pyramidy
Pyramidy jsou bezesporu nejznámějšími stavebními památkami, které stří Egypťané stvořili. Přestože soušasní badatelé nemají shodný názor na formální význam jehlanovitého tavru pyramid, v otázce pohřebního účelu těchto staveb jsou jednotní. Ale nebylo tomu tak vždy. V 6. století n.l. například převládal názor, že pyramidy představují biblické Josefovy sýpky a v průběh další doby se objevovalo nepřeberné množství interpretací významu těchto tajemných staveb. Pyramidy není možné chápat jako osaměle stojící monumenty. Vždy tvořily centrum rozsáhlejšího okrsku vymezeného ohradní zdí, který zahrnoval chrámy a svatyně zasvěcené zádušnímu kultu zemřelého panovníka. Vzestupná cesta ho spojovala s tzv. údolním chrámem, který stál na rozhraní pouště a údolní úrodné země.
U pyramid pocházejících ze Staré říše se vchod nachází v severní stěně, odkud se svažuje chodba ústící do podzemních prostor, které leží přibližně pod středem stavby. V průběhu Střední říše se stavitelé pokoušeli předejít vykrádání královských hrobek a umisťovali vchod do pyramidy do jiných míst. Podzemní prostory se nacházely na úrovni i pod úrovní základny stavby. Výjimku představuje Velká pyramida (Chufuova) s komplikovaným vnitřním uspořádáním, kdy se vnitřní prostory nacházejí vysoko v tělese stavby. V závěru Staré říše byly vnitřní prostory pyramid zdobeny soubory říkadel, znýmými pod názvem Texty pyramid. Byly určeny k zajištění znovuzrození panovníka a jeho dalšího blaženého posmrtného života. Není pochyb o tom, že pyramidy měly usnadnit přeměnu panovníka a proto byly nazvány jako: "Nástroj na vzkříšení". V Textech pyramid se praví, že pyramidy byly stavěny tak, aby vydrželi navěky ochraňovat tělo panovníka a byly centrem jeho zádušního kultu