Pohybové hry
Pneumatika (pohybovka)
Mezi dětmi vybereme 1-2 honiče, které nazveme špendlíky a viditelně je označíme. Ostatní se stávají pneumatikami.
Špendlíky mají za úkol propíchnout co nejvíce pneumatik. Když se mu to povede, sedne si pneumatika do dřepu (my to doprovázíme "vyfouknutím" - pneumatika zasyčí).
Pneumatiky se mohou vrátit do hry ve chvíli, když je jiná pneumatika dofoukne - 3 dřepy.
Kuřátka (pohybovka)
Mezi dětmi vybereme jednoho nebo více sokolů (záleží na počtu dětí, my počítáme tak s 1 sokolem cca na 8 dětí), ostatní jsou kuřata.
Pak se s dětmi domluvíme na signálech (např. 1 písknutí - posadí se, 2 písknutí - lehnou si, 3 písknutí - budou stát).
Hra probíhá následovně: kuřata běhají, když zazní signál musí udělat to, co se po nich chce (sednout, lehnout...). Sokol honí ty, co to neudělají. Koho chytne, má trestný bod. My to děláme tak, že máme seznam jmen u vedoucího a děti si píší čárky.
Většinou se to po chvíli zvrhne a kuřata schválně neposlouchají signály a nechávají se honit sokolem.
Semafor (pohybovka)
Hráči se rozdělí do několika skupin (minimálně po 4 hráčích). Vedoucí vytyčí trasu (podle věku dětí, vhodná je kolem 20 m). Na začátek se postaví hráči a na konec položí vedoucí kartičky s barvami, které jsou na semaforu. Počítáme tak se 4 kartičkami od každé barvy na skupinu. Kartičky dobře promícháme.
První hráči běží ke kartičkám, jednu si vylosují. Mají-li zelenou, běží hned zpátky. Na oranžovou udělají 2 dřepy a na červenou 5 dřepů. Která skupina jako první vystřídá všechny své členy?
Hledej pohlednice (pohybovka)
Pohlednice rozstříháme na půlku. Jednu část každé pohlednice necháme na startu, druhou část rozmístíme po herním území (les, louka, klubovna).
Hráče můžeme buď rozdělit do družstev nebo může hrát každý za sebe.
Po odstartování hry si každý hráč vezme část pohlednice a hledá v předem určeném území tu část, která k ní patří. Když se mu to podaří, přinese ji na start, odloží na své místo, které si vybral před začátkem hry, popadne část jiné pohlednice a hledání pokračuje.
Vyhrává ten (nebo to družstvo), kdo sestaví za stanovený čas, co nejvíce úplných pohlednic.
Pyramidy (Pohybovka)
Příprava:
- V lese označíme fáborky území (velikost dle počtu přizpůsobíme počtu hráčů a členitosti terénu).
- Do území poschováváme hromádky kartiček (sady) tak, aby byly neleznutelné ale musely se hledat:-) a vždy bylo nahoře nejvyšší číslo a dole číslo nejnižší (jednička).
Hra:
Hráči jsou mimo hrací pole, písknutím začíná hra a úkolem každého hráče je najít co nejvíce hromádek kartiček a vždy si vzít jen jednu a to tu nejvrchnější, s nejvyšším číslem. Hra je bodována, poté, co už nikdo nemůže nic najít a je ukončena písknutím, si každý hráč sečte své body – čísla na kartičkách, které získal. Proto čím rychleji hráč hromádku najde, tím více získá bodů...Případné nenalezené kartičky nejdeme a odneseme.
Možno zpestřit různými chytači - vedoucími apod.
Strašidla,strašidla hýbejte se (pohybovka)
Všichni kromě jednoho dostanou za úkol vymyslet a napsat větším písmem jména strašidel. Jakmile dopíší, připevní si napsaná jména na záda špendlíky či kolíčky tak, aby ten co nepsal, vymyšlená jména neviděl. Na znamení ten který je beze jména, běhá mezi strašidýlky a snaží se přečíst co nejvíce jmen. Čí jméno přečte, musí si sednout. Čím více jmen se mu podaří zjistit, tím více získá bodů. Strašidla se nesmějí opírat o stromy, vzájemně o sebe či si lehat na zem. Hra trvá 5min a poté se vymění ten, který honí, s novým hráčem.
Na komáry (postřeh)
Určí se jeden hráč - ten bude představovat člověka toužícího po spánku. Ostatní budou krvelační komáři. Člověku se zaváží oči šátkem, nebo mikinou, prostě se zařídí, aby neviděl, a do ruky dostane nějaký buchar (ideálně další šátek, nebo ručník či mikina převázaná provázkem).
Jakmile Organizátor hry zvolá "Hra", čímž hru začne, komáři se sbíhají s hlasitým bzzzzz ke člověku a snaží se jej píchnout prstem. Každý komár si počítá úspěšné píchnutí. Komáři ale musí dávat pozor na buchar, kterým se člověk ohání. Je-li komár zasažen bucharem (stačí jakýkoliv dotyk), je usmrcen a vypadává ze hry a nepočítá se do celkového pořadí kola!
Hra se hraje v omezeném čase - empiricky jsem zjistil, že ideální je 90 vteřin, pak už to člověk obyčejně moc fyzicky nezvládá.
Hra může skončit i dřív a to v případě, že člověk vybije všechny komáry.
Živí komáři pak nahlásí organizátorovi kolikrát člověka píchli, vítěží komár, který si píchl nejvíckrát. Nepočítaji se vícenásobné vpichy (tj, když komár bodne člověka najednou třeba 3x rychle za sebou). Komáři musí píchat postupně.
Je potřeba dbát na opatrnost - pozor na překážky (stromy, díry..). Jeden organizátor to musí hlídat.
Určitě nezůstane u jednoho kola - každý si bude chtít vyzkoušet být člověkem:o)
Alternativa - trošku složitější a náročnější pro člověka - komáři jsou němí a nevydávají žádné zvuky.
Pet lahev
Každý hráč si vezme PET lahev (mají mít stejný obsah a pokud možno i tvar) a naplní ji vodou (neuzavírají). Hráči se pak rozestaví do kruhu o průměru alespoň 4 metry. Své místo si něčím vyznačí (křídou, kamenem). Před sebe si postaví lahev s vodou.
Jeden hráč hodí doprostřed o zem míč. Hráč, který jej chytne, může útočit. Snaží se míčem zasáhnout lahev některého spoluhráče. Pokud ji trefí a srazí, tento hráč musí nejprve chytit míč a až pak smí postavit svou lahev, aby z ní nevytékala voda. Míč nesmí chytat nikdo jiný než ten, čí lahev byla sražena. Pokud míč nesrazil žádnou lahev, smí ho chytit kdokoli. Kdo má míč, stoupne si na své místo a útočí na lahev jiného.
Hráči, kteří mají prázdné lahve (nebo z nich už voda nevytéká), vypadávají ze hry. Cílem je být poslední, komu zůstane voda v lahvi.
Lístečky na louce
Na louce jsou náhodně rozmístěny lístečky s čísly od 1 do 100. Družiny mají za úkol
donést vedoucímu lístečky, jejichž součet dává číslo, které vedoucí vyhlásil. Bod dostává pouze ta družina, která přinese správný součet první. Ostatní pak musí lístečky vrátit na louku. Ohlásí-li některá družina, že požadované číslo nelze získat, a je-li to pravda, získává 2 body. Avšak není-li to pravda a některá jiná družina toto číslo získá, dostává 2 body tato družina a první družině se 2 body strhnou.
Tasemnice
Tasemnice je ze začátku tvořena jedním člověkem (hlavička) a dalšíma dvěma (tělo). Hráči tvořící tasemnici se za sebou drží za ramena.
Ostatní lidi se postaví okolo do kroužku, přibližně 3 metry od tasemnice.
Vezmou si míč a hází. Pokouší si nahrávat a musí se strefit do posledního článku tasemnice. Tasemnice se otáčí a snaží se chránit ohrozitelný poslední článek. Je-li článek zasažen, hráč se přesune z tasemnice do kroužku okolo.
Pozor - hlavička tasemnice nesmí chytit míč. Pokud se jí to poveden, jde ten člověk, který hodil míč, do tělíčka tasemnice a zařadí se za posledního člena (anebo na hlavičku - tím se lépe prostřídají všichni hráči).
Hra končí v okamžiku, kdy z tasemnice zbude jediný člověk.
Želvičky
Ze skupiny lidí se určí 1-3 (podle počtu lidí) lovci, kteří mají za úkol zabít želvičky. Všechny želvičky lozí po čtyřech nebo klečí na zemi (nesmí ležet!) a lovci se je snaží převrátit na záda. Převrácená želva se stává lovcem. Kdo zbyde nakonec, vyhrál.
U nás tato hra je velmi oblíbena a většinou se to zvrhne v takovou melu a vyhraje nějaký silný kluk.
Barevná bitva
Týmová honička s vytrháváním papíru.
Každý hráč obdrží jeden ústřižek krepového papíru tak dlouhého, aby si ho mohl dát za kalhoty a šlo ho vytáhnout, prostě ocásek.
Každý tým má jednu z barev krepových papírů, vzniká tak několik týmů.
Pravidla:
žlutí honí zelené
zelení honí modré
modří honí červené
červení honí černé
černí honí žluté
Pořadí lze samozřejmě promíchat a přidávat a ubírat skupiny.
Hráči se rozmístí po blízkém okolí a na daný signál začíná hra. Komu je vytržen ocásek tvořený krepákem tak vypadává. Lze chytat pouze ty hráče, kteří následují v koloběhu !
Které týmy nakonec zůstanou poslední, vítězí. Následně se můžou promíchat náhodným způsobem hráči v týmech a zkusit znovu.
Balónkový závod
Je třeba přesně zadat a vytyčit trasu závodu. Hrát může každý jednotlivec nebo tým, což je lepší v tom, že je volnější trať, než pokud jde každý za sebe. Tedy každý tým (či jednotlivec) dostane do rukou balónek plně naplněný vodou a jeho úkolem je projít danou trasu v co nejlepším čase a zároveň tak, aby mu balónek nespadl, lépe řečeno může mu spadnout, ale nesmí prasknout.
Pro větší zábavu tu mám druhou variantu hry. Místo balónku dostanou soutěžící prezervativ s lubrikantem. Zábavnější je to tím, že tím, jak je mastný, tak daleko více klouže v rukou... Nemluvě o tom, že pubertální skauty hra více zaujme:)))
Rovnou za nosem
Pravidla jsou prostá: své svěřence zavedete tak maximálně 2 km od tábora po cestě. Nejlepší je zavést je na nějaké vyvýšené místo, ať je pěkný rozhled. Potom jim povíte, ať se nějak rozdělí kdo půjde první, druhý, třetí... Následně jim oznámíte, kterým směrem je tábor a že se tam mají dostat přímo přes všechny překážky a ne po cestě :)
Pouštíme je zhruba po 10 minutových intervalech.
Virus
Určíme 1 virus, který bude chytat ostatní hráče plácnutím rukou. Chycený hráč si dřepne. Zachránit ho může čtveřice spoluhráčů, a to tak, že jej odnese do vyznačeného kruhu - nemocnice. Během přenosu jsou nosiči nesmrtelní.
Ohnivý kůň
Název hry vychází pouze z příběhu, který hra představuje. Můžete si tudíž hru přejmenovat podle Vašeho vlastního příběhu.
Nejdříve je nutné vymyslet nebo si vypůjčit příběh trvající cca 5 až 10 minut. Nejlépe k večeru (kdy vládne pokojná atmosféra prosycena špetkou tajemna) svoláte dětičky a třeba při svíčce poutavě odvyprávíte vámi vybraný příběh, bez toho, aniž byste posluchačům řekli o co se jedná. Můžete pouze dodat: "pozorně poslouchejte". Týž večer nebo třeba i po více dnech rozmístíte po libovolné trasase a terénu papírky s otázkami, které se budou týkat vámi čteného příběhu. Tedy například se zeptáte: "Jakou barvu měl ohnivý kůň v příběhu" a k otázce dáte na výběr - černou - bílou. Děti vybíhají na trasu postupně (když je šero osvětlete otázky svíčkami nebo vybavte dítě baterkou) a jdou po očíslovaných otázkách a píší správné odpovědí na papír. (Pokud si jako vedoucí chcete hru zkomplikovat, ale dětem přikrášlit použijte místo zapisování odpovědí různé předměty, které umístíte vždy pod odpovědi. My jsme děti vybavily plátěnými pytlíčky, do kterých každý nazbíral ty předměty u otázek, o kterých si myslel že jsou dobře. Problém je jen ten že na každou otázku musí být jiné předměty aby jste věděli jak hru opravit.) Kromě dobře uhodnutých otázek se dětem měří i čas, ale dejte pozor aby nejrychleší se špatnými odpovědmi nedopadl lépe než třeba průměrný čas s dobře uhodnutými otázkami.
Příběh je nevhodnější vybrat takový, který má dostatečnou zápletku s podobnými fakty aby dětem zamotal hlavu a donutil je nad příběhem přemýšlet. Dobré je dávat otázky které lze z textu vydedukovat.
Po opravení otázek hned zjistíte jaké děti jsou vnímavé a kolik z nich není vůbec schopných udržet pozornost a vnímat vaši řeč.