POČÁTKY A VÝVOJ SVĚTOVÉHO PÍSEMNICTVÍ DO POLOVINY 15.STOL. - 1.ČÁST
Počátky a vývoj světového písemnictví do poloviny 15. století
Základy světové kultury a vzdělanosti
- na počátku slovesnost, hudba, výtvarné umění (od nestarších dob).
- nejstarší slovesnost se nedochovala (ústní), o ústní slovesnosti si můžeme udělat představu podle společenství, které žijí do dneška.
- slovesné projevy spojené s určitými obřady, událostmi.
- v civilizačně vyspělých oblastech (Sumer, Egypt) ústní slovesnost » literatura.
- Mýty - snaží se vysvětlit svět a postavení člověka v něm, soubory = mytologie.
- Starověká literatura: a) Zaniklé (Sumer, Egypt)
b) Nepřetržitý vývoj (Hebrejská)
- písemnictví i v jiných kulturách.
Sumerská literatura
- zde vynalezeno obrázkové písmo » klínové písmo.
- zachovaly se tzv. Knihy mrtvých – rady zemřelému.
- nejstarší, epické zpěvy a básně, nejstarší známý epos:
Epos o Gilgamešovi
- 2000 let př. n. l., klínové písmo na destičkách.
- Gilgameš (král města Uruk) se svým přítelem Enkiduem (přátelství po souboji) hledají nesmrtelnost » nakonec ji nenachází » uvědomuje si konečnost lidského života a snaží se alespoň budovat „nesmrtelné hradby“.
- Gilgameš přichází na to, že nesmrtelný se může člověk stát svými skutky, které za svého života vykoná.
- součástí příběhu je i příběh o potopě.
Indická literatura
Védy
- soubory hymnů (oslavných básní) na božství (přírodní síly).
- 6x větší než Bible, 1200 let př. n. l.
Mahábhárata
- 4. stol. př. n. l. – 4. stol. n. l.
- epos líčící bratrovražedné boje mezi dvěma rody Bháratovců.
- děj vychází ze starých mýtů a je značně složitý a propletený filozofickými úvahami.
- připojeny jsou výklady o zákonech a morálce.
- epos patří k nejrozsáhlejším památkám světové literatury.
- obsahuje přes 200 000 veršů a jeho forma je převážně dialogická.
Rámájana
- hrdinský epos o lásce prince Rámy a jeho manželky Síty.
- ta je unesena králem démonů a Rámovi je pomáhá vysvobodit král opic Hanuman.
Kámasútra – umění milovat, praktická příručka milostného života.
- básnická sbírka Šest ročních dob – autor je Kálidasa.
.
Čínská literatura
- počátky 2000 let př. n. l., převažuje lyrika.
- vývoj kultury zde probíhal bez kontaktů s jinými centry vzdělanosti.
- izolovanost byla dána už samotným jazykem a typem písma, jejím symbolem byla Velká čínská zeď.
- původní nábožensko-filozofické směry, které ovlivnily čínskou kulturu, byly Konfucianismus a Taoismus.
Významná díla
Kniha písní
- nejstarší čínská umělecky hodnotná památka, soubor textů převážně lidového charakteru.
- obsahuje básně milostné, obřadní, svatební.
- autor asi Kriso.
Tao-te-ťing
- kniha o cestě tao. Je připisována filozofovi Lao-ć (6 – 5 stol. př. n. l.), ale spis je asi o dvě století mladší.
- základ tvoří filozofické úvahy.
Zpěvy staré Číny
- Li-Po, Tu-Fu, Wang-Wej.
- anonymní soubor Š- t´ing – Dopis děvčete.
- Kniha písní – Kriso.
Konfucius
- zakladatel konfucianismu, posbíral a sepsal čínskou lidovou i umělou tvorbu (písně).
Hovory
- prozaické dílo plné morálních a etických rad pro život člověka ve společnosti formou dialogu.
Li-Po (701 – 762)
- miloval volnost a bohémský život, opětoval přátelství, víno, přírodu.
Tu-Fu (712 – 770)
- věřil ve společenské poslání poezie.
- psal o válečném utrpení, smyslu života a krizi císařství.
Hebrejská literatura
Bible
- největší přínos pro světovou kulturu, základní knihou křesťanství (starý i nový zákon) a judaismu (starý zákon).
Starý zákon
- psaný hebrejsky a aramejsky.
- základ pro judaismus.
- 5 knih Mojžíšových (Pentateuch, Tóra):
v Genesis – o vzniku světa = Adam a Eva, Kain zabije Ábela,
Abrahám, Josef a jeho bratři, potopa světa, zmatení jazyků..
v Skutky proroků – dějiny Izraele, David a Goliáš, Filištíni, Jeremiáš…
v Literární texty – básně = např. Pláč Jeremiášův
v Kniha žalmů – žalm = píseň v doprovodu lyry prosící Boha o pomoc.
v Knihy přísloví – „Nechlub se dnem zítřejším, neboť nevíš, coť ten den
přinese“.
- Píseň písní – asi ji složil král Šalamoun.
- Jákob měl 12 synů, Josef prodán bratry do otroctví » Židé se stěhují do Egypta.
- Mojžíš vyvedl Židy z Egypta do Palestiny, přinesl z hory Sinaj desatero přikázání.
Nový zákon
- psán řecky.
- 4 evangelia (Matoušovo, Markovo, Lukášovo a Janovo)
- Zjevení Janovo (o konci světa = apokalypsa).
- o životě a umučení Ježíše Krista.
- skutky apoštolů (o působení Kristových žáků).
- listy = 21 epištol (autoři Pavel, Jakub, Petr, Jan, Juda).
- Apokryfy – do Bible nakonec nezařazeny. (pochyby)
Překlady bible
- Jeroným (Hyeronymus)
- u nás přeložil bibli Cyril a Metoděj do staroslověnštiny (
Antická literatura
-
- literatura Řecka a Říma, vychází z ní později celá civilizace.
- vliv antické literatury = H. Sienkiewicz (Quo Vadis), W. Shakespeare (César a
Kleopatra), R. Graves (Já Claudius), J. Loukotková, …
Řecká literatura
- počátky
- rozvoj těla i duše = kalokaghátie.
Mytologie
- Pythie – věštkyně v Delfách.
- Tantalos – potrestán věčným hladem a žízní.
- Midas – oslí uši.
- Daidalos, Ikaros – po vybudování bludiště pro Minotaura chtěli odletěl z Kréty, Ikarův
pád.
- Sisyfos – dostal za pomoc říčnímu bohu pramen » Diův hněv » poslal na něj smrt
»Sisyfos ji uvěznil » nakonec do podsvětí » lest » trest- nekonečné valení
kamene.
Archaické období
- 8. – 6. stol. př. n. l.
Homér
- básník, údajně slepý, jeho postavy drsné, bohové zasahují do lidských životů.
díla: Ilias a Odyssea
- hrdinské eposy.
Ilias (Ilion = Trója)
- má 24 zpěvů.
- líčí posledních 51 dnů desetileté války Trojanů a Řeků.
- mísí se zde historie a fantazie.
- v popředí je epizoda boje hrdiny Achilla, který odmítá zúčastnit se války.
- Hector – nechce jít do války.
- následuje další odmítnutí Achilla.
- Trojané začínají vítězit a postavení Řeků je beznadějné.
- Achillův přítel Patroklos (Patrikles) se obléká Achillovu zbroj, aby nahnali Trojanům strach.
- Patrikles je, ale zabit Hectorem.
- smrt přítele donutí Achilla jít do boje.
- Hector umírá a je vláčen za Achillovým koněm.
- otec Hectora vykoupí jeho tělo, aby mohl být pohřben.
- Ilias pohřbí Hectora.
- nakonec oba pláči nad jeho hrobem.
- příběh s Trojským koněm původní text neobsahoval.
Odyssea
- popisuje pouze 41 dní z desetiletého bloudění ithackého krále Odyssea, který se vrací z trojské války.
- při návratu na rodnou Ithaku je zdržován nymfou Calipso. (ostrov kyklopů, přes zemi Lotofágů, Sirény atd.)
- na Ithace už jeho manželka Penelopa nedoufá v jeho návrat a začne si hledat nového muže.
- prohlásí, že si za muže vezme jen toho muže, který šípem protne dvanáct seker.
- v té době je už Odysseus v Ithace a dovídá se o soutěži.
- v přestrojení za chudáka jde do chrámu a protne šípem dvanáct seker.
- Penelopa ví, že to dokáže pouze Odysseus a poznává ho.
Kromě eposu máme z tohoto období ještě lyriku:
1) Elegie – báseň s vážným textem za doprovodu píšťaly.
2) Modlitba – žádost Bohu o splnění nějakého přání.
3) Pijácká báseň – Anakreon » „anakreontská poezie“.
4) Milostné básně – Sapfo – milostné básně + monodie. Za doprovodu lyry.
5) Bajky – veršované, prozaické.
- zvířata a věci jednají jako lidé.
- úkolem je mravní ponaučení.
Sapfo (7 – 6 stol. př. n. l.)
- sólová lyrika (jednohlasá).
- založila na ostrově Lesbos jednu z nejstarších básnických škol pro dívky.
- psala milostnou poezii o lásce, stesku, smutku, oslavovala bohyni lásky Afroditu – Písně z Lesbu.
Alkaios (asi 7 stol. př. n. l.)
- pocházel z ostrova Lesbos.
- jeho poezie byla zprvu inspirována řeckými bojovými motivy, později psal o lásce, víně a radostech života.
Ezop (6 stol. př. n. l.)
- psal bajky.
- v jeho tvorbě našli inspiraci mnozí evropští autoři: J. de
- např. Zajíc a želva (jsi-li vytrvalý, dojdeš k cíli i pomalu), Liška a čáp (Co sám nechceš, nečiň druhému).
Anakreón (asi 6 stol. př. n. l.)
- básník, oslavuje lásku, víno, radosti » Anakreóntská poezie (objevuje se i v počátcích české obrozenecké poezie).
- skládal básně na oslavu boha Dionýsa.
Rozvoj filozofie – Anaximandros, Pythagoras, Thales, Herakleitos atd.
Attické období (5 – 4 stol. př. n. l.)
Řecké drama a divadlo
- vznik z dionýsií (slavnosti zasvěcené bohu vína a veselí, při kterých předváděl sbor oděný do kozích kůží písně doprovázené tancem).
- divadlo důležité postavení, v amfiteátrech bez kulis, herci pouze muži, na vysokých podpatcích, s maskami, jeden, později dva, později tři.
- v této době vznikaly tragédie a komedie.
- Forma = veršovaná, klasická kompozice, obecné principy (nadčasové typy konfliktů), dodržování tří jednot (místa, času a děje).
- Tragédie = vážný ráz, tragický konec. Řecky tragédos (Píseň kozlů) je jedním ze dvou
dramatických žánrů.
Aischylos (525 – 456 př. n. l.)
- zavedl pro divadlo dekorace, masky, kostýmy, létací stroje (machina, Deus ex machina = nepravděpodobný, boží zásah).
- uvedl na scénu druhého herce.
- náměty čerpal z mytologie, základem byl konflikt mezi lidmi a bohy.
- lidský osud vnímal jako bezvýchodný. Průběh tragédie členil na tři části = vinu, trest a smír.
díla: Oresteia
- jediná dochovaná řecká trilogie. (z celkového počtu 90 dramat se zachovalo 7)
- po skončení trojské války se král Agamemnon vrací domů, je však zabit svou manželkou Klytaimestrou a jejím milencem Aighistem (Klytaimestra tak mstí obětování dcery Ifigenie i Agamemnonovu nevěru s dcerou trojského krále Kassandrou).
- Agamemnon byl ubit ve vaně sekerou a potom vládne Klytaimestra s Aghistem.
- za několik let se vrací Agamemnonův syn Orestes, aby na popud boha Apollona a za podpory své sestry Elektry vykonal pomstu za smrt otce.
- zabije svou matku i milence Aghista.
- za tyto činy je Orestes potrestán. Je pronásledován sborem bohyň Lític (Erinyí), zešílí a hledá pomoc u bohů.
- ti pak vkládají jeho osud do rukou sboru athénských starších, který založila Pallas Athéna.
- váha jejího hlasu nakonec rozhodne o nevině Oresta a Lítice jsou usmířeny.