Nádech/Inhale (2010)
Nádech má totálně televizní look, přičemž to není až tak na škodu, protože film není zase až tak špatný, teda kromě očekávatelného konce, který jsem fakt čekal tak od půlky filmu. Akorát jsem si teda popletl dárce. Já nevím, ale umírat mi dcera, tak se asi vykašlu na nějakého malého mexičánka bez budoucnosti, vyříznu mu ty plíce sám a valím za dcerou aby mohla žít. Ale tak to je jeho rozhodnutí, že jo. Když má radši cizí děcka než vlastní dceru, tak ať.
Celý film je de facto o tom, jak se zoufalí rodiče snaží získat náhradní plíce pro svou malou umírající dceru. Samozřejmě tady zaznívá sem tam kritika na celkový systém dárců jaký panuje v Americe, ale na druhou stranu nevím na co nadávají. To jim jako nedochází, že to na co čekají je smrt nějakého dítěte, jehož rodiče budou navíc souhlasit s tím, ať je jejich dítě rozebráno na součástky. Já proti tomu teda nic nemám, když člověk umře, stává se z něj pouze věc, na kterou má pár lidí citovou vazbu, takže proč by nemohly jeho orgány pár životů zachránit, že jo. Každopádně mi čekání na smrt dítěte aby to moje mohlo žít přijde teoreticky taky trochu nemorální. Ne moc, ale trošičku jo.
Každopádně, po pár peripetiích jim doktorka (doktorka!) tak jako tajně poradí, ať si orgány seženou nějakou „jinou“ cestou. Zní to trochu blbě a pochybuju že by to někdy nějaký doktor řekl, ale co už. Každopádně se rodiče snaží zjistit jak se k orgánům dostat, trochu překročí i nějaký ten zákon a stopa je zavede do Mexika (kam taky jinam sakra, američani). Takže milý taťka, který je docela sympoš se vydává do Mexika pouze se jménem doktora, který údajně tyhle věci „zařizuje“. Ten herec, co hrál taťku má děsně známý obličej a pokud na tenhle film budete koukat, určitě si budete říkat to samé co já: Odkud já ho jenom znám? Já jsem zjistil že absolutně není možné si vzpomenout, je to takový ten herec, který je docela známý, ale ne až tak moc abyste znali jeho jméno. Jinak je to ale docela sympaťák a své role se ujal dobře. Když přijede do Mexika, tak ho samozřejmě okradou, rozbijou mu držku, vykouří ho transvestita a další super věci, které jsou v Mexiku zřejmě na denním pořádku. Mezitím se ale seznámí s místní mafií a hlavně s dětmi z ulice, jejichž mrňavý capo di tutti capi ve špinavém tílku s obří bouchačkou mu za nějaký ten bakšiš pomáhá. Až konečně! Zjistí jaké je to všechno jeden velký ojeb a konečně najde toho doktora, který může jeho dceři zajistit plíce. Samozřejmě, on by mu je v pohodě zajistil, kdyby si slušně jako každý jiný překupník orgánů počkal dostatečně dlouho, než skape nějaké dítě. Jenže náš milý taťka ne, on to potřebuje hned. Takže co může čekat? Spojení děti ulice, náhradní plíce, málo času a smrt dítěte vám jistě docvakly. Pak už následuje jen konec, který je stejně úplně jasný.
Nádech vůbec není špatný film. Když ho vaše mamka uvidí v sobotu večer na Nově, jistě bude nadšená. Pro ostřílené filmové harcovníky je to ale trochu málo. Všeho je tam málo. Málo Mexika, málo akce, málo zápletky, málo mrtvých dětí a málo transformerů. Je to prostě naprosto šedý průměrný film, který si hraje na něco šokujícího, protože tam řeší tak ošklivé věci a na konci je doslova Sophiina volba. Jenže to je jaksi málo, navíc když je to všechno bráno děsně plytce. Ale, pořád je to lepší než když vás srazí auto na ulici a vy se probudíte mrtví.
45%