Nestalo se...
Nestalo se to!
Tohle, co vám teď napíšu – se nikdy nestalo! Opravdu ne! Možná se podivíte, proč vám to tedy píšu, že se to nestalo, když o tom píšu, ale já se tímto způsobem - jistím! Takže – nestalo se to! Ještě jednou – pro obzvlášť tupé – NESTALO SE TO!!! A nakonec – zpráva, pro případného cenzora – nic z toho o čem teď budu psát, se nestalo, a osoby v ději vystupující a děje v něm se odehrávající, se nikdy! – opravdu nikdy nestaly! Nikdo mi to sice nedosvědčí – ale při stanovení trestu, snad k mému vyjádření, bude brán zřetel…
Tak a teď tedy o tom, co se - nestalo! Takže jsem dnes nejel ostravskou tramvají a tou tramvají, společně se mnou, nejela dvojice z řad minority, a vůbec, to nebyla občanka E.M., a ani její snědý druh L.M. A tato dvojice se mě nepokusila nikdy okrást! Nikdy!! To zdůrazňuji. A taky jsem nikdy nenašel ruku Eržiky Mesárošové v mojí kabeli, kde se mi nepokusila odcizit můj mobilní telefon! A poté co jsem její ruku šátrající v mojí tašce nenalezl, tak mě na poctivou cikánskou férovku, nepozval druhý z dvojice - Lájoš Molnár! To se fakt – nikdy nestalo! A pokud bych tvrdil, kapitáne, třeba něco jiného, tak si zasloužím, ten nejtvrdší trest!! Za šíření protirómských nálad a xenofobních myšlenek!! Tak!
Takže tohle bychom měli! Tohle se tedy nikdy nestalo. A navíc - mobil mi vrátili a na cikány prý „mám zapomenout“! Mi poradil jeden – co nás má: „chránit a pomáhat“… he, he. Nu a tak se snažím. Zapomenout! A „neprovokovat“! – říkal strážmistr! Nebo si mě pozvou! Abych podal vysvětlení!! Co bych měl vysvětlovat a komu? – to mi, ovšem nesdělil. Zvláště, když mi ještě, onen orgán doporučil – nic nevědět. Tak nevím! Nevidím! Neslyším! Nebo mě, prý: „vymažou“! Tentokrát definitivně! Povídal příslušník…, kterého si platím i já. Z daní! Mesároš si ho neplatí! A já mám zapomenout…! Tak jo! Nic! Nic nevím – soudruzi!
Hm. Hm. Takže nic! Nic se neděje. V Ostravě se opravdu nic neděje! Nikde žádný parazit! Gambler! Šlapka! Ani její pasák! Nikde policejní poskok, který se stará o jejich bezpečnost a mi radí, co mám či nemám vidět! Ne! Lájoš si policajta nepase! To byste ho naštvali – kdybyste ho z něčeho takového vinili! No a já, můžu pokračovat v líčení toho, co se nestalo! A, že se ten den, ještě „nestalo“ věcí! To vám povím! Třeba – tohle: vůbec jsem nehulil na balkóně, a nepozoroval tlupu ze „sociálně vyloučené komunity“, jak rozebírají lešení z protějšího baráku a chystají si ho k odvozu do Sběrných surovostí!! Ne! Neviděl! Jsem nikoho! A když jsem pak šel nahlásit tento zločin na služebnu, tak tam stejně nikdo nebyl. Chlapci byli: „ve službě“, a jak už jsem do protokolu uvedl: „pomáhali a chránili“. Například chránili: kosovské narkobarony, co se rozvalují v restauračních zahrádkách, na Stodolní a věnují se: „byznysu“! Střídavě zásobují naší omladinu čerstvou várkou hašiše přímo z Afganistánu! A střídavě se věnují prodeji našich holek, co si na onen haš zvykly, a teď rády ( hm – myslím, že spíše: nerady! ) za dávku drogy, obcují s kýmkoliv a vydělávají si na ( už jsem chtěl napsat – „na chléb svůj vezdejší“… ) – inu na hašiš nebo pervitin – co je vám libo! „Naší“ milí Kosované – mají cokoliv! Pozor – zde jsem se dopustil matoucího obvinění – samozřejmě, nejde jen o občany z Kosova! Ale jsou mezi nimi i „reprezentanti“: Albánie, Moldávie, Ukrajiny atd.. Je zajímavé pozorovat, v jakých značkách aut se zde pohybují, kolik nemovitostí skupují, jak často se s nimi v křesílkách místní politici povalují… jo, jo - už si zase sbírám!
No a jsme zpět! Kruh se uzavírá – o nerušenou distribuci a nepřerušovanou prostituci se starají? Jistě! Bingo! Ti – co nás mají: „pomáhat a chránit“! Tak chrání! Pomáhají! Mafie po česku!!! A prr! A dost!! To bude zase mazec! Až si to dozor přečte! Moji tlamu paragrafem vytřou! A kdo jim – vytře?! Tlamy? Kdo je „vymaže“?! Nevím! Já fakt nevím!! Žijeme v Česku 2012! Nevidět a tahat! Zvířata! To je náš osud!!
Ale co! Když už jsem se takhle rozepsal. Tak si ještě trošku loknu! Svobody! Kdysi jsem napsal, že tihle nebo tamti, že jsou jako rakovina – že metastázují, do společnosti, a postupně ji rozežerou, sežerou a vysají!! To jsem psal! Neboť jsem si tohle myslel! Už si to nemyslím! Už to vím! Rakovina! Požírá nás za pochodu! Parazituje kde kdo! Od Lájošů přes Dalíky až po černoprdelníky…! Všichni! Všichni žerou! A? – každý si chce přidat! Tohle nevyjde! Už teď jsme vyžraní! Ohlodaní! Na kost! A stále se zakusují a nemají dost! Každý hrnec má své dno. I tento ho bude mít! A my se pak budeme mít alespoň od čeho odrazit! I když – každý rok se „ode dna“ odrážíme! Už dvacet let!! Hm. A dost! Už se zase vezu…
Jo – jo… slibně jsem začal. Prozradil na sebe, že od určité doby: nevidím a neslyším. Že je to dobré!! Nevím? Dejme tomu, že opravdu nevidím?! Že neslyším?! A že se nestalo to a ono! Ale mlčet! Mlčet o tom nebudu!! To po mě nemůžou chtít!!
Copak vy to chcete? Aby Eman mlčel? Tak mi to dejte vědět! Než vyrazí ty dveře…
Dobrou
EM á nek
Čtěte – dlouho mě psát nenechají…
Více na : www.emanmarecek.estranky.cz