1.den
Ze zápisníku reprezentačního: čtvrtek 4.června
395 kilometrů je za námi, je hodinu a půl po půlnoci a my uháníme přes německo. Zrovna projíždíme mnohakilometrový úsek s omezenou rychlostí a za námi jede už pár kilometrů jiné auto. Říkám klukům, že by nás už mohl předjet a přestat nám svítit do zpětných zrcátek. Když se tak stalo, tak nás zaráží SPZ, která začíná 3M. Rosťa přichází s myšlenkou, že by to mohli být kluci: a opravdu – setkání, které by prostě nikdy nemohlo být naplánováno je na světě. Paradoxně jsme chvíli předtím minuli správný sjezd a museli jsme se na tuto dálnici vracet. Prostě nám to bezvadně začíná. Snad to v takovém duchu bude i pokračovat.
Kolem desáté ráno jsme přijeli na hotel. Na recepci byla slečna, se kterou jsme se anglicky na všem podstatném domluvili a vyrazili na pokoje. Tady nás čekalo první nemilé překvapení – místo čtyř povlečených postelí tady byly povlečené dvě; rozkládací gauč nevypadal, že by se na něm dalo spát – natož ve dvou. Druhý pokoj, který měl být připraven pro tři lidi vypadal podobně. Museli jsme proto opět na recepci a společnými německo-anglickými znalostmi jsme prozatím zajistili nápravu. Ale stejně čekáme, až dorazí večer náš trenér, který jede s belgickou výpravou. Třeba nám zajistí trošku větší „luxus“. Ale jsme tu hlavně kvůli bowlingu, tak nás zatím dobrá nálada neopouští. Od sedmi nás čeká první trénink, před kterým jdeme alespoň na pár hodin usnout . . .
V devět večer jsme ukončili první seznamování s dráhami. Mazání se netvářilo nějak obtížně – bohužel ta, na kterých se mistrovství bude hrát, se dozvíme až v pátek před oficiálním tréninkem. Už dorazil i Vláďa Dvořák, který se nám během celého tréninku pečlivě věnoval. Sluníčko dnes zapadlo asi v půl jedenácté, což je pro nás středoevropany docela nezvyklé. Bohužel spadla na hotelu wi-fi, takže tento komentář z prvního dne musíme dát na naše stránky až zítra na herně . . . Všechny zdraví vaši reprezentanti Mirek