Antibiotický paradox.
Tohle bude síla, tak si raději udělejte pohodlí a něco dejte pod záda, nebo až to s vámi šlehne, tak já vás nechci mít na svědomí! Jak jste asi zaznamenali – vypukla chřipková epidemie. A letos je to prý opravdový samec! Prý jde přímo o život. Povídali o tom v TV. V tom se vzácně shodli - ti z bulvární, ale i ti z ještě bulvárnější. Tam toho napovídají moc, jenže tentokrát to asi trefili na hlavičku. Jen nevím, zda na tu správnou…. Ale teď je okolo téhle chřipky, opravdu dost dusno. Prý, že je to nějaká prasečí. No já už tu letošní měl, nevím zda jsme měl tuhletu prasečí, ale určitě to byla chřipka jako prase! Teď ji má i Andělka a je taky dost na umření…no snad to děvče ještě nějakou dobu vydrží - se mnou, a pro moji i vaši potěchu. Na uklidněnou, pro všechny kteří se téhle chřipky bojí, musím uvést“že, stejně to tady nikdo nepřežije“, a tak je vlastně jedno, v jakém pořadí půjdeme…
To jsem dnes začal zhurta,co? A optimismus zase nikde. Raději vás hned z úvodu upozorním, že i zbytek mého textu bude v podobném duchu a tak vás chci požádat, o odstranění všech vašich nadějí. Je to marné. Ještě se třeba nechejte naočkovat. Už vás ostatně dost očkují přes media. Ještě se uchopte iluze, ale já vám říci musím – nejspíše jde o marný boj. To svinstvo jde po nás, a my prohráváme…
Jenže. Jenže, kde taky brát optimismus, tváří v tvář, tak hrůzné hrozbě smrti?! A proč jsme zvolil, tak defétistický až nihilistický tón? To vám hned vysvětlím. On to je záměr, abych mohl volně navázat, na v úvodu avizované téma. Onen „antibiotický paradox“. Antibiotika, která byla asi největším objevem dvacátého století, se v úvodu století dvacátého prvního, mohou stát jeho zabijákem!! Ano vážení, to je ta hrozba, o které nám stále říkají poctiví lékaři a opravdu neuplacení hygienici. Ta hrozba je velmi vážná, neboť se začíná prosazovat faktor, na který upozornil již objevitel penicilínu, profesor Fleming. A to je bakteriální rezistence. V českém a mnou zjednodušeném jazyce řečeno, jde o toto: nadužíváním antibiotik v jakékoliv podobě a touhou po sterilním a čistotou čpícím životě, jsem si“vyrobili“ velmi silné a odolné bakterie. Bakteriální kmeny které dokáží projít obranou, tvořenou antibiotiky a spolehlivě vás zmrzačí, nebo dokonce usmrtí. To je výsledek naší snahy po nekonečném životě ve věčném zdraví a síle!
Léčba antibiotiky – různými těmi sulfonamidy,streptomyciny,fluorochinoly, penicilíny se v době svého objevení, stála záchranou pro miliardy přeživších.Najednou přestaly nemoci zabíjet. Už lidé neumírali na tuberkulózu, záškrt, černý kašel, angínu a další, do té doby smrtelné choroby. Syfilis nebo kapavka se měly stát minulostí. Bylo to zjevení. A to je fakt. Je jedno kdo a jakým způsobem se na objevení léků, na různé typy nemocí, způsobených bateriemi, viry a parazity podílel. Od slovutného Louise Pasteura, přes Kocha, Yersina, Fleminga, Donagha, až po popularizátora a profesora Stuarta Levyho, z jehož knihy informace čerpám, všichni se podíleli na boji proti zákeřné smrti. Ale pozor! Už profesor Fleming varoval před rezistencí bakterií na různé typy těchto léků. Prostě léky z rodu antibiotik vytvářejí v bakteriích odolnější formy, které přebíjejí léky dřívější síly a vy tak na nové typy bakterií a vírů musíte brát silnější antibiotika a ty znovu spustí v bakteriích proces o přebití léčebné síly léku, a tak to jde dál a dál…už padesát let!
Zde se ještě, s vaším dovolením dopustím, vlastního názoru: Můžeme se nechat očkovat, můžeme se na bakterie a viry připravit, ale jak je potom možné, že se znovu objevují. Ve hře je znovu černý kašel i tuberkulóza. Takže, necháme li se naočkovat letos jakýmsi sérem s jistou silou, jenž má zastavit průnik bakterie chřipky do vašeho těla, jaké očkování dostaneme příště? Násobek těchto látek z rodiny antibiotik, pomohou mutovat bakteriím z ještě vyšší a děsivější silou. Letos přežijeme. Ale příští rok? Za pět – deset let???
Éru antibiotik spustil požár v baru. To je novinka, co?! Ano, požár nočního klubu COCONAU v Bostonu, při kterém zahynulo 400 lidí, a násobek jich bylo zraněno, spustil hysterii okolo antibiotik. Totiž, poprvé tam se rozhodlo Ministerstvo zdravotnictví USA, použít v té době nový a nevyzkoušený lék“penicilín“. A díky jeho účinku, se stovky děsivě zraněných lidí vyléčilo. Psal se rok 1942 a penicilín se vydal na svoji pouť světem. Dalším dějstvím, byla fronta druhé světové války a mediální rámus, který zázračnému léku vytvořili, už tehdy bulvarizovaní novináři. Penicilín vyrazil na svoji pouť a začal zachraňovat národy. A to doslova. Troufnu si říct, že já, ale i mnozí z vás jsme dnes tady, jen díky antibiotik v jakékoliv podobě. Já osobně měl mnoho hnisavých nemocí už ve svém dětství. Před rokem devatenáct set čtyřicet, bych šel rychle pod kytky. Přírodní výběr by mě sešrotoval, tak jako miliardy jiných. Jenže, mě již léčili novými léky. Mimo jiné Tetracyklínem. To byl taky pěkný humus. Ale přežil jsme. A abych mohl přežít, tak se ve mně odehrál boj penicilínu s nakaženou buňkou, bakterií, parazitem – prostě svinstvem všeho druhu. Použili ho u mě jednou, podruhé a teď již stále. Kruh. Nemoc – lék(antibiotikum) – vítězství nad virózou(dočasné) – napadení rezidujícím kmenem odolnější formy, způsobí nemoc – je podán lék(silnější antibiotikum) – lék někdy zabere( teď už nezabírá tak jednoznačně, jako dříve) – dočasné vyléčení – viróza nebo nemoc – léčení anti……Cítíte to sami…
Proč antibiotika nevyhubí bakterie a parazity úplně? No asi to tak příroda chce. Bakterie totiž jenom neškodí. A jsou i třeba, například při rozkladu různých organismů i po jejich smrti. Bakterie máme všude. Ty negativní i ty které nám pomáhají. Například ve střevních kulturách máte bakterie, které nesnášejí kyslík, to jako vzpomínku na dobu před miliardami let, kdy byl kyslík otravným a jedovatým plynem. Ano vážení, vývoj druhu je neustálá paradox. Jen ony bakterie byli na počátku všeho. A existují na planetě již bezmála čtyři miliardy let. A tak my, lidé, jsme nyní v etapě živočišné říše, jenž je závislá na kyslíku. Ale nebylo tomu tak vždy. A tak je to i s bakteriemi. Navíc, je jich obrovské množství – jsou to velmi nepatrné bytosti, na to jak jsou nebezpečné. Ilustrativně se vám pokusím podat informaci kolik jich asi je: v kelímku přírodního jogurtu(prý) jich je více než lidských obyvatel planety Země… Navíc, jsou na planetě podstatně delší dobu, než je ten tenkonohý pablb, co si myslí, že bude žrát, bude se množit, bude se zabíjet a bude ničit přírodu zcela beztrestně, a že nad něj není. JE!! Přírodní zákon rovnováhy. Patogenní bakterie, které nás testují dnes a denně, jsou naším nepřítelem ale i strážcem přírodní rovnováhy. Prostě, nesmrtelní nejsme, ale těžko se nám tahle informace připouští. Vraťme se ovšem k bakteriím.To ony teď po nás jdou, a asi nás i nakonec dostanou!
Vyskytují se všude. V moderní společnosti se jich pokoušíme neustále zbavit. V moderní technologicky velmi dokonalé době, kdy se jednou z královen všech věd, stala chemie, vymýšlíme různé zabijáky bakterií. Ve zjednodušené podobě: naše touha po čistotě, nám vyrábí smrtelně nebezpečného nepřítele. V aseptickém prostředí naších koupelen, záchodů, ordinací, prostor všeho druhu, které očišťujeme těmi Mr.Propery, přežijí jen nejodolnější bakteriální kultury. A ty se stále množí a testují naší odolnost. Dalším nepřítelem je naše touha po maximálním zdraví. Všechny výrobky moderní kuchyně, jsou napuštěny množstvím chemických látek. Položili jste se někdy podél otázky: jak je možné, že jogurt (z televizní reklamy) vydrží půl roku? Já onehdy otevřel krabici mléka a ono po týdnu bylo stejné chuti, jako před týdnem. Tam se ty přírodní bakterie způsobující zkysnutí vůbec nedostanou( za jakou cenu!!! Čím je to mléko“otráveno“??!) Zajímali jste se někdy: kolik antibiotik se přidává do krmiva pro dobytek a vůbec do jídla. Víte, že i v tak perfektní potravině, jakou je med, je velké množství antibiotik? A co léčba? Nechcete po svém lékaři antibiotika i na choroby, jenž by se obešly bez nich? Vždyť léčená chřipka trvá týden a neléčená sedm dní… Tohle vše, je cesta bakterií k její dokonalosti. Přebije svého zabijáka, tak jako my vybíjíme své nepohodlné sousedy, nebo jinověrce. My jsme vrahem bakterií, oni nám vyhlásili válku. Kdo myslíte, že vyhraje? Přírodní rovnováha. A tam, už nemáme co dělat!
A bakterie rezistují nerušeně dál. O rezistenci, tj. zvýšení odolnosti proti lékům se v bakteriích stará tvz. plasmid( jinde i plazmid). Dost děsivá variace. Do každé bakterie rád pronikne a kupodivu, že je menší než bakterie(!!!) - miliardu x miliardu x miliardu menší než je člověk. Je to číslo s hrozně nulami a to už bych se dostal s tou vědeckostí opravdu za okraj mých vypravěčských schopností, tak je velmi mocný. Namnoží se a bojuje za bakterii. „Čte“ naše zbraně, a“vymýšlí“, jak by přežil. Nevíme pořádně jak je to možné, ale kupodivu, často je před vědecko technologickým vývojem člověka… Je to vlastně parazit oné bakterie. A aby mu ona, jeho živitel, neumřela, tak bojuje proti škůdcům bakterií – lékům, chemikantům, postřikům, očkovacím směsím apod.. V bakterií může být plazmida násobek. O to ovšem je nebezpečnější. Na pomoc onomu plazmidovi přichází ještě transpozon, ale to už jsem opět na tenkém ledě a tak vám jen zjednodušeně vysvětlím, že bakterie jsou přičiněním těchto“dárečků“, mocnější a mocnější a my nemocnější a nemocnější.
Antibiotika jsou prostě dnes zneužívána. Začalo to v oněch padesátých létech, tehdy se tento zázračný lék cpal do všeho – i do kosmetických krémů a zubních past! I dnes jsou antibiotika vyžadována na všechno. Matka dá svému dítěti antibiotikum preventivně. Bohatý byznysmen si vlastním přičinění uhnal díky antibiotik leukemii a šel do říše předků( to si opravdu nevymýšlím, je to zdokumentovaný případ!). Poutníkům na cestě do Mekky se dává sedm tablet antibiotik: preventivně! Nynější hysterie už je jen důkazem o nadvládě farmaceutických kolosů, které vyrábí stále více těchto léčiv a tak hledají pro ně trhy. A kde je najdou nejsnadněji, než přes naše zkorumpované politiky…Lékaři samotní, také nevědí, jak a na co vlastně antibiotika předepisovat. Sami doktoři nevědí, zda si očkováním neškodí. Ale jsou to stejné ovce jako my, a tak si je nechají taktéž píchnout. I oni půjdou…A v hledání vhodné léčby jsou také mistři: Buď vám dají velkou dávku nebo nedostatečnou. A tak ve vás buď zabijí odolnost proti příští nákaze, anebo ve vás ponechají kultury mikrobů, jenž znovu bují a bují…Do tohoto odstavce ještě vnutím jednu a opravdu šokující informaci – dnes už se vyskytují bakterie, které se antibiotiky živí. Ano vážení – pouhých padesát let stačilo a ty zrůdy bakterie si nás ochočily a nechají si nás předkládat přímo na podnose. Léčené, očkované, neléčené, neočkované, jak je libo – chutnáme jim znamenitě!To už je spíše námět na horor, než popis všech možných forem útoků baterií, vírů, parazitů a hnilob všeho druhu.
Tímto svým dnešním pojednáním jsme se pokusil vykreslit současnou hysterii a její možné důsledky okolo letošní chřipky. Je to pouze laický pohled, takže promiňte, že vám žádnou radu nedám. On vám ji rád poskytne váš lékař. Kolik za to očkování dostane?? Třeba jen cikrtovné. I tak mu to stojí za to. Ten farmaceutický obr, jenž očkování dodá, a rád dodá léky proti očkování a léky na léčení následků léčbou způsobené, vydělá mnohonásobně více. Na strachu a blbosti! Stále vyrábí. Stále dodává. K iluzi věčného zdraví například dodal mnoho zbytečných placebálních tablet, které vám zaručí, že nikdy ničím určitě neonemocníte…no, až do příští choroby.
Tož, ať se zdrávi až do smrti…a koukejte si to užít.
Dobrou
EM
P.S. ještě charakteristika bakterie podle Wilkipedie:
Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů. Mívají kokovitý či tyčinkovitý tvar a zpravidla dosahují velikosti v řádu několika mikrometrů. Studiem bakterií se zabývá bakteriologie, významně tuto vědu rozvinuli Robert Koch a Louis Pasteur.
Typickou součástí bakteriálních buněk je peptidoglykanová buněčná stěna, jaderná oblast (nukleoid), DNA bez intronů, plazmidy a prokaryotický typ ribozomů. U bakterií se nevyskytuje pohlavní rozmnožování, namísto toho se nejčastěji dělí binárně. Bakterie jsou nejrozšířenější skupinou organismů na světě. Dříve se druhy bakterií klasifikovaly podle vnějšího vzhledu, dnes jsou moderní zejména genetické metody. Díky nim se dnes rozlišuje asi 25 základních kmenů bakterií.
Bakterie mají velký význam v planetárním oběhu živin a mnohdy vstupují do oboustranně prospěšných svazků s jinými organismy. Mnohé patří mezi komenzálické druhy, které žijí například v lidské trávicí soustavě. Na druhou stranu je známo i mnoho patogenních bakterií, tedy druhů, které způsobují infekce. I člověk mnohé z bakterií využívá, například v potravinářském a chemickém průmyslu. Vědci využívají bakterie ve výzkumu