Zahraniční obchod
Téma č. 26
Zahraniční obchod
důvody mezinárodního obchodu
1) monopol přírodních podmínek – každý stát využívá bohatství své země a obchoduje s těmi druhy zboží které ve své zemi nalézá(ropa, banány, pomeranče)
2) absolutní výhoda – každý stát vyváží statky které je schopen vyrábět levněji než ostatní státy(japonsko – elektronika), levnost jednoho státu
3) komparativní výhoda – říká že dva státy mezi sebou budou obchodovat právě s těmi statky které jsou schopny vyrábět levněji(levnost obou států)
4) odlišné preference spotřebitelů – vyvážíme trpaslíky, země které mohou využívat odlišné preference zahraničního spotřebitele a záměrně vyrábět a vyvážet zboží žádané v zahraničí
vnější obchodní a měnová politika VOMP
protekcionismus – je to obchodní politika státu která chrání domácí trh a výrobce uplatňování protekcionismu používají státy VOMP každý stát kontroluje jaké zboží je dováženo
export a import
import – dovoz, hmotný, nehmotný, přímý, nepřímý
export – vývoz, hmotný, nehmotný, přímý, nepřímý
hmotný – vyváženy nebo dováženy hmotné statky
nehmotný – vyváženy nebo dováženy licence, služby, autorská práva
přímý – existuje přímý vztah mezi výrobcem a odběratelem
nepřímý – mezi výrobce a konečného odběratele vstupuje prostředník který obchodní kontakt vyřizuje
reexport – opakovaný vývoz, přímý, nepřímý
- reexportéři nakupují zboží v cizí zemi a vyvážejí ho do třetí země
„graf“
přímý – reexportéři nakoupí zboží v jiné zemi a vyveze ho rovnou do třetí země aniž by ho přivezl do vlastní země
nepřímý – reexportér nakoupí zboží v cizině a doveze ho do vlastní země a z vlastní země ho vyváží do třetí země
nástroje vnější obchodní měnové politiky
1) kvóty – množstevní omezení dovážených výrobků, když je nulová kvóta tak je zákaz dovozu
2) clo – je to částka která je odváděna do státního rozpočtu a hradí ho ten kdo do země přiváží zboží
druhy cla:
a) dovozní – placené při dovozu
b) vývozní – neuplatňuje se
c) vyrovnávací – pokud stát dováží výrobky, které jsou v zahraničí dotovány má právo na ně uvalit vyšší celní sazbu
d) odvetné – stát má právo uvalit vysokou celní sazbu na dovoz zboží z té země která diskriminuje stát dovozce v hospodářské soutěži
e) antidumpingové – stát stanovuje toto clo u takových druhů zboží které by svou nízkou cenou likvidovali domácí výrobce
dumping = prodej zboží pod cenou
3) intervence na devizových trzích – centrální banka nakupuje zahraniční měny za měnu domácí nebo zahraniční měny, vykupuje měnu domácí, tím ovlivňuje výši měnového kurzu
4) ostatní nástroje – kromě cla a kvót může stát klást neviditelné překážky dovozu(přísné zdravotní normy, stanovení typu katalyzátoru)
VOMP u systému pevných měnových kurzů
měnové kurzy – jsou pevné, jedna jednotka domácí měny se směňuje za jednu jednotku zahraniční měny
účinky cel
a) obchod bez cel „graf“
D= domácí poptávka po určitém zboží
S = nabídka kterou jsou schopni vytvořit domácí výrobci
- pokud by země neobchodovala se zahraničím prodávalo by se množství A za cenu A
- pokud země začne obchodovat se zahraničím a dováží výrobky za světovou cenu PW za tuto cenu jsou lidé ochotni kupovat větší množství
- z domácích výrobců se na trhu udrží pouze ti kteří jsou schopni vyrábět za světovou cenu při této ceně jsou domácí výrobci schopni dodat na trh menší množství (Q)
- zbylé poptávané množství je třeba dovézt
- rozdíl mezi PW a QP
b) obchod po zavedení cel
„graf“
- světová cena se zvýšila na úroveň PT, to umožní vstoupit na trh i méně efektivním domácím výrobcům
- poptávka klesne, na úroveň QT
cena by byla větší než PA
PW + CLO
„graf“