Začiatok konca Konohy - Skryté pocity - 1. časť
Začiatok konca Kohohy – Skryté pocity – 1. časť
V jednom nemalém sídle Konohy, v domě nacházejícím se v prázdných uličkách, ležel na posteli černovlasý chlapec, který byl ještě v náruči spánku. Neposedné paprsky slunce, však pronikly i do tmavé místnosti a probudily ho svým lechtáním na nose. Chlapec se nespokojeně zavrtěl a nakrčil nos, neochotně otevřel oči, a když se jakž takž rozkoukal, posadil se na posteli a s hlasitým zívnutím se protáhl. Podíval se na budík, který měl položený na svém nočním stolku, a když usoudil, že má ještě spousty času, vydal se v klidu do koupelny, kde provedl ranní hygienu.
Na druhé straně vesnice, v o hodně menším domku, nacházejícím se v již živých uličkách, to však vypadalo úplně jinak. Na posteli ležel mladý ninja s blonďatými vlasy. Roztahoval se stále v klidu na své posteli a ani paprsky lechtající ho na nose a ani ruch z ulice, ho z toho sladkého snění nedokázaly vytrhnout. Probudilo ho až žuchnutí z postele na zem, které způsobilo jeho neopatrné překulení na druhý bok. Promnul si s bolestivým výrazem ve tváři svou naraženou hlavu a zadíval se na budík ve tvaru žáby. S hrůzou vytřeštil oči. Bylo půl desáté a on už teď měl hodinové zpoždění. Vymrštil se prudce na nohy, začal poplašeně běhat po bytě a urputně hledat nějaké čisté oblečení.
Doběhl zadýchaně na místo jejich srazu, kde již netrpělivě čekali dva jeho týmový kolegové. Oddychl si, když nezahlédl svého senseie, který měl určitě zase jedno ze svých několikahodinových zpoždění.
„Ahoj,“ pozdravil černovlasého chlapce, který se opíral ležérně s rukama v kapsách o strom a růžovovlasou dívku, která ho pozorovala se zbožným výrazem v očích a div, že u toho neslintala blahem. Věnovala příchozímu jeden zamračený pohled, a pak se zase zabrala do pozorování objektu své touhy.
Naruto jen pokrčil rameny a položil se do trávy. Už dávno pochopil, že růžovovlasá kunoichi ho nikdy nebude chtít, možná se mu konečně z jedné její rány rozsvítilo a pochopil, co je to vlastně za člověka, nebo spíš monstrum. Sasuke Uchiha, jeho týmový partner, ho po očku sledoval a na jeho tváři se usadil skoro neviditelný úsměv. Ten ztřeštěný blonďák se mu doopravdy líbil a z jeho přítomnosti cítil hřejivý pocit u srdce. Snažil se mu to dát malými náznaky najevo, ale bohužel pro něj, byl Naruto mírně nechápavý a hlavně nevšímavý. Přemýšlel, jak to udělat, aby ho něčím zaujal natolik, aby konečně prozřel a pochopil, co k němu cítí.
Uběhla již hodina a konečně se zjevil jejich šedovlasý sensei s jednou ze svých typických výmluv.
Zjavil sa tam z ničoho nič, teda v menšom obláčiku dymu. A hned sa pustil do reči.
,, Zdravím banda.“ Zmohol sa len na toto, zatiaľ. Chcel ešte niečo povedať, ale prerušila ho tá rúžová pijavica.
,, Kakashi sensei!!! Vy ste fakt neliečiteľný prípad!!! Zase meškáte a to len hodinu!!!“ Vrieskala na neho jeho žiačka a nebezpečne sa k nemu približovala so zovretými päsťami. Kakashi sa až zľakol, začal teda ustupovať a nahodil ten typický výraz ,, ja nič ja muzikant ,,. Ustupoval stále, lebo nevedel, čo mu to ružové stvorenie môže spraviť. Ale potom sa zastavil a nebojácne sa jej postavil čelom.
,, No tak Sakura! Myslím, že nie si v takej pozícii, aby si si na mňa dovoľovala! Som tvoj sensei a ty ma máš poslúchať!“ Sakura sa prikrčila a ukľudnila sa. Zamaskovaný ninja jej ukázal kto je tu pánom.
,, Pozor...teraz príde na rad trápna výhovorka...“ Povedal šeptom blondák smerom k Sasukemu. Ten samozrejme nevnímal to, čo mu bolo povedané. Sasuke sa díval na Naruta a vyzeralo to ako keby bol zasnený. Ked si uvedomil, čo to vlastne robí, uhol pohľadom na stranu. Ešte to tak aby si Naruto všimol, ako sa v poslednej dobe správa. Naruto stále nechápal Sasukeho chovanie, bolo na ňom vidieť, že je nejaký divný, ale on ho aj tak za divného považoval. Tak si našiel medzitým lepšiu zábavu, oprel sa o zábradlie mosta a sledoval riečku. Sasuke si vydýchol a pozoroval Sakuru ako sa pomaly začína hádať s Kakashim.
,, No to chcem počuť tú blbú výhovorku!“ Povedala ironicky smerom k šedovlasému ninjovi. Ten ju ignoroval a povedal svoju výhovorku.
,, Bol som na ceste sem...ale spomenul som si, že som nechal zapnutý plyn...a na ňom som nechal variť vodu...samozrejme v hrnci...tak som sa rýchlo vrátil a vypol som tú vodu...“ Chcel to dopovedať ale zase ho tá pijavica prerušila.
,, To vyzerá zatiaľ zaujímavo!“ Dodala na Kakashiho, ten sa zamračil a pokračoval dalej.
,, Sakura neprerušuj! To nie je všetko! Takže potom ma napadlo si teda spraviť čaj...bolo by škoda tej vody...no a potom som sa začítal do knižky...mal som ešte čas, ale potom som sa teda zdvihol a išiel som sem...samozrejme som sa ponáhľal.“ Dokončil svoj výstup a pozrel na všetkých okolo. Narutovi padla až sánka o pár centimetrov dole, komická situácia, vyzeralo to, že ho zaujal ten príbeh.
Nakonec svou pusu však zavřel, podíval se s úsměvem na senseie a řekl:
„Tohle nebylo zas tak přitažené za vlasy a možná bych vám to i věřil, ale…“ zablýsklo se mu v očích a Kakashi pozvedl tázavě obočí.
„To byste nesměl očumovat s Jirayou ženy v lázních,“ dal si ruce v bok a díval se na něj vševědoucím pohledem. Tentokrát poklesla čelist Kakashimu.
„Ale, jak to víš?“ zadíval se na něj tázavě.
„Běžel jsem kolem a viděl vás,“ pokrčil jen Naruto rameny. „Nemohli bychom se teď raději pustit do tréninku?“ zaškemral a Kakashimu to teď přišlo vhod, protože Sakura už už otevírala pusu, aby mu to vyčetla a Sasuke se pobaveně pousmál, což bylo velice divné.
Trápil je bezmála čtyři hodiny, než všichni tři padli unaveně a rychleji dýchajíc do trávy. Kakashi si samozřejmě celou dobu v poklidu četl svou knihu a začtený i odcházel.
Jako první se ze země zvedl Sasuke a následně se na nohy vymrštila i Sakura.
„Sasuke-kuun,“ zapištěla s úsměvem a mladý Uchiha se k ní s kamennou tváří otočil.
„Nechtěl bys mě na něco pozvat?“ zamrkala na něj a Sasuke měl co dělat, aby nevybuchl smíchy nad její absurdní otázkou. Sasuke jí neodpověděl a otočil se s úsměvem na blonďáka, který stále ležel v trávě a pozoroval oblohu.
„Naruto, nešel bys se mnou na rámen?“ zeptal se ho a blonďáček překvapeně zamrkal.
,, Ty ty ty pozveš Naruta na rámen a mňa nie?“ Ostala prekvapene a zarazená stáť s ústami otvorenými. Nemohla tomu uveriť, čo práve teraz počula od svojej lásky Sasukeho.
,, No ja neviem Sasuke.“ Premýšľal Naruto, to sa tak často nevidí. Chytil sa za bradu a dúmal, čo mu má na to odpovedať. Sasuke si to všimol a popohnal ho k odpovedi.
,, Ale no tak Naruto...ved je to len rámen...nič nebezpečné.“ Dodal na prekvapeného blondáka. Sakura stále tomu nemohla uveriť. Jej láska pozvala na rámen toho tupého blondáka, ktorého nemôže vystáť.
,, Tak v poriadku...prečo nie? Vyrážame!!!“ Zavelil a zdvihol ruky nad hlavu a už chceli odísť, ale Sasuke s kamenným výrazom na tvári sa otočil na ružové stvorenie. Sakura tam stála ako socha, ale potom sa spamätala a išla smerom k čiernovláskovi. Ten sa na ňu pozeral ako na strašiaka, čo nepochybne bola a nevedel čo bude následovať. Tak sa opýtal.
,, Sakura? Prečo to nevzdáš? Prečo stále po mne bažíš? Povieš mi to?“ Zasypal ju otázkami a to sa v momente otočil aj Naruto, bol zvedavý, čo povie jeho týmová partnerka Sasukemu.
,, To preto, lebo ty si Sasuke Uchiha! Dokonalá bytosť pod slnkom, si krásny, silný a vnímavý a ja ťa milujem...“ Začala až vrieskať a hrnuli sa do očí slzy.
,, Ja ťa získam Sasuke...prečo ma stále ignoruješ? Milujem ťa a ty sa na mňa ani nepozrieš!“ To už hysterčila a hodila sa Sasukemu okolo nôh a plakala.
,, Sasuke! Na ten rámen si mal pozvať mňa a nie jeho! Toho blondatého otravného Naruta!“ To už fakt preháňala a Naruto sa len usmieval, ale nechcel vybuchnúť smiechom, aby to nevyzerlo dosť trápne ako to už teraz vyzerá.
,, Bože Sakura pusti ma...idem na ten rámen...a pozval som ho preto, lebo je aspoň normálny na verejnosti, čo sa o tebe teraz povedať nedá!“ vytrhol sa z jej silného držania a chytil blondáka za zápästie a už ho ťahal od tej rúžovej pijavice. Sakura skoro umrela žiaľom a hlavne z toho, čo jej povedal do očí.
Po chvíli Sasuke Naruta musel pustiť, lebo mu jeho prítomnosť začala byť až moc príjemná. Išli vedľa seba a nikto nič nehovoril, až už to blondák nemohol vydržať a spýtal sa čiernovláska.
,, Sasuke? Prečo si ma pozval na rámen? Ty...čo ma nemôžeš vystáť? Čo máš zase v pláne? Nejaký žart?“ Hádzal po ňom jednu otázku za druhou, ale s Uchihom to ani nehlo, v kľude odpovedal.
,, Myslíš si že srandujem? Po tom čo som povedal Sakure si stále myslíš, že žartujem?“ Zdvihol nechápavo obočie a zadíval sa na Naruta, ale ich oči sa na chvíľu stretli, tak uhol pohľadom na zem. Naruto sa ho ešte spýtal.
,, No ale je to divné, že práve mňa pozveš sám od seba na rámen.“ Stále mu behalo hlavou, že to bude zase jeden z jeho fígľov a Sasuke len dodal.
,, Proste s tebou musím niečo prebrať a navyše? Nemôžem s kamarátom ísť na obed? Platím ja.“ Dodal odhodlane a tým si kúpil Narutovu dôveru. Ved kto by neodolal rámenu a ešte ked ho nemusí zaplatiť on sám. Tlieskol rukami a zasmial sa. Sasuke sa na neho pozrel, že čo to malo akože byťť, ale ked videl ako sa jeho blondák teší, nechal to tak.
Přemýšlel, jak by mu měl říct, proč ho vlastně pozval, že má o něj zájem. Sakura mu celkem nahrála do karet, ale to neměnilo nic na tom, že jí nesnášel. Musel se znovu pousmát, když si vzpomněl na její výraz, když ji odpálkoval.
Došli mlčky až k rámen baru a posadili se za pult. Objednali si, a když byla před Naruta položena první miska s chutí se do ní pustil, zatímco Sasuke se v tom jídle začal neochotně rýpat. Neměl rámen moc v lásce, ale věděl, že je tím jídlem blonďáček doslova posedlý a taky, že se mu tím určitě zavděčí.
Ani jeden nevěděli co říct, a tak jedli mlčky. Sasuke dojídal svou první misku a Naruto měl v sobě již tři. Uzumaki se snažil trochu víc krotit, přeci jen bylo nezdvořilé cpát se až k prasknutí, když vás někdo pozval.
„Naruto,“ nadechl se Sasuke plně rozhodnut mu konečně všechno říct, ale zarazil se, když k němu Naruto zvdihl oči.
„Hm?“ zahuhlal s plnou pusou a polkl.
„Máš tady,“ poklepal si na pravý koutek úst. Naruto si tedy svůj levý koutek otřel, ale malý kousek masa, na který Sasuke poukazoval, tam byl stále.
„Počkej,“ naklonil se k němu černovlásek a palcem pravé ruky mu ho setřel, čímž přejel lehce i přes jeho rty.
„Ah, díky,“ řekl a mírně zčervenal. Bylo to zvláštní, ten dotyk v něm vyvolal mírné mravenčení a byl tak příjemný. Naruto zrudl ještě víc, když si tohle uvědomil a s rozpaky se raději rychle sklonil opět k rámenu a hltal ho ještě rychleji, než předtím.
Sasuke se pousmál. Moc dobře si všiml, jak na ten letmý dotyk Naruto reaguje a byl rád, že ho přivedl do rozpaků. Ty jeho červené tváře byly prostě roztomilé a blonďáček byl ještě víc k sežrání. Úplně zapomněl, že se mu chtěl vlastně ještě před malou chvílí svěřit a odložil to na později.
Peněženka mladého Uchihy se nakonec rapidně vyprázdnila, ale to mu na náladě neubralo. Šel s Narutem až k rozcestí, kde se měly jejich cesty rozejít.
„Ty Sasuke,“ zastavil se Naruto a podíval se Sasukemu do očí. „ještě jsi mi neřekl, cos mi vlastně chtěl,“ vzpomněl si blonďáček.
„Naruto, byl jsi někdy zamilovaný?“ zeptal se ho černovlásek a Naruto na něj nechápavě vytřeštil oči.
„Cože?“
„Ptal jsem se, jestli jsi byl někdy zamilovaný,“ povzdychl si.
„Jasně, že jo. Přeci do Sakury-chan,“ odvětil.
„Já myslím skutečně. Tenhle tvůj omyl považuji za dlouhodobé mámení smyslů,“ protočil oči v sloup.
„Eh,“ zrudl, protože skutečně ani on sám nechápal, jak mohl být zamilovaný do někoho takového, jako byla Sakura. „Proč tě to vlastně zajímá?“ propichoval ho svým modrým pohledem.
Sasuke sa dostal zrovna tam kam nechcel. Nemohol uveriť sám sebe, že sa ho opýtal tú najstupídnejšiu otázku. Rýchlo premýšľal ako z toho von, lenže to musel improvizovať. A mimochodom, predbehol ho Naruto. Už nechcel čakať na odpoved, bol až príliš zvedavý.
,, Sasuke...počúvaj...nie si ty náhodou chorý?“ Opýtal sa ho starostlivo. Podišiel k nemu a dlaň mu priložil na čelo. Sasukem prešlo nechcené napätie, cítil sa až moc dobre pod jeho dotykom. A ešte ho prepaľoval modrým pohľadom, to sa fakt nedalo. Aby to nevyzeralo nejako divne odstrčil mu ruku so slovami.
,, Prečo by som mal byť chorý?“ Ignoroval jeho otázku a odpovedal otázkou. Naruto fakt nechápal čo sa so Sasukem deje. Chcel to zistiť za každú cenu.
,, Tak prečo si ma dnes pozval na rámen? Sakuru si doslova urazil! To už bolo aj na teba moc...tak čo si to vlastne chcel? A nehovor, že to bolo z kamarádstva...“ Hľadel na neho s plamienkami v očiach plných očakávaní. Bolo to divné. Odpálkoval Sakuru a pozval svojho súpera dalo by sa povedať na rande, aspoň to tak vyzeralo.
,, Nič tým nezamýšľam...len som ťa pozval na rámen...to bolo všetko...nič pod tým nehľadaj.“ Snažil sa to zakryť, ale Naruto sa trafil do čierneho.
,, Mám to chápať, že to bolo len z čistého kamarádstva? To hovor niekomu, čo má väčšiu hlavu milí Sasuke! Odjakživa sme nepriatelia...robíme si naprieky...stále sa hádame a ty ma pozveš na rámen! Ja tomu nemôžem uveriť?! O čo sa tu snažíš?! Ešte si mi to aj zaplatil! Čo vlastne odo mňa chceš?“ Zasypal ho otázkami a Sasuke nevedel ako z toho rýchlo vycúvať. Lenže blondák pokračoval.
,, Keby som ťa nepoznal...pripadalo mi to ako pozvanie na rande!?“ Dodal trocha opatrne a tým sa vlastne trafil úplne. Sasuke spozornel, nechcel aby to vyznelo tak blbo. Teraz už fakt nevedel ako dalej.
,, Naruto! Ty si fakt myslíš, že to bolo rande? S tebou? Neblázni. Len som chcel posedieť s kamošom a trocha pokecať, aby ma tá pijavica neotravovala.“ Povedal hned prvé, čo ho napadlo. Aj ked niekde vo vnútri to bola čistá pravda a presný opak, čo mu práve teraz povedal.
,, Hmmm...ok, takže sme aj toho nakecali...hlavne ty, takže ak ešte chceš niečo dodať hovor...mám v pláne ešte dnes hodiť sprchu.“ Poponáhlil ho k odpevedi, mal už toho dosť. Určite niečo zamýšľa ale vedel, že to zo Sasukeho len tak nedostane.
,, Dobre, tak sa teda maj.“ To bolo všetko na čo sa zmohol. Otočil sa blondákovi chrbtom, dal ruky do vačkov a pomalým krokom smeroval domov. Naruto sa len osopil a dodal pre seba.
,, Jasné...pán Uchiha dokonalý...pche...“ Mávol nad ním rukou a odobral sa tiež vlastným smerom a cieľom. Naruto nad tým jeho chovaním už nepremýšľal, zatiaľ. Lenže u druhého čiernovlasého chlapca to bolo úplne ináč.
„Kam se ksakru poděla moje odvaha? To mě snad dokáže rozhodit někdo, jako je on? Sakra, kam sem to dopracoval,“ říkal si pro sebe a plácl se do čela. „Měl jsem ho na dosah ruky.“ Zastavil se ve své chůzi a chvíli přemýšlel. Na jeho tváři se rozlil ďábelský úsměv. Naruto byl přeci doma, sám, tak proč toho nevyužít?
Naruto dorazil domů. Byl utahaný a potřeboval se uvolnit. Vydal se tedy do svého pokoje, vzal si ze skříně ručník a jeho kroky ihned vedly do koupelny, kde se vysvlékl a zalezl do sprchového koutu. Pustil si na sebe horkou vodu a nechal horké kapky, aby uvolnily jeho z tréninku bolavé a napnuté svaly.
Stál před jeho domem a zvažoval, jestli tam má jít nebo ne. Ještě chvíli zvažoval, jestli jo nebo ne, než se rozhodl proskočit do jeho bytu otevřeným oknem. Porozhlédl se po pokoji, kde byl mírný nepořádek a očima hledal jeho majitele. Nacházel se v obývacím pokoji, který byl propojený s kuchyní a jídelnou.
„Malé, a když si odmyslím ten nepořádek, tak i útulné,“ pomyslel si a vydal se otevřenými dveřmi do další místnosti, kterou byla Narutova ložnice. Zaslechl tekoucí vodu a z pootevřených dveří se linula pára.
„…takže ak ešte chceš niečo dodať hovor...mám v pláne ešte dnes hodiť sprchu,“ vyvstaly mu na mysl jeho slova. Než ho zase postihl strach a vědomí, že by měl raději jít, otevřely se dveře od koupelny a z nich vyšel Naruto, oblečený pouze do ručníku, který měl obtočený kolem boků. Po jeho těle stékaly kapičky vody a mokré vlasy mu trčely víc, než kdy jindy. Šel se sklopenou hlavou a zrovna zavíral dveře, takže si nemohl všimnout nezvaného hosta.
Sasuke ztuhl, když ho viděl a nasucho polkl. Jeho tělo poléval studený pot a jeho krev mu teď připadala jako horká láva, jaké mu bylo teď teplo.
Naruto dovřel dveře a otočil se čelem ke svému pokoji.
„Sa-Sasuke, co-co tu děláš?“ vykoktal ze sebe překvapeně. Udělal k němu krok, což neměl dělat. Ručník to tak trochu nevydržel, uvolnil se a než ho Naruto stihl zachytit, sklouzl dolů na podlahu a odhalil tak to, co mělo zůstat skryté.
,, Bože Sasuke!? Si ma vyľakal! Pozri, čo si spravil!“ A rukami ukázal na svoju odhalenú pýchu, čo sa mu hojdala zo strany na stranu. Prišlo mu to komické a tak začal krútiť bokmi. Lenže Sasuke mal čo robiť aby sa mu tam nedíval a po pravde povedané, cítil, že jeho tvár dostáva farebný nádych, ešte že mal zapnutú len malú lampičku.
,, Pre- prepáč...nechcel som tu tak vtrhnúť, ospravedlňujem sa...ááá prosím ťa zdvihni si tú osušku.“ Povedal blondákovi aby to nevyzeralo podozrivo. Len v duchu si myslel niečo úplne iné. Naruto sa na neho pozrel vyčítavým pohľadom, zdvihol si osušku a omotal ju okolo pása.
. ,, Hmm...ale ešte si mi nepovedal, čo tu vlastne robíš? Dúfam, že ma nešpehuješ!? A myslím, že sa nemám za čo hanbiť nie? Však sme tu samí chlapi.“ Trafil sa znova do čierneho, dnes už asi druhý krát. To nie je možné! Čo, hádam vie čítať myšlienky alebo čo. Rýchlo sa vyhovoril. Len to posledné nechcel počuť, nemal sa fakt za čo hanbiť.
,, Naruto, nešpehujem ťa...len som ťa prišiel poprosiť o láskavosť...či by som mohol u teba dnes prespať.“ Dodal kľudným hlasom až to bolo blondákovi moc podozrivé
,, No neviem, lebo pri tebe v poslednej dobe sa začínam obávať o svoj zdravotný stav.“ Rýpol si do neho a nechal ho v obývačke. Odkráčal do izby kde sa prezliekol do pyžama s obrázkami žabiek. Sasuke išiel za ním, ale nechcel pokúšať. Tak radšej počkal kým sa prezlečie. Ked vyšiel nazad, prešiel do kuchyne. Sasuke v tesnom závese ho následoval. Čakal na tú odpoved.
,, Tak teda môžeš...ale ešte by si mi mohol povedať dôvod? Prečo chceš u mňa prespať?“ Spýtal sa nedôvery hodne a nasadil typický narutovský ksicht s úsmevom.
,, No vieš...je mi to trápne, ale stratil som kľúče od domu...okná mám pozatvárané a komínom sa pchať nebudem.“ Povedal prvú verziu čo ho napadla. A zdá sa, že zabrala.
,, No ok...takže budeš spať v mojej izbe...a dáš si ešte niečo? Myslím kávu alebo čaj?“ rezignoval teda blondák a ponúkal teda svojho ,, hosťa,,.
,, Nie nič nechcem len si hodím sprchu a pôjdem spať.“ Povedal len. Naruto teda po ňom hodil čistú osušku a zavrel ho v kúpelni. Sasuke sa teda vyzliekol a osprchoval sa. Ked skončil vyšiel z kúpeľne, samozrejme s osuškou okolo pása. Hľadal Naruta, ten už čakal v izbe a ležal vo veľkej posteli. Skoro vyzerala, že je to manželská. Sasuke hned vyzvedal.
,, Ty budeš zrejme spať tu...no a kde budem spať ja?“ spýtal sa ho čiernovlások.
,, No myslím, že posteľ je dosť veľká...tak môžeš aj tu pri mne.“ Dodal blondák, Sasuke sa zarazil. Bude spať vedľa neho. Svojho objektu túžby. Lenže malo to háčik a veľký, ktorý sa Narutovi páčiť nebude.
,, Naruto...ja sa vyspím aj na gauči a na viac ja spím úplne nahý.“ Dodal rozpačito čiernovlások. Naruta zamrazilo, toto nečakal, ale čo už.
,, Na gauči sa nevyspíš...bude ťa bolieť celý človek...a si môj hosť! Mne to problém nerobí...otočím sa na bok a ty kľudne zalez pod deku...nebudem sa dívať...vidno, že si hanblivý...takže bud ber alebo nechaj tak.“ Dokončil a otočil sa na bok, aby Sasuke sa mohol zbaviť osušky a ľahnúť si do postele. Sasuke aj tak spravil, len toho strašne ľutoval. Ľahol si k nemu do postele a skenoval pohľadom strop. Naruto len zavelil.
,, Dobrú noc Sasuke a zhasni lampičku.“ Dodal už ospalo blondák. Sasuke poslúchol a zhasol svetlo. Naruto už spokojne oddychoval, lenže chlapec vedľa neho nemohol vôbec spať.
,, Toto nedopadne dobre......“ povedal si po tichu a otočil sa tiež na bok chrbtom k Narutovi. Snažil sa zaspať, ale podarilo sa mu to po veľmi dlhej dobe.
Pokračovanie nabudúce........
Komentáře
Přehled komentářů
Okis, nic se neděje, ale co je tvoje??? plsky písni
...
(Amami, 14. 10. 2009 21:32)súhlasím s Ebikou, je to krááááááááááásne... už aby ste sem pridali pokračovanie!!!
...
(Ebika, 14. 10. 2009 17:27)Hej teďkom jsem to dočetla u Tercik a mocinky se vám to povedlo určo přihoďte rychle nějaké to pokráko!:-D
okis
(Hakira Uzimoshi, 21. 11. 2009 19:52)