IRÁN: nacházení historie
28. 1. 2007
Holocaust představuje natolik složitý problém, že je třeba k jeho
výzkumu zřídit novou nezávislou instituci, která by dokázala odhalit
objektivní a úplnou pravdu o něm. Na této skutečnosti se v polovině minulého týdne shodli účastníci kontroverzní konference na téma Holocaust: Globální vize, která proběhla v íránském Teheránu pod patronací samotného prezidenta Ahmadínežáda. Instituce, pracovně nazvaná Světová nadace pro studium holocaustu
(World Foundation for Holocaust Studies), má zpočátku sídlit v Teheránu
a později v ideálním případě přesídlit do Berlína; její financování má
"ve veřejném zájmu" zajišťovat íránský stát.
...
Myšlenka sama by nemusela být špatná, konec konců ne všechny aspekty masového vyvražďování Židů za druhé světové války již byly plně objasněny (vzpomeňme jen na počet obětí koncentračních táborů, jejichž odhady se různí v řádech milionů osob). Jsou tu ale jistá kdyby... Myšlenka by totiž nebyla špatná, kdyby skutečný cíl Nadace nespočíval, jak ukázaly již pozice "nezávislých" účastníků konference, nikoli v holocaust study, tedy studiu holocaustu, ale v holocaust denial, tedy v definitivním popření toho, že k holocaustu kdy došlo. A kdyby na konferenci zvolený generální tajemník Nadace Mohammad-Ali Ramin, v současné době působící jako poradce prezidenta Ahmadínežáda, nebyl nedávno ve svém projevu ke studentům Gilanské univerzity jasně vysvětlil, že podle jeho názoru jsou "Židé velmi špinaví lidé, kteří během historie uvalili na lidskou rasu největší množství utrpení". Po takových prohlášení lze totiž o upřímnosti plánů na odhalení objektivní pravdy pochybovat.
...
...
Myšlenka sama by nemusela být špatná, konec konců ne všechny aspekty masového vyvražďování Židů za druhé světové války již byly plně objasněny (vzpomeňme jen na počet obětí koncentračních táborů, jejichž odhady se různí v řádech milionů osob). Jsou tu ale jistá kdyby... Myšlenka by totiž nebyla špatná, kdyby skutečný cíl Nadace nespočíval, jak ukázaly již pozice "nezávislých" účastníků konference, nikoli v holocaust study, tedy studiu holocaustu, ale v holocaust denial, tedy v definitivním popření toho, že k holocaustu kdy došlo. A kdyby na konferenci zvolený generální tajemník Nadace Mohammad-Ali Ramin, v současné době působící jako poradce prezidenta Ahmadínežáda, nebyl nedávno ve svém projevu ke studentům Gilanské univerzity jasně vysvětlil, že podle jeho názoru jsou "Židé velmi špinaví lidé, kteří během historie uvalili na lidskou rasu největší množství utrpení". Po takových prohlášení lze totiž o upřímnosti plánů na odhalení objektivní pravdy pochybovat.
...
Proč se ale vlastně právě Írán a jeho současná politická
reprezentace tak živě zajímají o události staré více než šest
desetiletí? Na danou otázku existují v současné době dvě základní,
vzájemně odlišné odpovědi. První, kterou jasně zformovali třeba
účastníci paralelní konference Popírání holocaustu: příprava cesty ke genocidě
konané v Jeruzalémě, tvrdí, že popíráním holocaustu usiluje Írán o
podkopání ideových základů státu Izrael, zpochybnění jeho legitimity a,
v konečné fázi, o jeho likvidaci. Četná prohlášení prezidenta
Ahmadínežáda obviňující evropské státy, že "mýtu o holocaustu" využily
k tomu, aby v očích světové veřejnosti ospravedlnily zabrání většiny
muslimské Palestiny a její přetvoření v samostatný židovský stát,
potvrzují, že tato teorie zřejmě není zcela nesprávná. Ze stejných
prohlášení ovšem současně vyplývá, že íránský prezident rozhodně není
tak naivní, aby věřil, že dnešní existence Izraele se opírá pouze o
masové utrpení Židů v období druhé světové války. A že by stačilo tezi
o tomto utrpení vyvrátit a Izrael by zanikl... Proč tedy věnuje Írán
zpochybňování "mýtu o holocaustu" tolik energie a prostředků?
...
...
Částečné vysvětlení poskytuje druhá odpověď na výše uvedenou otázku,
kterou pro změnu předložili samotní účastníci konference v Teheránu.
Podle této odpovědi "odhalení pravdy" o holocaustu, tedy jeho popření,
může pomoci hájit zájmy utlačovaných národů, zejména pak muslimů, Němců
a - jistě poněkud překvapivě - Židů. Holocaust totiž údajně představuje
konspirační teorii, kterou vymyslely západní státy v čele s USA a
Velkou Británií proto, aby s její pomocí dále ovládaly svět. Konkrétně
tato teorie má či měla za úkol: a) vzbudit pocit viny v Němcích,
prezentovaných jako "národ spalující lidské bytosti" (human-burning
nation), a zabránit tak opětovanému posílení moci Německa; b) vyhnat
Židy definitivně z Evropy jejich přesídlením do Palestiny; c) vyvolat
na Blízkém východě konflikt mezi starousedlými muslimy a nově
příchozími Židy a dosáhnout tak toho, aby se obě skupiny vysilovaly ve
vzájemném boji a neměly sílu konkurovat západní civilizaci; a d) zakrýt
zločiny, jich se během druhé světové války i dříve v minulosti
dopustily samy západní státy (např. vyhlazení Indiánů v Severní
Americe, koloniální nadvláda nad většinou světa či svržení atomových
bomb na Hirošimu a Nagasaki). Prokázáním smyšlenosti holocaustu by
údajně všechna tato omezení padla a s nimi by skončilo i utlačování
některých národů.
...
...
Uvedené vysvětlení může jistě z velké části znít fantazijně,
obsahuje ale jedno důležité poselství. Ukazuje totiž, že íránské
popírání holocaustu a jeho snahy o zřízení Světové nadace pro studium holocaustu
nemusejí nutně směřovat pouze proti státu Izrael. Mohou být, a nejspíše
jsou, současně zaměřeny i proti "velkému bílému muži" a jeho verzi
výkladu světových dějin, jež se prezentuje jako jediná správná, ba
dokonce místy jako jediná právně přípustná. Verzi, ve které se, podle
názoru íránských představitelů, o některých událostech a obětech
pochybovat může, zatímco o jiných nikoli; kde se určitým zločinům
dostává nálepky absolutního zla, zatímco jiné se tolerují nebo dokonce
rovnou omlouvají; a v níž o tom, kdo je dobrý a kdo špatný (resp.
demokratický a nedemokratický), rozhodují stále stejní lidé.
...
...
V tomto ohledu představuje íránský postoj zajímavou a snad i ne
zcela neužitečnou výzvu západnímu světu k zamyšlení nad dosavadním
přístupem ke společné historii nás všech. Průběh teheránské konference
a profil nové Světové nadace pro studium holocaustu však bohužel
ukazují, že daná výzva, přes všechna tvrzení účastníků teheránské
konference, nesměřuje ani tak k vyvolání všeobecné debaty, ale spíše se
snaží jeden, ještě relativně pluralitní model posuzování dějin nahradit
modelem jiným, ve kterém ovšem "nezávislé studium" určité události bude
mnohdy opět znamenat jen "zaujaté prosazování" jednoho jejího výkladu.
...
Autorka: působí jako výzkumná pracovnice Ústavu mezinárodních vztahů a odborná asistentka katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se hlavně mezinárodním právem, bezpečnostními otázkami a problémem reformy OSN.
Autorka: působí jako výzkumná pracovnice Ústavu mezinárodních vztahů a odborná asistentka katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se hlavně mezinárodním právem, bezpečnostními otázkami a problémem reformy OSN.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář