šel od mládí pořád za svým.
Zdroj: rockandpop.cz
Komentáře
Přehled komentářů
enary odešla proto protože byla těhotná
nevim skim ale vim že enary byla uplne jiná neš awa
awa měla krátkí vlasy enary dlouhí a eště awa měla paruku zato enary ne
lordi enary sou v irsku
(lucka, 24. 2. 2010 11:32)