Afgánský chrt
FCI-Standard č. 228 / 22. 11. 2004 / GB
Afgánský chrt - Afghan Hound
Země původu:
Afghánistán.
Patronát :
Velká Británie.
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 09.11.2004.
Využití:
Chrt.
KLASIFIKACE FCI:
Skupina 10 Chrti.
Sekce 1 dlouhosrstí chrti a chrti s praporci.
Bez pracovních zkoušek.
CELKOVÝ VZHLED:
Celkové vzezření psa působí dojmem síly a důstojnosti, kombinované s rychlostí a silou. Hlava je nesena hrdě.
CHOVÁNÍ / TEMPERAMENT:
Pro toto plemeno je typický východní, respektive orientální výraz. Afgánský chrt se dívá na člověka a jakoby "skrze něho". Důstojná a zdrženlivá, s určitou vášnivou nespoutaností.
HLAVA:
LEBEČNÍ PARTIE:
Mozkovna: Dlouhá, ne příliš úzká lebka, se zřetelně vystupujícím týlním hrbolem. Správných proporcí a s dlouhou »kšticí«.
Stop: Mírný.
OBLIČEJOVÁ PARTIE:
Nosní houba: Přednost má černý nos, u světle zbarvených psů se připouští játrový.
Tlama: Dlouhá morda s čelistmi, které prokazují schopnost pevně uchopit.
Čelisti / zuby: Čelisti silné, s dokonalým, pravidelným a kompletním nůžkovým skusem, tj. horní řezáky těsně překrývají dolní řezáky a jsou posazeny v čelistech kolmo. Klešťový skusse toleruje.
Oči: Přednost se dává tmavým očím, zlatý odstín však není na překážku. Jsou téměř trojúhelníkové, uložené mírně šikmo směrem nahoru od vnitřních koutků k vnějším.
Uši: Nasazené nízko a hodně vzadu na hlavě, těsně přiléhající k hlavě. Kryté dlouhou hedvábnou srstí.
KRK:
Dlouhý, silný s hrdým držením hlavy.
TRUP:
Hřbet: Hřbet je rovný, přiměřeně dlouhý, s dobrým osvalením.
Bedra: Rovná, široká a spíše krátká.
Záď: Mírně klesá směrem k nasazení ocasu. Kyčelní kosti dosti zřetelně vystupují a jsou široce posazeny.
Hrudník: Přiměřené klenutí žeber a dobrá hloubka hrudníku.
OCAS:
Nepříliš krátký. Nízko nasazený, na konci jednou zatočen. V pohybu nesen výš. Řídce osrstěný.
KONČETINY
Hrudní končetiny:
Přední běhy musí být rovné, dobrých kostí, při pohledu zepředu v jedné linii s plecemi.
Plece: Dlouhé a šikmé, dobře uložené vzad, dobře osvalené a silné, aniž by byly příliš těžké.
Nadloktí: dlouhé a šikmo uložené.
Lokty: Při pohledu ze strany jsou na svislici pod kohoutkem. Těsně přimknuté k hrudnímu koši, nejsou vtočené dovnitř ani vytočené ven.
Nadprstí: Dlouhé a pružné.
Pánevní končetiny:
Mocné. Velká vzdálenost mezi kyčlí a hlezenními klouby a poměrně malý odstup mezi hlezenními klouby a tlapkami.
Kolena: Dobře zaúhlená a formovaná.
Paspárky: Mohou být odstraněny.
TLAPY:
Přední tlapky jsou silné a velké, široké i dlouhé, dobře pokryté dlouhou, hustou srstí; prsty klenuté. Polštářky tlap stojí pevně na zemi. Zadní tlapky jsou dlouhé, ale ne tak široké jako přední; kryté dlouhou hustou srstí..
CHODY / POHYB:
Plynulý a pružný v prvotřídním stylu.
OSRSTĚNÍ
Srst:
Na žebrech, na hrudních i pánevních končetinách a na slabinách dlouhá a velmi jemná srst. U dospělých psů od plecí směrem dozadu a podél hřbetu je srst krátká a uzavřená. Od lící dozadu dlouhá srst, se zřetelnou hedvábnou »kšticí«. Na lících je srst krátká. Uši a běhy jsou dobře osrstěny. Záprstí smějí být holá. Srst se musí přirozeně vyvíjet.
BARVA:
Všechny barvy jsou přípustné.
VELIKOST:
Ideální kohoutková výška:
Psi: 68 - 74 cm.
Feny: 63 - 69 cm.
VADY:
Každá odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru k jejímu stupni závažnosti a k jejímu vlivu na celkový zdravotní stav a pohodu psa.
Diskvalifikován musí být každý pes, u kterého se zřetelně projevují fyzické abnormality nebo poruchy chování.
Poznámka:
Psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.