Příběh
Příběh o velké lásce mladé židovky Rebeky a křesťanského mladíka Vojty se odehrává koncem 16. století v Praze, ve které v té době panovalo velké napětí mezi obyvateli židovského ghetta a pražskými křesťany. Tehdy nikdo v Praze netušil, zda se dožije večera, všichni totiž žili v obavách z rychle se šířícího moru, na který však překvapivě umírali převážně křesťanští obyvatelé Prahy. Nebylo tedy divu, že křesťané ze šíření moru podezírali obyvatele židovského ghetta, kteří prý z nenávisti ke křesťanům otrávili v Praze vodu ve studnách. Napětí mezi obyvateli obou částí Prahy rychle rostlo a jednoho dne vyústilo v krvavý pogrom, při kterém křesťané surově vydrancovali pražské ghetto a mnoho nevinných Židů povraždili. A právě při tomto pogromu se seznamují hlavní postavy velkého milostného příběhu – židovka Rebeka a křesťan Vojta. Za velice dramatických okolností zachrání Vojta při pogromu život Rebece a jejich následující životní, osudová láska prochází v příběhu všemi peripetiemi, které jsou typické pro vztah dvou milenců, kteří pocházejí ze dvou znepřátelených táborů, oba se tak vlastně stávají Romeem a Jůlií té doby…
Rebeka je sirotek, kterého se v našem příběhu ujal jako malého děvčete všemi uznávaný, uctívaný pražský rabín Löw. Toho trápí obava o osud židovského ghetta, neboť opět sílí nebezpečí nového a ještě krvavějšího pogromu. Rabín Löw se na Pražském hradě pokouší přemluvit císaře Rudolfa II. k poskytnutí vojenské ochrany židovského ghetta, jeho snaha je však marná, císař se totiž věnuje pro něho důležitějším věcem, jakými jsou například popíjení dobrého vína s lehkými děvčaty, pořádání plesů a hlavně se věnuje okultním vědám, které za jeho vlády měly na Pražském hradě velkou podporu. Rabín je zoufalý, neví, jak ochránit pražské ghetto před dalším nájezdem křesťanských obyvatel Prahy. Jedné noci se v rabínově ložnici zjeví duch praotce Abrahama a spícímu rabínovi vnukne myšlenku na zrození toho, který je na svět povolán vždy, když se židovský národ ocitne v nebezpečí…
„Stvoř Golema“ – poradil praotec Abraham rabínovi a připomněl mu ještě zásady, které je ke stvoření Golema nutno dodržet. Rabín Löw uposlechne této rady a jedné temné noci stvoří se svými studenty na břehu Vltavy nedaleko Prahy postavu Golema, který podle dávných židovských legend má schopnost brát na sebe podobu člověka, neboť jedině tak může nenápadně slídit mezi křesťany a vyzvídat, jaké nepřátelské akce chystají proti Židům. Podle legend je Golem vždy němý a zcela poslušný rozhodnutím toho, kdo ho stvořil. Praotec Abraham však ve snu naléhavě rabínu zdůrazňuje, že obřad zrození Golema musí proběhnout podle přesně daných pravidel, jinak hrozí, že Golem bude vybaven vlastnostmi zcela jinými, než těmi, kvůli kterým je přivolán na svět. Při tajemném obřadu stvoření Golema se však stalo to, čeho se praotec Abraham obával – ustrašení studenti popletou pořadí a smysl formulací, takže Golem je zcela nečekaně vybaven citem, schopností milovat! Rabín Löw uschová Golema na půdě synagogy, kde se odehrávají tajné milostné schůzky Rebeky s Vojtou, a není divu, že se právě zde Golem do krásné rabínovi schovanky zamiluje…
V příběhu muzikálu Golem, jehož hlavní dějovou linku tvoří milostný trojúhelník mezi Rebekou, Vojtou a Goleme, dochází k mnoha nečekaným, dramatickým situacím, které jsou vyvolány zejména Golemovou snahou zbavit se Vojty, svého soka v lásce. Golem, který má schopnost brát na sebe podobu nejrůznějších lidí, vezme na sebe dokonce i podobu Vojty a v rozporu se svým posláním spáchá těžký zločin, neboť doufá, že kvůli tomuto zločinu bude Vojta obviněn, odsouzen a popraven. V nejdramatičtějších okamžicích příběhu o nešťastně zamilovaném Golemovi se objevuje praotec Abraham, aby z moci nejvyšší zasáhl a zabránil neštěstí, která pramení z činů toho, jenž byl původně povolán na svět k ochraně Židů. Praotec Abraham tak zasáhne nejen u soudu s domnělým vrahem Vojtou, ale v samotném finále příběhu rozhodne, že Golem nechrání Židy před nebezpečím, neplní tedy své poslání a vydá rabínu Löwovi pokyn, aby byl Golem zničen. Po rozpadnuté Golema v hromádku hlíny už lásce Rebeky a Vojty nestojí nic v cestě. Zdání je to ale mylné, neboť ona je židovka, on křesťan a takovýmto vztahům není doba právě nakloněna. Naděje pro oba je však obsažena ve velkém finále příběhu, ve kterém Židé i křesťané zpívají společně píseň, jejíž název i obsah přesně vystihuje smysl a poslání muzikálu Golem – „Modlitba za usmíření“